Jsme v líbezném severočeském městě, v Turnově. Průvodce nám dělá sám předseda Sdružení Český ráj Aleš Hozdecký, který nás vede do jedinečného Kamnářského domu, což je novotou vonicí dřevěnka, která právě v tento čas rozšířila stálé expozice muzea a bude sloužit pro prezentaci historických řemesel - zlatnictví a šperkařství. Dům od 16. září slouží i pro konání interaktivních dílen, které muzeum pořádá s cílem záchrany tradičního lidového řemesla. Projekt tak navazuje nejenom na pravidelné turnovské řemeslnické trhy, kamenářské dny nebo šperkařská sympozia, ale bude pokračovat i dalšími aktivitami, mezi něž patří přednášková a vlastivědná činnost. O co ale vlastně jde?
Zdařilá kopie
Kamnářský dům je na první pohled nerozeznatelnou kopií od původního originálu. Dům číslo 19 z počátku 18. století, který do dubna 1973 stával v Turnově na rohu dnešního Havlíčkova náměstí a ulice 28. října, lépe řečeno dnešní mluvou jeho klon, se přestěhoval na zahradu Muzea Českého ráje v Turnově v ulici Skálova 71.
„Tato stavba byla postavena a částečně vybavena v rámci projektu „Prezentace kulturního dědictví" číslo CZ.1.13/3.1.00/02.00327," vysvětluje skupině novinářů Aleš Hozdecký, který pokračuje: „Díky témuž projektu byl pořízen i kompaktní regálový systém do budovy depozitářů Muzea českého ráje v Turnově, čímž se muzeu podařilo vyřešit dlouhotrvající problém s uložením vzácných historických sbírek..."
Projekt „Prezentace kulturního dědictví" byl realizován za finančního přispění Libereckého kraje a dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj, která byla poskytnuta v téměř sedmi milionové výši. Liberecký kraj přispěl jedním milionem.
Kamenářský dům - dokonalá replika zaniklé památky na zahradě Muzea Českého ráje
Geopark Český ráj
Kamenářský dům byl již v 60. letech minulého století poslední turnovskou stavbou představující typ roubeného městského domu s krytou verandou a mansardovou barokní střechou, původně krytou došky. Ty dnes nahradila břidlice, ale to nijak nevadí. Své kouzlo má i pískovcový Florián, střežící dům proti bleskům a nepřízni osudu na rohu stavení, nad kterým návštěvníci jen vzdychají a nadšeně přikyvují, jakou že to dobrou práci zlaté české řemeslnické ruce zase jednou odvedly.
Součástí díla bylo i zrestaurování pískovcové plastiky
„Snahy Muzea Českého ráje, tedy výstavba repliky zaniklé památky byly korunovány právě dnes, v roce 2010, kdy si připomínáme 55. výročí vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Český ráj," raduje se předseda občanského sdružení Hozdecký. Jak známo, CHKO Český ráj byla první chráněnou oblastí v republice, rozkládající se tehdy na ploše 95 čtverečních kilometrů. Po rozšíření v roce 2002 se chráněné území rozprostírá na ploše dvojnásobné a tvoří několik celků - Hruboskalsko s Příhrazy, Klokočské a Besednické skály s Kozákovým a Prachovské skály. A v říjnu 2005, tedy před pěti lety, bylo celé území označeno jako Geoopark Český ráj, a došlo k jeho zařazení do prestižního seznamu evropské sítě geoparků.
„Náš geopark je skutečnou geologickou učebnicí," konstatuje Hozdecký, „jeho území o rozloze necelých 700 čtverečních kilometrů zahrnuje širokou škálu geologických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky. Na ty ostatně turisty a návštěvníky, mezi nimiž nechybí ani studenti geologie či archeologie, upozorňují propagační letáky, umístěné ve stojanech jak v chodbě Muzea Českého ráje, tak i zde, v Kamenářském domě. I na jejich vytištění přispěla Evropská unie."
Předseda Aleš Hozdecký: Peníze z evropských fondů, financující z větší části stavbu, zajistily ve druhém plánu i nová pracovní místa
