Letošní BEF bylo pravděpodobně v tomto ohledu zatím nejlepším a velmi autoritativním diskusním kolbištěm názorů jdoucích z nitra evropských institucí s myšlenkami představitelů podnikatelské sféry a zejména žádnými limity neomezenými návrhy lidí z akademického světa. Přestože právě osobnosti z businessu a univerzitní půdy mají daleko blíže k radikálnějším názorům na řešení nastalé situace než oficiální představitelé Unie, je z mého pohledu potěšitelné, že zavládla vzácná shoda na tom, že zesílená a koordinovaná hospodářská politika může napomoci ekonomickému systému v Evropě posílit a lépe čelit krizím budoucím.
Šestibodový balíček reformních opatření v oblasti hospodářské politiky, zaměřený na přísnější dodržování pravidel Paktu stability a růstu, zahrnutí sledování veřejného dluhu, zesílení a zpřísnění sankční složky při nedodržování těchto pravidel, zahrnutí dalších projevů makroekonomické nerovnováhy a nestability a nápravných opatření pro tento účel, je svědectvím toho, že život na dluh bez prokazatelné záruky toho, jak tento dluh splatím, by měl být v pojetí hospodářských politik EU minulostí. Sympatický je též důraz na posílení konkurenceschopnosti ekonomiky EU v dlouhém časovém horizontu, o čemž svědčí úzká propojenost právě zmíněných opatření s dvěma klíčovými platformami posílení konkurenceschopnosti: Strategií EU 2020 a zcela nově uzavřeným Paktem euro plus.
Jako noticku spíše z méně lichotivých rubrik sdělovacích prostředků lze uvést, že jedním z nejvíce očekávaných účastníků BEF měl být člověk, deklarující novou podobu silného partnerství mezi EU a MMF, jež se však z jistých důvodů dostavit nemohl: Dominique Strauss-Kahn.
V pasáži ke konkurenceschopnosti se však obloukem dostáváme k nám domů a k naší sílící přípravě na příští období Kohezní politiky EU po roce 2013; nyní se zdá být již nad slunce jasné, že právě rozvoj konkurenceschopnosti bude ústředním tématem intervencí v příštím období a především její potřeby formulované na úroveň jednotlivých regionů a nalezení optimálního sdílení kompetencí mezi regiony a centrem zřejmě představují klíčový moment diskusí o její podobě, na jejíž definitivní tvar si přeci jen ještě nějaký měsíc počkáme.
Z pohledu vnějších vztahů a dalšího rozšíření EU je podstatná jediná zpráva: fakt, že Ratko Mladić dlí v Scheveningenu, zásadně otevírá naděje viditelného přijetí pro Srbsko.
