Splníme Vám víc než jen 3 přání

VFR 2021 - 2027: Posílení sociálního rozměru, modernizace zemědělství a infrastruktury

Fondy pro posílení sociálního rozměru EU

V příštím Víceletém finančním rámci (VFR) EU 2021 – 2027 navrhuje Evropská komise ještě více posílit sociální rozměr EU prostřednictvím zdokonaleného Evropského sociálního fondu, Evropského sociálního fondu plus (ESF+), a rozsáhlejšího a efektivnějšího Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.

Na období 2021–2027 se pro ESF+ plus plánuje 101,2 mld. EUR a pro Fond pro přizpůsobení se globalizaci 1,6 mld. EUR. Oba fondy jsou zaměřeny na investice, které lidem v návaznosti na evropský pilíř sociálních práv pomohou získat správné dovednosti k tomu, aby se vypořádali s problémy a změnami na trhu práce. Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty získá na sedm let 947 mil. EUR. Je určen na další podporu rozvoje evropského prostoru práva založeného na zásadách právního státu, vzájemné důvěře a na zajištění toho, aby lidé mohli požívat svých práv.

Podíl ESF+ na celkové alokaci kohezní politiky by se tak zvýšil ze současných 23 % prostředků ze strukturálních fondů na 27 %. Celková částka 101,2 mld. EUR zahrnuje částku 100 mld. EUR určenou pro ESF+ v rámci sdíleného řízení s členskými státy. Alespoň 25 % z této částky bude přiděleno na posílení sociálního začleňování a nejméně 4 % na boj proti materiální deprivaci, aby pokračovaly priority a činnosti stávajícího fondu FEAD (Fond evropské pomoci nejchudším osobám).

Členské státy, ve kterých bude v roce 2019 míra mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, přesahovat průměr EU, budou kromě toho muset vyčlenit na podporu zaměstnanosti mladých lidí nejméně 10 % svých přídělů z ESF+ spadajících do složky sdíleného řízení. Zbývající částka 1,2 mld. EUR je určena pro přímé řízení: 761 mil. EUR na složku týkající se zaměstnanosti a sociálních inovací a 413 mil. EUR na složku týkající se zdraví. Tyto dvě složky poskytnou prostředky na vyzkoušení inovativních řešení v přeshraničním přístupu, například na podporu mobility pracovních sil v Evropě a na pomoc členským státům s vytvářením budoucích systémů zdravotní péče.

Evropský sociální fond Plus se zaměří na investice do lidí a podporu při realizaci Evropského pilíře sociálních práv. Pomůže reagovat na celosvětové výzvy, udržet sociální spravedlnost i zvýšit konkurenceschopnost Evropy. Tento fond bude pružnější a jednodušší verzí stávajícího ESF, protože sloučí řadu stávajících fondů a programů. Sdružování zdrojů umožní EU a členským státům, aby poskytovaly integrovanější a cílenější podporu v reakci na sociální výzvy a výzvy v oblasti trhu práce, kterým lidé v Evropě v současné době čelí. Jako příklad lze uvést začlenění podpory pro nejchudší osoby do ESF+, které způsobilým osobám umožní využívat lepší skladbu materiální pomoci a komplexní sociální podpory.

ESF+ konkrétně sloučí: ESF a Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí, Fond evropské pomoci nejchudším osobám, program EU pro zaměstnanost a sociální inovace, program EU v oblasti zdraví.

Nový fond má tyto hlavní prvky:

Starosti občanů a klíčové priority jsou ve středu zájmu:

Po konzultaci s členskými státy budou finanční prostředky přidělovány na opatření, která řeší klíčové priority i starosti obyčejných Evropanů. Programy ESF+ se zaměří především na úkoly stanovené v rámci Evropského semestru a Evropského pilíře sociálních práv.

Důraz na nezaměstnanost mladých lidí a sociální začleňování:

Členské státy s vysokým podílem mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, budou muset vyčlenit alespoň 10 % prostředků z ESF+ na podporu zaměstnanosti těchto osob.

Fond bude i nadále přispívat k plnění agendy dovedností pro Evropu a nejméně 25 % financí z ESF+ má směřovat na opatření podporující sociální začlenění a na nejpotřebnější osoby. ESF+ bude také pomáhat členským státům v jejich úsilí o začlenění státních příslušníků třetích zemí legálně pobývajících v EU na pracovní trh i do společnosti, se zaměřením na opatření, která podporují dlouhodobou integraci. Doplňuje tak Azylový a migrační fond, z něhož jsou financována krátkodobá integrační opatření.

Omezení byrokracie:

Komise navrhuje v příštím dlouhodobém rozpočtu EU jednodušší pravidla, méně byrokracie a snazší přístup k financování z různých zdrojů pro úřady, občany a organizace čerpající podporu z EU.

Cílená podpora zdravotní péče:

Složka zaměřená na zdraví se soustředí na přednostní oblasti, kde má spolupráce na úrovni EU prokazatelný přínos: posílení připravenosti na krize přesahující hranice států, pomoc pro zdravotnické orgány členských států, digitalizace v oblasti zdraví a zdravotní péče, podpora pro právní předpisy EU v oblasti zdraví a zlepšení přeshraniční spolupráce, například v oblasti vzácných a komplexních chorob prostřednictvím evropských referenčních sítí.

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci po roce 2020 bude pozměněn, aby mohl být účinněji využíván na podporu pracovníků, kteří přišli o práci. Za současného stavu mohou pracovníci získat podporu z fondu pouze v případě, že byli propuštěni v důsledku změn ve struktuře obchodu či následkem finanční a hospodářské krize. Nová pravidla stanoví, že podporu lze získat i při restrukturalizaci z jiných důvodů, jako je třeba automatizace a digitalizace, které zohledňují novou situaci na trhu práce.

Podle nových pravidel se také sníží prahový počet propuštěných pracovníků nutný k získání podpory, a to z 500 na 250, takže pomoc získá více osob. Mezi další navrhované změny patří zlepšení procesu mobilizace finančních prostředků za účelem zjednodušení a zrychlení postupů. V neposlední řadě bude sladěna míra spolufinancování z fondu, která v současnosti činí 60 %, s nejvyššími mírami spolufinancování z ESF+ pro daný členský stát. V některých případech tak bude EU spolufinancovat vyšší podíl celkových nákladů.

Nově Komise navrhuje Fond EU pro spravedlnost, práva a hodnoty, který bude zahrnovat programy Práva a hodnoty a Spravedlnost. Navrhovaný rozpočet tohoto fondu činí 947 mil. EUR na sedm let, z toho 642 mil. EUR na program Práva a hodnoty a 305 mil. EUR na program Spravedlnost.

V době, kdy společnosti v Evropě čelí extremismu, radikalizaci a rozdělení, je více než kdy jindy důležité propagovat, posilovat a hájit spravedlnost, práva a hodnoty EU. Tento program například pomůže při odstraňování nerovností a diskriminace, zlepšení ochrany dětí a prohloubení justiční spolupráce v zájmu účinnějšího boje proti trestné činnosti a terorismu. Fond přispěje k rozvoji evropského prostoru práva, založeného na zásadách právního státu, vzájemného uznávání a vzájemné důvěry. Bude rovněž podporovat nevládní organizace a občanskou společnost a podtrhne jejich klíčovou úlohu při prosazování a ochraně společných hodnot EU, zvyšování povědomí o těchto hodnotách a zajištění toho, aby lidé mohli požívat svých práv.

Vytvořením nového fondu se zjednoduší stávající situace, kdy existují tři programy. Zejména se to týká oblasti občanství, která je v současnosti rozdělena mezi dva různé programy, ale nově bude spadat do navrhovaného programu Práva a hodnoty.

ESF+ bude investovat do tří hlavních oblastí: 1) všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, 2) efektivita trhů práce a rovný přístup ke kvalitnímu zaměstnání, 3) sociální začleňování, zdraví a boj proti chudobě.

Nařízení o ESF+ vytváří přímou vazbu mezi cíli ESF+ a třemi kapitolami pilíře: 1) rovné příležitosti a přístup na trh práce (včetně kvalitních a inkluzivních systémů všeobecného a odborného vzdělávání), 2) spravedlivé pracovní podmínky a 3) sociální ochrana a sociální začleňování. Programy ESF+ budou muset odrážet tyto priority v souladu se zásadami pilíře. Priority pro jednotlivé země budou projednány s ohledem na doporučení a analýzy vydané v rámci Evropského semestru pro koordinaci politik. Vymezení těchto priorit by se mělo odehrávat inkluzivním způsobem, jelikož návrh ESF+ si klade za cíl posílit partnerství. Fond bude podporovat zapojení všech zainteresovaných stran v různých fázích jeho realizace, včetně veřejných orgánů, hospodářských a sociálních partnerů a příslušných subjektů zastupujících občanskou společnost a subjektů odpovědných za prosazování sociálního začleňování, základní práva, práva osob se zdravotním postižením, rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace. Očekává se, že členské státy přidělí odpovídající částku ze zdrojů ESF+ v každém programu na budování kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti.

Společná zemědělská politika 2021 - 2027

Pro příští VFR EU na období 2021–2027 navrhuje Komise modernizovat a zjednodušit společnou zemědělskou politiku (SZP).

Návrhy s rozpočtem 365 mil. EUR mají zajistit, aby SZP obstála v budoucnosti, nadále podporovala zemědělce a venkovské komunity, vedla k udržitelnému rozvoji zemědělství v EU a zohledňovala cíle EU v oblasti životního prostředí a klimatu.

Návrhy dávají členským státům více flexibility a odpovědnosti. Mohly by si samy zvolit, jak a kde financování získané ze SZP investují, aby naplnily ambiciózní cíle stanovené na úrovni EU a přispěly tak k vytvoření inteligentního, odolného, udržitelného a konkurenceschopného zemědělského odvětví. Zároveň by měly zajišťovat spravedlivou a lépe zacílenou podporu, která by zvýšila příjmy zemědělců.

Od roku 1962 SZP úspěšně plní svůj původní cíl spočívající v poskytování podpory příjmů zemědělcům, aby bylo možné zajistit dodávky kvalitních, bezpečných a cenově dostupných potravin pro evropské občany. Přizpůsobivost zemědělské politiky během celé této doby vedla k tomu, že je i nadále relevantní.

Svět se rychle mění a spolu s ním se mění i problémy, s nimiž se potýkají nejen zemědělci, ale celá naše společnost. Změna klimatu, cenová nestabilita, politická a ekonomická nejistota, vylidňování venkova a rostoucí význam globálního obchodu: zemědělci se neustále přizpůsobují měnícím se okolnostem a zákonodárci jim musí zajistit přiměřenou podporu, která bude z právního hlediska jasná a jednoduchá ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.

SZP vytyčuje přechod na udržitelnější zemědělství. Musí pomáhat se zvyšováním odolnosti tohoto odvětví a podporovat příjmy a životaschopnost zemědělců. Musí zajistit, aby se zemědělství plně zhostilo své úlohy ve vztahu k životnímu prostředí a změně klimatu, musí naplno využívat digitální inovace, které zemědělcům usnadňují práci, omezit byrokracii a podpořit generační obnovu v tomto odvětví. Více než 50 % obyvatelstva EU žije ve venkovských oblastech. Proto se musíme snažit, aby byly stále atraktivním místem k životu a zachovaly si svou vitálnost z hlediska růstu a zaměstnanosti, ale také infrastruktury, mobility a základních služeb. Zemědělství EU přispívá k hospodářské dynamice venkovských oblastí a jejich sociokulturnímu životu a sehrává proto důležitou úlohu. Stejně tak činí i nová SZP, která se snaží zachovat udržitelnou zemědělskou činnost v celé Evropě a investovat do rozvoje venkovských oblastí a komunit.

V návrhu VFR pro SZP vyčleněna částka ve výši 365 mld. EUR. To odpovídá průměrnému podílu 28,5 % z celkového Rozpočtu EU na období 2021–2027. Z této celkové částky na SZP je 265,2 mld. EUR určeno na přímé platby, 20 mld. EUR na opatření na podporu trhu (EZZF) a 78,8 mld. EUR na rozvoj venkova (EZFRV). Navržené snížení rozpočtu SZP je přibližně 5 % v běžných cenách, což odpovídá snížení o přibližně 12 % ve stálých cenách roku 2018 bez zohlednění inflace.

Dalších 10 mld.EUR bude k dispozici prostřednictvím výzkumného programu EU Horizon Europe, a to na podporu konkrétního výzkumu a inovací v oblasti potravinářství, zemědělství, rozvoje venkova a biohospodářství.

Budoucí SZP se soustředí na obecné cíle, které odrážejí hospodářský, environmentální a sociální význam této politiky:

  1. podporovat životaschopné příjmy hospodářských podniků a jejich odolnost na celém území EU za účelem vyššího zabezpečení potravin.
  2. posílit tržní orientaci a zvýšit konkurenceschopnost včetně většího důrazu na výzkum, technologie a digitalizaci.
  3. zlepšit postavení zemědělců v hodnotovém řetězci.
  4. přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, jakož i k udržitelné energetice.
  5. podporovat udržitelný rozvoj a efektivní řízení přírodních zdrojů, např. vody, půdy a ovzduší.
  6. přispívat k ochraně biologické rozmanitosti, zlepšení ekosystémových služeb a zachování přírodních stanovišť a krajiny.
  7. přilákat do odvětví mladé zemědělce a usnadnit rozvoj podnikání ve venkovských oblastech.
  8. podporovat zaměstnanost, růst, sociální začlenění a místní rozvoj ve venkovských oblastech, včetně biohospodářství a udržitelného lesního hospodářství.
  9. zlepšit reakci zemědělství EU na společenskou poptávku v oblasti potravin a zdraví, včetně poptávky po bezpečných, výživných a udržitelných potravinářských výrobcích, jakož i požadavcích na dobré životní podmínky zvířat.

Cílem, který jde napříč všemi oblastmi, je podporovat poznatky, inovace a digitalizaci v zemědělství a venkovských oblastech.

Příděly v běžných cenách v rámci SZP ve prospěch České republiky činí 7,733 mld. EUR (z toho 5,872 mld. EUR na přímé platby, 49,5 mil. EUR na tržní opatření a 1,811 mld. EUR na rozvoj venkova. Ve stálých cenách roku 2018 činí tyto příděly pro Českou republiku 6,872 mld. EUR (resp. 5,218 mld. EUR, 44,0 mil. EUR a 1,61 mld. EUR).

Nástroj pro propojení Evropy

Návrh nařízení pro Nástroj pro propojení Evropy představuje právní základ pro zavedení tohoto iánstrumentu v rámci Víceletého finančního rámce 2021 – 2027, jež počítá pro tento účel s částkou 42,265 mld. EUR.

EU potřebuje moderní a vysoce výkonnou infrastrukturu, která přispěje k propojení a integraci Unie a všech jejích regionů v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky. Toto propojení je zásadní pro volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb. Transevropské sítě usnadňují přeshraniční propojení, posilují hospodářskou, sociální a územní soudržnost a přispívají k dosažení konkurenceschopnějšího sociálně tržního hospodářství a k boji proti změně klimatu.

Evropa by měla výhledově dospět k mobilitě bez smrtelných obětí, emisí a papíru a stát se světovým lídrem v oblasti obnovitelné energie a špičkou v digitální ekonomice. Moderní, čistá, inteligentní, udržitelná, inkluzivní a bezpečná infrastruktura přinese hmatatelné výhody evropským občanům a podnikům, neboť jim umožní efektivně cestovat a zasílat zboží a dá jim přístup k energii a vysoce kvalitním digitálním službám.

Nástroj pro propojení Evropy k tomuto účelu podporuje prostřednictvím rozvoje transevropských sítí (TEN) investice do dopravní, energetické a digitální infrastruktury. Na období 2021–2027 se navrhuje, aby podporoval rovněž přeshraniční spolupráci v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů.

Nástroj pro propojení Evropy se zaměřuje na projekty s nejvyšší evropskou přidanou hodnotou a směřuje investice do projektů s přeshraničním dopadem a do celoevropských interoperabilních systémů a služeb, u nichž je nezbytné, aby finanční podpora pokračovala i po roce 2020. Svými účinnými způsoby práce napravuje selhání trhu a pomáhá aktivovat další investice z jiných zdrojů, zejména ze soukromého sektoru, a to v součinnosti a doplňkovosti s programem InvestEU a dalšími programy Unie.

V dopravě hodlá Nástroj pro propojení Evropy přispět k dokončení obou vrstev sítí TEN-T – strategické páteřní sítě (tj. hlavní sítě) do roku 2030 a její rozsáhlejší vrstvy (tj. globální sítě) do roku 2050. Rovněž podpoří zavádění evropských systémů řízení dopravy u všech způsobů dopravy, zejména u letecké a železniční, a pomůže EU přejít k inteligentní, udržitelné, inkluzivní, bezpečné a zabezpečené mobilitě (například zřízením evropské sítě dobíjecí infrastruktury pro alternativní paliva). Odhaduje se, že dokončení hlavní sítě TEN-T do roku 2030 vygeneruje v letech 2017 až 2030 celkem 7,5 milionů pracovních míst ročně a další zvýšení HDP EU v roce 2030 o 1,6 %.

Navíc by EU v návaznosti na společné sdělení o zlepšení vojenské mobility v EU a Akční plán vojenské mobility měla své financování civilně-vojenských dopravních projektů pro účely dvojího užití provádět prostřednictvím CEF.

V oblasti energetiky se zaměří na dokončení transevropských energetických sítí prostřednictvím rozvoje projektů společného zájmu souvisejících s další integrací vnitřního trhu s energií a interoperabilitou sítí bez ohledu na státní hranice a odvětví; udržitelný rozvoj umožněním dekarbonizace, zejména prostřednictvím integrace obnovitelných zdrojů energie; a zabezpečení dodávek energie mimo jiné dosažením vyšší inteligence a digitalizace infrastruktury.

Rovněž přispěje k nákladově efektivnímu dosažení cílů Pařížské dohody a cílů politiky v oblasti energetiky a klimatu po roce 2030 a dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace tím, že integruje obnovitelnou energii prostřednictvím rozvoje vhodné infrastruktury a podpoří menší počet přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie.

V oblasti digitalizace maximalizuje Nástroj pro propojení Evropy užitek, který může jednotný digitální trh přinést občanům, podnikům i veřejné správě. Rozvoj digitálních sítí s velmi vysokou kapacitou a úrovní bezpečnosti podpoří všechny inovativní digitální služby včetně propojené mobility a dalších služeb veřejného zájmu. Dále přispěje k tomu, aby všichni hlavní socioekonomičtí aktéři, jako jsou školy, nemocnice, dopravní uzly, hlavní poskytovatelé veřejných služeb a silně digitalizované podniky, měli do roku 2025 přístup k širokopásmovému připojení (1 Gbit/s) zaměřenému na budoucnost. Přispěje k celkovému připojení evropských území k internetu, a to i těch nejvzdálenějších regionů.

Dopravní, energetickou a digitální infrastrukturu podporuje v různé míře řada finančních programů a nástrojů EU, včetně Nástroje pro propojení Evropy, ERDF a Kohezního fondu, iniciativy Horizont Evropa, fondu InvestEU a programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE). Je důležité využívat různé finanční programy a nástroje Unie co nejúčinněji, a maximalizovat tak komplementaritu a přidanou hodnotu investic podporovaných Unií. To by se mělo podařit díky zjednodušenému investičnímu procesu, který by v úzké spolupráci s členskými státy umožnil větší přehlednost připravovaných dopravních projektů a soudržnost mezi příslušnými programy Unie.

Nástroj pro propojení Evropy počítá s těmito částkami:

CEF 2021–2027 (EUR, v běžných cenách)
Doprava 30 615 493 000
Energetika 8 650 000 000
Digitální odvětví 3 000 000 000
Celkem 42 265 493 000

Opatření programu by se měla přiměřeným způsobem používat k nápravě selhání trhu nebo řešení suboptimálních investičních situací, aniž by docházelo ke zdvojování činností nebo vytěsňování soukromého financování, při zachování jasné evropské přidané hodnoty. Zajistí se tak soulad opatření programu s pravidly EU o poskytování státní podpory a zamezí se nepatřičnému narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

Rozsah problémů, na něž se Nástroj pro propojení Evropy zaměřuje, výslovně vyžaduje opatření na úrovni EU, protože ze své povahy dosahují evropských rozměrů, a lze je tak účinněji řešit na úrovni Unie, což povede k celkovým větším přínosům, rychlejšímu provádění a snížení nákladů, pokud budou členské státy postupovat společně. Investiční potřeby pro účely transevropských sítí pro období po roce 2020 jsou značné a zdroje členských států na jejich pokrytí nepostačují.

U projektů v oblasti obnovitelné energie se v budoucnu také očekává, že budou stále více financovány trhem. Potenciální podpora v této oblasti by pouze kompenzovala náklady na překonání překážek a nedostatek pobídek v souvislosti se spoluprací přesahující hranice mezi členskými státy nebo překážkami bránícími v integraci odvětví.

Taková koordinace může přinést úspory z rozsahu, zabránit zdvojování infrastruktur, zvýšit zavádění po celé Evropě s cílem lépe projevit dostupný potenciál, přispět ke sbližování politik, a tím k další integraci trhu, přenosu znalostí a zavádění a replikaci inovativních technologií na domácím evropském trhu.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 181, říjen 2018

Autorem článku je Petr Zahradník

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem