Splníme Vám víc než jen 3 přání

Vývoj cestovního ruchu a hotelnictví v ČR

V České republice dochází v posledních letech k výraznému oživování cestovního ruchu. Nejpatrněji se tak dělo mezi roky 2014 a 2015, kdy se znatelně zvyšovala jak návštěvnost ČR (na celkové návštěvnosti se rezidenti i nerezidenti podílejí takřka stejným dílem), tak i počet přenocování v ubytovacích zařízeních v ČR. Na tuto situaci reagoval i trh ubytovacích kapacit, kdy po několikaletém propadu (mezi roky 2013 a 2014 dokonce o více jak 6 %) docházelo k navyšování hromadných ubytovacích kapacit, kam se řadí hotely a podobná ubytovací zařízení (hotely vyšší kategorie, ostatní hotely, penziony), a  dále kempy, chatové osady a turistické ubytovny a ostatní. Na tomto oživení se velkou měrou podílí zlepšující se ekonomická situace a nárůst zaměstnanosti a mezd, jež zvyšuje kupní sílu a spotřebu domácností. Vedle těchto makroekonomických faktorů k tomu přispívá i bezpečnost regionu, dostupnost i změna v režimu dovolených, kdy část Čechů jezdí častěji na dovolené či na tzv. prodloužené víkendy, jež jsou pro návštěvu regionů v ČR příhodné.

Podle nejnovějších čísel českého statistického úřadu se růstový trend v cestovním ruchu potvrzuje i v 1. čtvrtletí roku 2017, kdy se opět zvýšil počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR.

Rostla obliba tuzemských ubytovacích zařízení jak u českých občanů, kterých se ubytovalo meziročně o 13,8 % více, tak i u zahraničních turistů, kterých přibylo oproti předchozímu období o 8,6 %. Vzrostl i počet nocí strávených rezidenty (o 11,3 %) a nerezidenty (o 7,3 %). Tento nárůst přenocování je však o něco málo nižší než činí meziroční přírůstek návštěvníků, což jen potvrzuje trend, kdy mírně klesá průměrný počet přenocování v ubytovacích zařízeních v ČR.

Celková kapacita hromadných ubytovacích zařízení je podle krajů velmi rozdílná. Nejvyšší nápor turistů a tedy i nejvíce ubytovacích kapacit absolutně má Praha, nejméně pak Pardubický kraj. Po přepočtu na obyvatele se však situace mění a prvenství zaujímá Karlovarský kraj (110 lůžek v  ubytování na 1 000 obyvatel), druhý je Liberecký kraj (99  lůžek), nejméně pak nabízí Moravskoslezský kraj (25 lůžek) a Středočeský kraj (27 lůžek).

V roce 2016 vzrostl počet hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních o téměř 7 %, což je po předchozím 10% nárůstu mezi roky 2014 a 2015 opět velmi slušný výsledek. Více jak třetina hostů zavítá do Prahy, která vítězí hlavně u cizinců. V roce 2016 zaznamenaly meziroční nárůst hostů všechny kraje, intenzita tohoto nárůstu je však velmi rozdílná (od 2% nárůstu v Plzeňském kraji až po 13% růstu v Karlovarském kraji, jež vděčí hlavně oživenému lázeňství). Průměrný počet přenocování je v ČR 2,7, nejméně to bylo v roce 2016 v  Jihomoravském kraji (2 noci) a nejvíce v Karlovarském kraji (5 nocí), což je opět dáno místním lázeňstvím, respektive délkou a počtem lázeňských procedur.

Oblíbenost některých krajů cizinci je dána i charakterem služeb, které nabízejí. Ať už je to dáno historickými památkami, atmosférou, šíří služeb či velmi dobrou dopravní dostupností, jako je to v případě Prahy (86 % hostů v roce 2016 byli cizinci) nebo třeba nabídkou služeb (lázeňství, festivaly) v případě Karlovarského kraje (62 %).

  Hosté Průměrný počet přenocování
  Celkem Rezidenti Nerezidenti Změna 2016/2015
Česká republika
v tom kraje
18 374 355 49 % 51 % +6,9 % 2,7
Hl. m. Praha 7 070 054 14 % 86 % +7,0 % 2,4
Středočeský 952 173 77 % 23 % +4,9 % 2,5
Jihočeský 1 449 863 68 % 32 % +8,0 % 2,7
Plzeňský 662 955 65 % 35 % +2,0 % 2,6
Karlovarský 963 294 38 % 62 % +13,2 % 5,0
Ústecký 530 370 66 % 34 % +8,8 % 2,7
Liberecký 868 993 80 % 20 % +5,9 % 3,1
Královéhradecký 1 159 114 77 % 23 % +3,1 % 3,2
Pardubický 440 658 86 % 14 % +6,6 % 2,8
Vysočina 520 158 87 % 13 % +9,8 % 2,5
Jihomoravský 1 646 186 67 % 33 % +7,2 % 2,0
Olomoucký 601 001 80 % 20 % +9,8 % 3,2
Zlínský 686 661 84 % 16 % +3,9 3,0
Moravskoslezský 822 875 78 % 22 % +6,2 % 2,9
Zdroj: ČSÚ

Co je však pro všechny kraje společné, je nejvyšší návštěvnost v letních (prázdninových) měsících. U některých krajů s  vhodnými lyžařskými podmínkami a středisky, je dalším vrcholem i období zimy, jež však intenzity návštěvnosti letních měsíců nedosahuje.

Hotely

Zvyšující se oblíbenost ubytování vyšší kategorie a oživení cestovního ruchu jsou patrné i na rostoucí nabídce počtu hotelů a počtu lůžek nacházejících se v nich.

Po propadu v roce 2014, kdy v kategorii hotely a podobná ubytovací zařízení nejvíce klesl počet penzionů a hotelů nižších kategorií, docházelo v letech 2015 a 2016 k opětovnému nárůstu, který však reflektoval i změnu poptávky a začal růst počet hotelů vyšší kategorie. Celkově se však počet hotelů a podobných ubytovacích zařízení v ČR na situaci před rokem 2014 nedostal. Dá se však předpokládat, a velmi příznivá čísla z vývoje turismu z 1. čtvrtletí roku 2017 to potvrzují, že se nabídka ubytování bude zvyšovat. Nejvíce vypovídající čísla o síle oživení cestovního ruchu představují zvyšující se počty hostů a přenocování, díky tomu roste mírně i počet pracovníků v Ubytování a zvyšuje se jejich průměrná mzda, která dle předběžných čísel v roce 2016 činila přes 20 tisíc (meziroční přírůstek činil více jak 5 %).

Pohled na vývoj přenocování v hotelích v ČR přináší hned dvě zajímavé informace. Vedle toho, že u Čechů roste obliba komfortnějšího ubytování, se mírně zvyšuje i délka pobytů, od roku 2013 má délka pobytu rezidentů velmi mírný rostoucí trend.

Druhá, už ne tak potěšující zpráva je, že u cizinců naopak délka přenocování klesá a vzhledem k tomu, že jich v hotelech bývá ubytováno více než českých turistů, klesá i celkový průměrný počet nocí připadají na jednoho hosta. Zvrátit tento trend mohou regionální aktivity – pořádáním (i  pravidelných) kulturních a sportovních programů ve vhodně zvolených termínech, aby lákaly k delším pobytům.

Cizinci využívají častěji služeb hotelů, rezidenti mají navíc v oblibě i kempy a chatové osady. Sezónnost je u návštěvnosti hotelů v České republice více než zřejmá. Hlavním vrcholem roku jsou letní měsíce červenec a srpen.

Cestovní ruch a preference turistů se samozřejmě mění, vlivem událostí, časem, nabídkou služeb atd. Česká spořitelna ve své studii Životní etapy v ČR sleduje, jak si žijí současní Češi v  různých životních etapách. Vybíráme z ní některé informace zaměřené na cestování, neboť součástí výzkumu bylo také zjistit, jak se u dovolených mění preference Čechů, kam jezdí, jak často, způsob dopravy a další.

V průběhu let se délka dovolené zkracuje. Není to ani tak dáno tím, že bychom měli méně dnů dovolené, ale spíše se jezdíme rekreovat na menší počet dnů a častěji (na dvě dovolené se letos chystá 40 % všech dotázaných, na tři a více dalších 11  %) a taky se zkracuje doba strávená na cestě do cílových destinací.

Svou letošní hlavní letní dovolenou stráví zhruba dvě třetiny Čechů doma, třetina vyrazí do zahraničí a to především na území Evropy.

Jak se mění preference a otevírají nové cestovatelské možnosti, zvyšuje se i počet oblíbených destinací a klesá význam dříve nejvyhledávanějších zahraničních cílů českých turistů. Určitý spojovací můstek však většina nejoblíbenějších míst na dovolenou má a tou je moře, které si však už prakticky můžeme užívat celoročně, jen za ním v zimních měsících cestujeme větší vzdálenosti.

Před rokem 89 trávili lidé dovolenou častěji v tuzemsku. Když už vyrazili za hranice, byli možnosti, kam se podívat, u většiny omezené. Nejčastěji se jezdilo do Bulharska, Jugoslávie nebo NDR. Před 10 lety už Češi daleko více cestovali po Evropě, nejčastějším cílem bylo i dnes oblíbené Chorvatsko.

Hlavní trendy v oblasti ubytování v ČR

Co ovlivňuje a bude ovlivňovat vývoj tuzemské turistiky?

Přívětivý ekonomický růst, dobrá situace na trhu práce v ČR a rostoucí mzdy budou příznivě působit i na turistický ruch, který je sice ovlivněn uvolněním kurzového závazku ČNB, kdy dochází k postupnému posilování české koruny (z 27 Kč na zhruba 26,2 Kč za euro).

Cena zahraničních dovolených však neklesla natolik, aby významněji odčerpávala tuzemské turisty. Navíc bezpečnostní situace v některých dříve velmi oblíbených destinací ještě není stabilizována, což opět nahrává českým regionům.

Daří se nejen české ekonomice, ale došlo i k oživení ekonomiky EMU, což může pozitivně ovlivnit i nárůst zahraniční klientely v ČR.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 166, červenec 2017

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem