Splníme Vám víc než jen 3 přání

ZLATÉ ČESKÉ RUČIČKY POTŘEBUJÍ I CHYTRÉ HLAVIČKY

Jedním z ekonomických doporučení, která Česku navrhla Evropská komise pro letošní rok, je investovat do vzdělávání, odborné přípravy, technických a digitálních dovedností.

Takové doporučení je jistě platné pro všechny ekonomiky, ale pro ČR platí dvojnásob.

Páteř českého hospodářství čeká těžká zkouška. Zatím je postaveno na průmyslu, který snoubí technické dovednosti dělníků s vysokým standardem českého inženýrství – I díky tomu je ČR úspěšná exportní ekonomika a oblíbený cíl zahraničních investorů. Jak však upozornila loňská studie společnosti PwC, česká ekonomika je jednou z těch nejvíce náchylných robotizaci a automatizaci. Je to dáno vysokým podílem oborů, kde se očekává automatizace mechanických procesů, jako zpracovatelský průmysl, doprava, logistika či stavebnictví.

To vůbec nemusí znamenat špatnou zprávu. Jde o to, jak se jí Česko chopí. Technologická změna skýtá pro českou ekonomiku velkou příležitost. Posun k průmyslové automatizaci a zavádění nových technologií umožní zvýšit produktivitu a přejít na výrobu s vyšší přidanou hodnotou. To by pak mohlo pomoci řešit problém relativně nízkých mezd, aniž by došlo ke ztrátě konkurenceschopnosti.

Zároveň představuje technologická změna velkou výzvu. Namísto manuálně zručných dělníků budou potřeba lidé, kteří budou umět roboty ovládat, zdokonalovat nebo I vyvíjet. Nová pracovní místa budou vyžadovat nové kompetence, zejména v oblasti digitálních dovedností. V nich ovšem Češi zatím moc nevynikají. Podle indexu digitální ekonomiky a společnosti má lepší než základní digitální dovednosti pouze 24 % Čechů, zatímco průměr EU je 31 %. Dvě třetiny firem hlásí potíže při hledání IT specialistů, což je druhý největší podíl v EU. Zároveň má Česká republika druhý nejnižší podíl žen mezi ICT specialisty – pouhých 9,9%. Podíl vysokoškolských absolventů v technických oborech je pod průměrem EU.

Příprava trhu práce na technologickou změnu přitom musí probíhat na několika frontách. Na prvním místě je potřeba na školách posílit digitální vzdělávání a rozvíjet dovednosti, které lidem pomohou se přizpůsobit novým potřebám trhu práce, jako jsou kreativita, řešení problemů a flexibilita. Zde je velká role I pro firmy, které nové své zaměstnance mohou vést k novým kompetencím a odbornostem skrze celoživotní vzdělávání

Nedostatek IT specialistů by mohla pomoci narovnat větší podpora zapojení žen do těchto oborů.

Zároveň je nutné podporovat rozvoj nových oborů, jako robotika či umělá inteligence. Právě tam existuje obří potenciál pro zvyšování produktivity a vývoj nových produktů a služeb.

Jak však ukazuje nedávná studie společnosti Microsoft, české firmy umělou inteligenci ve srovnání s jinými zeměmi příliš nevyužívají. Během jednoho roku ji v Česku plánuje v praxi využívat asi 16 procent firem, evropský průměr je přitom 40 procent.

Našlápnuto má Česká republika přitom dobře. V červnu získala Ostrava sídlo jednoho z vůbec prvních evropských superpočítačů financovaných v rámci projektu Euro-HPC. A v květnu podepsaly ČVUT, Univerzita Karlova, Akademie věd a pražský magistrát dohodu o spolupráci, která má z Prahy učinit centrum umělé inteligence evropského významu.

To jsou přísliby, že „zlaté české ručičky“ a dobrá pověst českého inženýrství bude mít důstojné následovatele i v příštích dekádách: chytré české hlavičky.

Doporučení Evropské komise pro Českou republiku 2019:

  1. Zlepšit dlouhodobou fiskální udržitelnost důchodového systému a systému zdravotní péče. Přijmout projednávaná protikorupční opatření.
  2. Podporovat zaměstnávání žen s malými dětmi, mimo jiné zlepšením přístupu k cenově dostupné péči o děti, a zaměstnávání znevýhodněných skupin. Zvýšit kvalitu a inkluzivnost systémů vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné podporou technických a digitálních dovedností a podporou učitelského povolání.
  3. Zaměřit se v rámci investiční hospodářské politiky na dopravu, a zejména její udržitelnost, na digitální infrastrukturu, na přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a transformaci energetiky včetně zvýšení energetické účinnosti, a to s ohledem na regionální rozdíly. Snížit administrativní zátěž pro investice a v oblasti zadávání veřejných zakázek podporovat soutěž více založenou na kritériích kvality. Odstranit překážky bránící rozvoji plně funkčního inovačního ekosystému.

Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 190, červenec 2019

Autorem článku je Pavlína Žáková

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem