Tentokrát Vás svým Zamyšlením příliš nezdržím, neboť hlavní téma se dotací příliš netýká a bude rozvedeno v jiném článku, který, bohužel, zatím netuším, kde vyjde.
Začátkem srpna jsem s rodči vyrazil na rekreaci do překrásné přírody Bílých Karpat. Ubytováni jsme byli v Hotelu Jeleňovská nedaleko Valaškých Klobouků. Již při vstupu do hotelu mne upotaly dva letáčky umístěné na dveřích, které oznamovaly, že hotel čerpal dvě dotace.
Příjemce dotací, výborně, tak to tu bude príma pobyt, říkal jsem si ve své naivitě, věda, že příjemci dotací musejí projít přísnými kritérii výběru.
Co jsem si však neuvědomil je fakt, že kritérii musí projít žadatel a že v programu Eko-Energie jsou tato kritéria postavena na úplně jiných parametrech, než je kvalita služeb v cestovním ruchu.
Pobyt zde byl opravdu utrpením. Řediteli evidentně vůbec nezáleželo na hostech, ale na zisku, proto byl hotel obsazen více, než byla jeho kapacita a nebyly ani plně dostupné některé služby, na které měli hosté nárok a byly započítány v ceně pobytu.
V noci se nedalo spát, neboť skupina privilegovaných hostí hned večer obsadila kavárnu a na její terase a přilehlých venkovních prostorech se hlučně bavila dlouho do noci.
Hotel sám byl přes zimu oficiálně zavřený (někteří tvrdí, že kvůli opravám, jiní, že pro finanční potíže), ale ve skutečnosti byl v provozu, o Silvestru dokonce s bezmála dvojnásobnou kapacitou hostí, než umožňoval.
Ale to samozřejmě nepatří tak zcela na tyto stránky, Uvádím to jen, abyste pochopili, co mne k tomuto Zamyšlení vedlo.
A nyní již tedy k jeho jádru. Obávám se, že podobný případ není ojedinělý. Dotační programy mají jistě dobře nastavená hodnocení pro vhodné žadatele i hodnocení týkající se hlavního zaměření. Otázkou ovšem je, zda, zejména v případech, že dotace není přímo určena na hlavní okruh činnosti, jsou schopni i zhodnotit, že si danou dotaci žadatelé skutečně zaslouží.
Jedna věc je pomoci například se snížením energetické náročnosti, což žadatel jistě dokáže a naplní i kriteria, ke kterým se zavázal. Možná má i dostatečně dobré finanční zdraví. Ale kde je "morální" zdraví? Opravdu je vhodné podpořit někoho, kdo o dotaci žádá ne kvůli zlepšení svých služeb či zvýšení konkurenceschopnosti, ale pro snahu o co největší zisk? Je toto cesta, kterou by se měly dotace ubírat?
Myslím si, že ne. A to mne opět přivádí k názoru, zda by nebylo lépe, aby se dotace decentralizovaly, podobně, jako je tomu u ROPů. Možná, že místní znalost prostředí dopomůže spravedlivějšímu výběru vhodných příjemců dotací.
Ale spolu s tím by měla jít i další opatření, a to nastavení hodnotících kritérií i v rámci oblasti, na kterou není dotace přímo určena, ale oblasti, ve které žadatel operuje. Tedy rozšířit dotační příležitosti v cestovním ruchu například i o úspory energií.
Dalším řešení, byť "s křížkem po funuse" by bylo, kdyby se kontroly příjemců dotací neomezovaly jen na hrubá fakta, ale i na to, jak se získanými penězi příjemce dotací hospodaří. A pokud bych zjistil podobné jednání, jaké je zřejmě běžné v hotelu Jeleňovská, buď požadovat nápravu, nebo dotace krátit, či odebrat.
Obávám se však, že to není možné. Jednak by se ještě rozšířil prostor pro korupci, jednak by to nemuselo být pochopeno v Bruselu a stát by mohl přijít o další miliony v žalobách, kdy by byl sice morálně v právu, ale z pohledu Bruselských právníků nikoliv.
