Splníme Vám víc než jen 3 přání

V BOJI SE SUCHEM ČESKU POMÁHÁ I SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

Podle Českého hydrometeorologického ústavu bylo v polovině srpna půdní sucho na 42 procentech českého území.

Česko je díky své geografické poloze ve specifické situaci: do země žádná voda nepřitéká, naopak všechna odtéká do jiných zemí.

Dalším českým specifikem jsou rozsáhlé zemědělské plochy bez krajinných prvků, jako jsou meze, remízky, příkopy, mokřady či stromořadí, které by pomohly vodu zadržovat. I proto patří Česko výhledově z pohledu sucha mezi rizikovější země.

Podle řady vědců se dlouhodobý nedostatek vody dostal do fáze socioekonomického sucha. To je stav, při kterém nedostatek vody neovlivňuje jen zemědělskou produkci nebo hladinu vodních toků, ale přímo zasahuje do pohodlí a každodenního života obyvatel.

Mezi odborníky i zemědělci se stále více hovoří o tom, jaká opatření je třeba přijmout, aby společnost problémům se suchem lépe předcházela nebo aby se novým klimatickým podmínkám přizpůsobila. Tato opatření sahají od sázení plodin odolných na sucho přes sbírání dešťové vody až po vytváření dělících prvků v krajině.

Při financování prevence sucha významně pomáhají evropské dotace. Boj se suchem a změnou klimatu se objevuje v celé řadě programů a mohou je využívat zemědělci, obce i podniky. Zřejmě nejvíce na boj se suchem přispívá Program rozvoje venkova. Z něj se financuje např. výstavba nebo rekonstrukce rybníků a přehrad, výsadba zeleně, pěstování vhodných plodin a vytváření dělících prvků v krajině. Dále se z něj podporuje hospodaření šetrné k půdě a vodě a celofiremní ekologické hospodaření.

Významným opatřením jsou i pozemkové úpravy kde oprávněnými náklady jsou investice na zvýšení retenční schopnosti krajiny (např. výstavba retenčních nádrží). Zemědělské podniky mohou také žádat o dotace na zavádění nových technologií, které šetří vodu – například při oplachu zeleniny. Evropská unie umožňuje v rámci programu financovat i budování zavlažovacích systémů, této možnosti však Česko zatím nevyužívá. Evropský rozpočet v minulých letech ztráty způsobené suchem českým farmářům kompenzoval dřívější výplatou dotací.

Do budoucna se podíl „zelených“ opatření v rámci evropského rozpočtu ještě podstatně zvýší. V rámci společné zemědělské politiky se tři z devíti cílů navržených pro období 2021- 2027 a přibližně 40% rozpočtu budou týkat životního prostředí a klimatu. Přímé platby zemědělcům budou i nadále podmíněny používáním zemědělských postupů šetrných k životnímu prostředí a klimatu, ovšem s vyššími normami než doposud. Každý členský stát by měl navíc prostřednictvím tzv. „eko-schémat“ vytvořit pobídky, aby zemědělci volili ekologické postupy i nad rámec povinných požadavků.

Z rozpočtu na rozvoj venkova by na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu mělo jít po roce 2020 alespoň 30 procent, tedy necelých 50 miliard korun. V oblastech s přírodními omezeními, např. v horských oblastech, bude rozpočet na opatření související se životním prostředím ještě navýšen.

Finanční prostředky na rozvoj venkova budou směřovat zejména na podporu opatření šetrných k životnímu prostředí a klimatu (agro-environmentální opatření), ale mohou být také využity na předávání znalostí, investice šetrné k životnímu prostředí, inovace či spolupráci.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 192, září 2019

Autorem článku je Pavlína Žáková, Zastoupení Evropské komise v ČR

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem