Splníme Vám víc než jen 3 přání

Víceletý finanční rámec EU 2021-2027 a „smart“ public investment

Diskuse o podobě víceletého finančního rámce EU na léta 2021–2027 se dosud soustředila zejména na hlavní priority, na výraznou odlišnost struktury jeho kapitol ve srovnání se současným rámcem a na výši alokace pro Českou republiku. To, že alokace určená pro ČR bude v nové „sedmiletce“ nižší než v té stávající, je možné brát za výrazně dobrou zprávu o zvyšující se hospodářské úrovni země a podle mého názoru nejlepší zprávou bude, až se z čistého příjemce staneme čistým přispěvatelem rozpočtu EU. To, že souběžně s procesem „bohatnutí“ jednotlivých kohezních zemí dochází i ke změnám výdajových priorit společného rozpočtu, je v souvislosti s výzvami, kterým Unie čelí, nejenom přirozené, ale i potřebné.

Na druhou stranu kohezní země a v tom i ČR do budoucna čelí výzvě spočívající v propadu disponibilních zdrojů pro veřejné investice. Tuto výzvu je ale možné brát i jako velkou příležitost. Nejenom k přehodnocení priorit, ale i k zamyšlení nad způsobem a efektivností vynakládání peněz daňových poplatníků. Dotace využívat převážně v neziskových či charitativních projektech, pro které nelze využít tržní financování, a všude, kde je to možné naopak cílit na dosažení maximální páky při zapojení soukromého kapitálu. S trochou nadsázky lze říci, že by i veřejné investice měly být „smart“.

Už v programovém období 2014 -2020 má být nejméně 10 % EU fondů použito ve formě tzv. finančních nástrojů, tedy návratného financování (v příštím období by jejich podíl měl vzrůst až na 50 %). Těch několik málo průkopníků mezi řídícími orgány (MPO, MŽP), které k využití finančních nástrojů přistoupilo, ale zvolilo přímé poskytování zvýhodněných úvěrů (obvykle s nulovou sazbou a odkladem splátek jistiny). Znamená to snad, že by se stát prostřednictvím svých specializovaných institucí měl pouštět do podnikání a snažit se – navíc v prostředí nízkých úrokových sazeb a přebytku likvidity – konkurovat trhu? V žádném případě!

Stát by trh neměl vytlačovat, ale naopak jej kultivovat a rozvíjet, maximálně ho citlivě doplňovat tam, kde prokazatelně existuje či hrozí tržní selhání. A tomu přizpůsobovat i volbu nástrojů: investovat do kapitálu začínajících inovativních firem jen dočasně a jakmile se uchytí a začnou prosperovat, svůj podíl prodávat, organizovat úvěrové syndikáty u velkých projektů, na které vzhledem k velikosti a míře rizika nestačí jednotlivé banky samy, a především v daleko větší míře používat záruky, které soukromým bankám pomohou snížit riziko a úvěrovat tak i ty malé a střední podniky, které by na bankovní financování nedosáhly. Právě záruky se vzhledem k největšímu pákovému efektu (v průměru 1 koruna vynaložená státem na záruku přitáhne více než 7 korun bankovního úvěru) zdají být z dosud používaných nástrojů nejefektivnější.

Banky po celou dobu členství ČR v EU spolufinancují projekty dotované či zaručené z prostředků EU fondů a jsou připraveny tak činit i nadále. Přechod od dotací k finančním nástrojům, zejména pokud by byly použity ve formě garancí za komerčně poskytované úvěry, nabízí hned trojí příležitost:

  1. Výrazně zrovnoměrnit čerpání unijních prostředků kombinací jednoduššího nastavení kritérií způsobilosti ze strany řídících orgánů a decentralizované analýzy rizik prováděné financujícími bankami. Jinak řečeno optimalizovat dělbu práce, při níž se každý stará o to, čemu rozumí nejlíp – stát o dodržování účelu financování, banky o minimalizaci rizik.
  2. Podpořit širší spektrum malých a středních podniků, pro něž není bankovní financování bez zástav majetku dostupné, či zástavy používají na provozní úvěry a nezbývají jim na financování rozvoje.
  3. Podporou úvěrové emise ze strany státu snížit a produktivněji využít stále výrazný převis vkladů nad úvěry v portfoliu českých bank, který v současné době investují do relativně bezpečných aktiv typu státních cenných papírů.

První vlaštovkou letící správným směrem by se mohlo stát nedávné rozhodnutí MPO alokovat část prostředků programu Expanze do záručního tématu pro malé a střední podniky.

Přejme tomuto záměru úspěch, který z něj učiní příklad hodný následování!


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 182, listopad 2018

Autorem článku je Petr Procházka, Česká bankovní asociace

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem