Splníme Vám víc než jen 3 přání

ZELENÝ ÚDĚL EU: PART I

Atmosféra se zahřívá a klima proměňuje s každým přicházejícím rokem. Milión z celkem osmi miliónů druhů živých organismů na planetě čelí riziku, že přestanou existovat. Lesy a oceány jsou znečišťovány a ničeny (dle závěřů mezinárodních panelů a vědeckých platforem).

Zelená dohoda pro Evropu je reakcí na tyto výzvy. Představuje novou růstovou strategii, jež se zaměřuje na transformaci EU ve férovou a prosperující společnost s moderní a zdrojově efektivní a konkurenceschopnou ekonomikou, kde nejsou žádné emise (net emissions) skleníkových plynů v roce 2050 a kde hospodářský růst je oddělen od využívání zdrojů (decoupling).

Rovněž se zaměřuje na ochranu, zachování a zesílení přírodního kapitálu EU a ochranu zdraví a zajištění blahobytu občanů oproštěného od rizik a negativních dopadů spojených s životním prostředím. Současně tato transformace musí být odůvodněná, spravedlivá a inkluzivní.

Musí být realizována především s ohledem na zájmy lidí, věnovat pozornost regionům, odvětvím a pracovníkům, jež čelí největším výzvám. Jelikož transformace přinese podstatnou změnu, aktivní veřejná účast a důvěra v transformaci je rozhodující, pokud mají politiky s transformací spojené fungovat a mají být akceptovány. Nový pakt (spojení) je potřeba k tomu, aby přivedl společně občany ve všech jejich odlišnostech, s národními, regionálními a místními autoritami, občanskou společností a odvětvími a jejich reprezentanty, pracujícími v úzké součinnosti s institucemi EU a jejich konzultativními tělesy.

EU má kolektivní schopnost transformovat svoji ekonomiku a společnost a postavit je na udržitelnou dráhu. Může být postavena na její síle coby globálního leadera v klimatických opatřeních a záležitostech spojených s životním prostředím, ochraně spotřebitele a práv zaměstnanců (pracovníků). Nastavení dodatečného snížení emisí je výzva. Bude vyžadovat masivní veřejné investice a zvýšené úsilí pro přímý soukromý kapitál, alokovaný ve prospěch klimatické akce a životního prostředí, přičemž by se mělo vyvarovat ulpění v neudržitelných praktikách. EU musí být na čele koordinovaného mezinárodního úsilí směrem k vytvoření koherentního finančního systému, který podporuje udržitelná rozhodnutí. Tato směr určující investice je rovněž příležitostí postavit Evropu pevně na novou cestu udržitelného a inkluzivního růstu. Evropský zelený úděl urychlí a podpoří transformaci potřebnou ve všech sektorech.

Ambice zeleného údělu co se týče životního prostředí, nebude dosažena tak, že by Evropa o toto usilovala sama. Ti, kteří se podílejí na klimatické změně a ztrátě biodiverzity, jsou globální aktéři, kteří nejsou omezeni národními hranicemi.

EU může využít svého vlivu, expertízy a finančních zdrojů k mobilizaci svých sousedů a partnerů, aby se připojily na cestu udržitelnosti.

EU bude pokračovat ve vedení mezinárodního úsilí a chce postavit aliance se subjekty/zeměmi, které smýšlejí obdobně. Rovněž to utváří a uznává potřebu udržet bezpečnost nabídky a konkurenceschopnost, dokonce, i když ostatní nebudou ochotni se přidat.

Toto sdělení představuje úvodní cestovní mapu (road map) klíčových politik a opatření, potřebných k dosažení evropského zeleného údělu. Tyto politiky a opatření budou aktualizovány, až budou konkrétní potřeby formulovány a upřesněny. Všechny aktivity a politiky EU budou muset přispět k cílům evropského zeleného údělu. Výzvy jsou komplexní a vzájemně propojené. Politická reakce (policy response) musí být chytrá a ucelená a hledět k minimalizaci přínosů pro zdraví, kvalitu života, přizpůsobivost a konkurenceschopnost. Bude vyžadovat intenzivní koordinaci k využití dostupných synergií napříč všemi politickými (policy) oblastmi.

Zelený úděl je integrální součást strategie Evropské komise k implementaci agendy OSN 2030 a udržitelných rozvojových cílů (SDGs), a dalších priorit oznámených v politických vodítkách předsedkyně von der Leyen. Jako součást zeleného údělu se Evropská komise znovu zaměří na proces Evropského semestru makroekonomické koordinace k integraci udržitelných rozvojových cílů OSN, aby došlo k nastavení udržitelnosti a životních podmínek občanů v jádru hospodářské politiky EU a SDGs se staly srdcem tvorby politiky a aktivit EU.

Návrh sady hlubokých transformačních politik

Aby se evropský zelený úděl stal realitou, je zde potřeba znovu promyslet politiky pro čistou energetickou nabídku napříč ekonomikou, průmyslovými odvětvími, výrobou a spotřebou, velkokapacitní infrastrukturou, dopravou, potravinářstvím a zemědělstvím, stavebnictvím, zdaněním a sociální politikou. Aby se těchto cílů dosáhlo, je podstatné zvýšit hodnotu spojovanou s ochranou a udržováním přírodních ekosystémů, udržitelným využitím zdrojů a zlepšením lidského zdraví. To jsou oblasti, kde je transformační změna nejvíce potřebná a potenciálně nejvíce přínosná pro ekonomiku, společnost a životní prostředí EU. EU by rovněž měla podporovat a investovat do nezbytné digitální transformace a nástrojů, jež tyto podstatně usnadní a umožní uskutečnění těchto změn.

Zatímco všechny tyto oblasti pro uskutečnění akce jsou silně propojeny a vzájemně se posilují, pečlivá pozornost bude muset být věnována i situacím potenciálních trade-offs mezi ekonomickými, environmentálními a sociálními cíli. Zelený úděl učiní konzistentní využití všech politických pák/nástrojů: regulace a standardizace, investic a inovace, národních reforem, dialogu se sociálními partnery a mezinárodní spolupráce. Evropský pilíř sociálních práv bude k řízení akce přispívat tak, aby nikdo nezůstal stranou.

Nová opatření sama o sobě nebudou dostatečná k dosažení cílů evropského zeleného údělu. Vedle zahájení nových iniciativ, Evropská komise bude pracovat s členskými státy a naplňovat úsilí EU k zajištění toho, aby stávající legislativa a politiky relevantní pro zelený úděl byly posilovány a efektivně implementovány.

Zvyšující se klimatické ambice EU pro 2030 a 2050

Evropská komise již stanovila jasnou vizi toho, jak dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 (A Clear Planet for All – A European strategic Long-Term Vision for a Prosperous, Modern, Competitive and Climate Neutral Economy, COM(2018) 773). Tato vize by měla formovat bázi pro dlouhodobou strategii, kterou EU bude předkládat rámcovému konventu ke klimatické změně OSN na počátku roku 2020. K tomu, aby byly stanoveny podmínky pro efektivní a férovou transformaci, zajištění předvídatelnosti pro investory a zajištění toho, aby byla tato transformace nezvratná, navrhne Evropská komise první evropský klimatický zákon do března 2020. Ten zajistí a zabezpečí promítnutí cílů klimatické neutrality 2050 do legislativy. Klimatický zákon bude rovněž zajišťovat, aby všechny politiky EU přispívaly k cíli klimatické neutrality a všechny sektory sehrávaly svůj part.

EU již započala modernizaci a transformaci ekonomiky s cílem klimatické neutrality. V období 1990 – 2018 redukovala emise skleníkových plynů o 23 %, zatímco hospodářství ve stejném období vzrostlo o 61 %. Navíc, stávající politiky budou pouze snižovat emise skleníkových plynů o 60 % do roku 2050. Více zůstává k dodělání, počínaje ambicióznější klimatickou akcí v nastávající dekádě.

Do léta 2020 bude Evropská komise prezentovat plán odhadovaných dopadů (Impact Assessed Plan) ke zvýšení cíle redukce emisí skleníkových plynů v EU pro rok 2030 na alespoň 50 % a směrem k 55 % v porovnání s úrovněmi roku 1990 zodpovědnou cestou. Aby se naplnilo toto dodatečné snížení emisí skleníkových plynů, Evropská komise bude do června 2021 přehodnocovat a navrhovat revize tam, kde je to nutné, všechny relevantní ke klimatu se vztahující politické nástroje. To bude zahrnovat systém obchodování s emisními povolenkami (ETS), včetně možného rozšíření evropského obchodování s emisemi na nové sektory, cíle členských států k redukci emisí v sektorech mimo ETS, a nařízení k používání půdy, změny využití půdy a lesnictví. Evropská komise navrhne podle toho přizpůsobit klimatický zákon.

Tyto politické reformy pomohou zajistit efektivní ocenění výskytu uhlíku (effective carbon pricing) napříč ekonomikou. To povzbudí změny ve spotřebitelském a podnikatelském chování a usnadní nárůst udržitelných veřejných i soukromých investic. Rozdílné oceňovací nástroje musejí být vzájemně komplementární a společně zajišťovat koherentní politický rámec. Zajištění, aby zdanění bylo propojeno s klimatickými cíli, je rovněž podstatné. Evropská komise navrhne revizi směrnice o zdanění energie, zaměřenou na environmentální záležitosti a navrhující použití opatření v dohodách, které umožňují Evropskému parlamentu a Radě EU osvojit návrhy v této oblasti prostřednictvím obvyklé legislativní procedury hlasováním kvalifikovanou většinou spíše, než jednomyslně.

Čím déle nebude významný počet mezinárodních partnerů sdílet stejnou ambici jako EU, tím větší je riziko uhlíkového úniku (carbon leakage), buď proto, že výroba je přesouvána z EU do jiných zemí s nižší ambicí pro redukci emisí, anebo protože výrobky z EU jsou nahrazovány dovozy, jež jsou uhlíkově intenzivnější. Pokud se toto riziko naplní, nebude to žádná redukce globálních emisí a dojde k frustraci úsilí EU a představitelů průmyslu při naplňování globálních klimatických cílů pařížské dohody.

Pokud by rozdíly v úrovni ambicí v celosvětovém kontextu přetrvávaly, tak jak EU zvyšuje svoje klimatické nároky, Evropská komise má v úmyslu navrhnout Carbon Border Adjustment Mechanism (Přizpůsobovací mechanismus pro přeshraniční transfer uhlíku) pro vybrané sektory, aby došlo k redukci rizika carbon leakage. To by zajistilo, aby cena dovozů odrážela reálněji jejich uhlíkový obsah. Toto opatření bude navrženo tak, aby bylo v souladu s pravidly WTO a dalšími mezinárodními závazky EU. Bylo by alternativou k opatřením, která oslovují a jsou zacílena na riziko carbon leakage v EU ETS.

Evropská komise osvojí novou, ambicióznější strategii EU k přizpůsobení se klimatické změně. To je podstatné, jelikož klimatická změna bude pokračovat a vytvářet významné napětí v Evropě navzdory úsilí ji zmírnit. Zesílení úsilí k ověřování a přezkušování stavu klimatu, přizpůsobení v oblasti vytváření, prevence a připravenosti je zásadní.

Práce na klimatickém přizpůsobení by měla pokračovat k ovlivnění veřejných a soukromých investic, včetně řešení založených na přírodní bázi (nature-based solutions). Bude důležité zajistit, aby investoři, pojišťovatelé, podnikatelé, města i občané napříč EU měli přístup k datům a aby byly rozvíjeny nástroje k integraci klimatické změny do jejich praktik v oblasti řízení rizika.

Nabídka čisté, dostupné a bezpečné energie

Další dekarbonizace energetického systému je zásadní pro dosažení klimatických cílů v letech 2030 a 2050. Výroba a využívání energie napříč ekonomickými sektory činí více než 75 % emisí skleníkových plynů v EU. Energetická efektivnost se musí stát prioritou. Energetický sektor musí být rozvíjen tak, aby byl založen ve velké míře na obnovitelných zdrojích, doplněnými rychlým odchodem od uhlí a dekarbonizací plynu. Současně energetická nabídka EU potřebuje být bezpečná a dostupná spotřebitelům i podnikatelům. Aby se toto stalo, je podstatné zajistit, aby evropský energetický trh byl plně integrován, vzájemně propojen a digitalizován, při respektování technologické neutrality.

Členské státy na konci roku 2019 prezentovaly své revidované energetické a klimatické plány. V souladu s nařízením o správě (governance) energetické unie a klimatické akce, tyto plány by měly stanovit ambiciózní národní příspěvky pro dosažení celounijních cílů. Evropská unie bude vyhodnocovat ambice plánů a potřebu pro dodatečná opatření, pokud není úroveň ambice dostatečná. Toto má být vloženo do procesu zvyšování klimatické ambice do roku 2030, pro který bude Evropská komise vyhodnocovat a navrhovat revize tam, kde je to nutné; relevantní energetická legislativa v tomto duchu bude zpracována do června 2021. Když členské státy začínají aktualizovat své národní energetické a klimatické plány pro rok 2023, měly by již odrážet tuto novou klimatickou ambici. Evropská komise bude pokračovat v zajišťování toho, aby všechna relevantní legislativa byla rigorózně dodržována a vymáhána.

Čistá energetická transformace by měla zahrnovat a nabízet přínos spotřebitelům. Obnovitelné energetické zdroje budou sehrávat podstatnou roli. Zvyšování výroby větrné energie v elektrárnách instalovaných v moři (offshore) se stane podstatným a bude založeno na regionální spolupráci mezi členskými státy. Inteligentní (smart) integrace obnovitelných zdrojů, energetická efektivnost a další udržitelná řešení napříč sektory napomůže dosažení dekarbonizace za nejnižších možných nákladů. Rychlé snížení nákladů na obnovitelné zdroje, kombinované se zlepšeným návrhem podoby podpůrných politik, již nyní snížilo dopad na energetické účty domácností při využívání energie z obnovitelných zdrojů. Evropská komise bude do poloviny roku 2020 prezentovat opatření, která napomohou dosažení inteligentní integrace. Souběžně bude usnadněna dekarbonizace plynárenského průmyslu, včetně zesílení podpory pro rozvoj dekarbonizovaných plynů, kupředu hledících návrhů pro konkurenční trh s dekarbonizovaným plynem a zaměření se na téma emisí k energii se vztahujícího metanu.

Riziko energetické chudoby musí být zacíleno na domácnosti, jež si nemohou dovolit klíčové energetické služby k zajištění základní životní úrovně. Efektivní programy, jako finanční schémata pro domácnosti k renovaci jejich obydlí, mohou redukovat energetické účty a pomoci životnímu prostředí. V roce 2020 Evropská komise zpracuje návod (guidance), které by mělo členským státům pomoci v adresném oslovení tématu energetické chudoby.

Transformace směrem ke klimatické neutralitě rovněž vyžaduje inteligentní (smart) infrastrukturu. Zvýšená přeshraniční a regionální spolupráce napomůže dosažení přínosů čisté energetické transformace za dostupné ceny. Regulatorní rámec pro energetickou infrastrukturu, včetně směrnice TEN-E (Transevropské sítě – energetika), bude zapotřebí vyhodnotit k zajištění konzistence s cílem klimatické neutrality. Tento rámec by měl pokrývat využívání inovativních technologií a infrastruktury, jako inteligentní sítě (smart grids), vodíkové sítě nebo zachycování uhlíku (carbon capture), uchovávání a následné využívání energie, rovněž umožňující sektorovou integraci. Některá existující infrastruktura a aktiva budou vyžadovat vylepšení, aby zůstala vybavena pro daný účel a klimatické přizpůsobení.

Mobilizace průmyslu pro čistou a cirkulární ekonomiku

Dosažení klimaticky neutrální a cirkulární ekonomiky vyžaduje plnou mobilizaci průmyslu. Bude to trvat 25 let, tedy celou generaci, než se podaří v naznačeném duchu transformovat průmyslový sektor a všechny jeho řetězce (value chains). Aby se to do roku 2050 podařilo připravit a realizovat, rozhodnutí a aktivity musejí být učiněny v příštích pěti letech.

Od roku 1970 do roku 2017 se roční globální využívání materiálů ztrojnásobilo a stále roste. Tím představuje jedno z hlavních globálních rizik. Přibližně polovina celkových emisí skleníkových plynů a více než 90 % ztráty biodiverzity a napjaté situace s vodou (water stress) pochází z využívání zdrojů a zpracování materiálů, paliv a potravin.

Průmysl EU již započal posun od tohoto stavu, ale ještě stále představuje 20 % emisí skleníkových plynů v EU. Zůstává příliš „lineární“ a závislý na pokračujícím využívání nových materiálů, vyráběných, obchodovaných a zpracovávaných do finální podoby zboží, v důsledku čehož vznikne další odpad či emise. Pouze 12 % materiálů, které jsou při výrobě zboží používány, pochází z recyklace.

Transformace je příležitost k rozšíření udržitelné a na pracovní síle intenzivní ekonomické aktivity. Je zde významný potenciál na globálních trzích pro nízko-emisní technologie, udržitelné produkty a služby. Stejně tak cirkulární ekonomika nabízí velký potenciál pro nové aktivity a pracovní místa. Nicméně, transformace je dosud prováděna příliš pomalu a dosavadní pokrok není obecně ani příliš patrný, a již vůbec ne rovnoměrný v rámci EU. Evropský zelený úděl bude podporovat a urychlovat transformaci průmyslu EU na udržitelný model inkluzivního růstu.

V březnu 2020 přijme Evropská komise průmyslovou strategii EU, v níž bude oslovena dvojitá výzva zelené a digitální transformace. Evropa musí zhodnotit potenciál digitální transformace, což je klíčový nástroj pro umožnění dosažení cílů zeleného údělu. Společně s průmyslovou strategií, nový Akční plán pro cirkulární ekonomiku napomůže modernizovat ekonomiku EU a nastínit přínos plynoucí z příležitostí, jimiž cirkulární ekonomika oplývá jak v rámci EU, tak globálně. Klíčovým cílem nového politického rámce bude stimulovat rozvoj vůdčích trhů pro klimaticky neutrální a cirkulární produkty v EU i mimo ní.

Energeticky intenzivní odvětví, jako například ocelářství, chemický průmysl, výroba cementu, jsou nepostradatelné pro evropskou ekonomiku, jelikož právě v nich jsou vytvořeny klíčové hodnotové řetězce zásadní jak pro ekonomiku EU, tak též pro její vnější konkurenceschopnost. Dekarbonizace a modernizace těchto sektorů je podstatná. Doporučení publikovaná skupinou na vysoké úrovni k energeticky intenzivním odvětvím ukazuje závazek průmyslu k těmto cílům.

Akční plán pro cirkulární ekonomiku bude zahrnovat politiku „udržitelných produktů“ k podpoře cirkulárního designu všech produktů založených na společné metodologii a principech. Bude dávat přednost snižování objemu a opětovnému užívání materiálů před jejich recyklací. Bude pokrývat nové obchodní modely a stanoví minimální požadavky, na jejichž základě se předejde tomu, že environmentálně škodlivé výrobky budou vůbec umísťovány na trh EU. Bude též posílena rozšířená zodpovědnost výrobců. Zatímco Akční plán k cirkulární ekonomice bude určovat a směřovat k transformaci všech sektorů, akce se zaměří zejména na zdrojově intenzivní sektory, jako například textilní průmysl, stavebnictví, elektronický průmysl a plastikářský průmysl. Evropská komise bude pokračovat v plastikářské strategii z roku 2018, zaměřené, mimo jiné na opatření, jak uchopit problém úmyslně přidávaných mikroplastů a neúmyslně uvolněných plastů, například z textilu či při opotřebovávání pneumatik. Evropská komise rozvine požadavky k zajištění toho, aby všechny obaly (veškeré balení jakéhokoliv zboží) na trhu EU byly znovu použitelné nebo recyklovatelné ekonomicky smysluplným a prokazatelným způsobem do roku 2030, vypracuje regulatorní rámec pro bio-rozložitelné a na bio-založené plasty a zavede opatření k jednotnému používání plastů.

Akční plán pro cirkulární ekonomiku bude též zahrnovat opatření k povzbuzení podnikatelů, aby nabízeli a umožnili zákazníkům volit produkty, jež lze používat opakovaně, jsou trvalé a opravitelné. Bude analyzovat potřeba na „právo na opravu“ a omezovat výrobou instalovanou opotřebitelnost a omezenou životnost předmětů a zařízení, zejména elektroniky. Spotřebitelská politika pomůže posílit zákazníky, aby činili informovaná rozhodnutí a měli možnost kompetentní volby a přitom hráli aktivní roli v ekologické transformaci. Nové obchodní a podnikatelské modely, založené na pronajímání a sdílení zboží a služeb, budou hrát stále významnější roli, zvláště budou-li skutečně udržitelné a dostupné.

Spolehlivé, porovnatelné a ověřené informace též hrají významnou roli v tom, aby umožnily kupujícím činit udržitelnější rozhodování a redukovat riziko green washing (zeleného vymývání). Společnosti, které formulují „zelené požadavky“, by měly tyto doložit oproti standardní metodologii, aby byl vyhodnocen jejich dopad na životní prostředí. Evropská komise bude jednat v souladu se svojí regulatorní i neregulatorní snahou vypořádat se s falešnými či nepravdivými zelenými požadavky. Digitalizace může též pomoci zlepšit dostupnost informací k charakteristikám prodávaných produktů v EU. Například pas na elektronický výrobek by měl zajistit informaci o původu výrobku, jeho složení, možnosti opravy a demontáže a způsob naložení s výrobkem po uplynutí jeho životnosti a používání. Veřejné autority, včetně institucí EU, by měly jít příkladem a zajistit, aby jejich veřejné zakázky, které poptávají, a zásobování v jejich prospěch byly zelené. Evropská komise navrhne další legislativu a vodítka (instrukce) pro zelené veřejné nakupování.

Udržitelná výrobková politika má rovněž potenciál významně redukovat odpad. Tam, kde se nelze odpadu vyhnout, musí být určena jeho ekonomická hodnota a jeho dopad na životní prostředí a klimatickou změnu musí být odstraněn nebo minimalizován. To vyžaduje novou legislativu, včetně cílů a opatření pro nakládání s problémem nadměrného balení a vytváření odpadu. Souběžně s tím by společnosti v EU měly získávat prospěch z robustního a integrovaného trhu pro sekundární suroviny a vedlejší produkty (by-products). To vyžaduje hlubší spolupráci napříč hodnotovými řetězci, jako v případě Aliance cirkulárního plastikářství (Cicular Plastics Alliance). Evropská komise zváží legislativní požadavky pro podporu trhu sekundárních surovin s povinným recyklovaným obsahem (například pro obaly, vozidla, stavební materiál a baterie). Ke zjednodušení nakládání s odpadem pro občany a zajištění čistších sekundárních materiálů pro podnikatele navrhne Evropská komise taktéž model EU pro sběr tříděného odpadu. Evropská komise je názoru, že EU by měla zastavit vývoz svého odpadu mimo EU a přezkoumá proto pravidla pro převoz a nakládání s odpadem ve vztahu ke třetím zemím a praxi ilegálních vývozů odpadu.

Podpora nových forem spolupráce s průmyslem a investicemi do strategických hodnotových řetězců je podstatná. Evropská komise bude pokračovat v implementaci Strategického akčního plánu pro baterie a podporovat Evropskou bateriovou alianci. V roce 2020 navrhne legislativu k zajištění bezpečného, cirkulárního a udržitelného bateriového hodnotového řetězce pro všechny baterie, včetně nabídky pro rostoucí trh elektrických vozidel.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 196, leden 2020

Autorem článku je Petr Zahradník

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem