Splníme Vám víc než jen 3 přání

Výsledky voleb do Evropského parlamentu

Mezi 23. a 26. květnem 2019 si miliony evropských voličů vybíraly své zástupce do Evropského parlamentu a rozhodovaly, jakou budoucnost si přejí pro EU. K volebním urnám došlo v 28 členských státech téměř 51% oprávněných voličů, což představuje o 8 procentních bodů vyšší účast než před pěti lety a zároveň nejvyšší volební účast za posledních 20 let.

Výsledky poukazují na touhu voličů po změně statu quo, což se projevilo posílením jak liberálních pro-evropských a zelených stran, tak i populistických a nacionalistických uskupení. Naopak síla velké koalice dvou největších středových frakcí, Evropské lidové strany (EPP) a Progresivní aliance socialistů a demokratů (S & D), klesla z 54% na 43%, čímž ztratila svou dlouholetou většinu.

Koalice Zelených zaznamenala historicky nejlepší výsledek (v Německu získala celých 21%) a stala se čtvrtou největší frakcí, což ukazuje na zvýšení zájmu Evropanů o životní prostředí a obavy z klimatické změny.

Krajně pravicové a populistické strany, těžící ze strachu občanů z migrace a terorismu, posílily dle očekávání napříč EU, nicméně jejich zisky byly nižší, než se očekávalo. Krajně pravicová populistická strana Mattea Salviniho získala v Itálii 34%, Národní sdružení Marine Le Penové těsně porazila stranu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a populistická strana maďarského premiéra Viktora Orbána se znovu těšila bezprecedentní podpoře (52%).

Ve Spojeném království se ziskem 31% překvapivě vyhrála nově vytvořená brexitová strana Nigela Farage, zatímco vzestup liberálů (21%) odráží druhý protipól zastánců setrvání Británie v EU. V momentě odchodu země z Unie zanikne mandát 72 britských europoslanců a jejich křesla budou přerozdělena mezi ostatní členské země.

V souhrnu zůstane nový Evropský parlament nadále pro-evropský, avšak stane se pestřejším co do počtu stran i pestrosti názorů.

Lze očekávat, že hledání kompromisů při tvorbě nových koalic bude těžší než dosud. Výsledek jednání o formování politických skupin by měl být znám 24. června. Na 2. července je naplánováno ustavující plenární zasedání, které oficiálně zahájí nové funkční období EP.

Zároveň bylo na neformální večeři hlav států a vlád 28. května zahájeno vyjednávání o nových vedoucích představitelích EU - předsedy Evropské rady, předsedy Evropské komise, prezidenta Evropské centrální banky a vysokém představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. O návrhu kandidátů se na základě konzultací s členskými státy a Evropským parlamentem rozhodne na summitu Evropské rady 20. - 21. června.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 189, červen 2019

Autorem článku je Lucia Jamrichová, Zastoupení Evropské komise v ČR

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem