Splníme Vám víc než jen 3 přání

Umělá inteligence klepe průmyslu na dveře

Počátky rozvoje umělé inteligence jsou datovány až do 50. let 20. století. Tehdy britský informatik Alan Turing definoval umělou inteligenci tak, že „za inteligentní můžeme stroj prohlásit tehdy, nerozeznáme-li jeho lingvistický výstup od lingvistického výstupu člověka“. Od té doby docházelo na poli vývoje umělé inteligence ke střídání nadšení a úspěchů s deziluzí a nenaplněnými představami.

V posledních několika letech však umělá inteligence zažívá obrovský rozvoj. Počítače umí mluvit, číst text, absorbovat encyklopedické informace, přirozeně jednat s lidmi, identifikovat objekty či rozpoznat optické vzorce. Přístupy a techniky umělé inteligence se staly základní součástí technologického sektoru a jejich konkrétní využití se dostává do většiny lidských činností a odvětví ekonomiky. Průmysl není výjimkou.

Nástup umělé inteligence v průmyslu souvisí s jeho digitalizací a obecně konceptem Průmyslu 4.0. Data přímo z výroby a z dodavatelsko-odběratelského řetězce je možné už dnes pomocí strojového učení a umělé inteligence analyzovat a využít pro zvýšení produktivity výroby a schopnosti dodávat zákazníkům výrobky na míru za cenu hromadné výroby. Velký význam bude mít umělá inteligence v tzv. prediktivním servisu, tedy že díky umělé inteligenci je možné předvídat výpadky produkce, zhoršení kvality nebo opotřebení strojů a reagovat ještě dříve, než k nim dojde.

Umělá inteligence zlidští stroje…

Roboti využívaní ve zpracovatelském průmyslu dnes pracují často rychleji a spolehlivěji než člověk. Dokonce mají některé dovednosti, které člověk nezvládne (zvedání těžkých předmětů, mikroskopická precizní práce, atd.). Ale stále se jedná o poměrně „hloupé“ stroje, jež někdo naprogramoval na omezený okruh činností. Umělá inteligence však může strojům vdechnout schopnost vnímat. To by roboty učinilo mnohem flexibilnějšími, přizpůsobivějšími a schopnějšími spolupracovat s lidmi.

Příkladem může být strojové vidění. Stroje, jež budou umět rozpoznávat obrazy kolem sebe a to, co se kolem nich děje, budou mnohem lépe reagovat na situaci v továrně. Spolupráce s lidmi bude rovněž bezpečnější a předvídatelnější. Samořídící vozíky zase bez nutnosti přeprogramování najdou svůj cíl. Strojové vidění lze využít např. i u kontroly finálních výrobků, kdy trénovaný software pozná pomocí kamer i nejmenší nedostatky, jež lidské oko nepostřehne.

Zjednodušit by se mohla i komunikace lidí se stroji, které je dnes při změně úkolu nutné přeprogramovat. V budoucnu by díky jejich schopnosti porozumění mohlo stačit pouze udělovat pokyny. A to ústně a v češtině.

… odhadne poptávku a naplánuje zdroje

Umělá inteligence může dopadnout i na oblasti, jež s roboty přímo nesouvisejí. Pomocí ní je například možné predikovat poptávku po produktech v daném místě a čase. Díky tomu lze zase lépe plánovat dodávky v rámci dodavatelského řetězce (materiál, zásoby, pracovní sílu, finanční potřeby, spotřebu energie apod.). Díky senzorům lze rovněž sledovat součástky, díly či výrobky v celém řetězci od distributorů až po zákazníky, a tím tak vystopovat vady až k jejich původci.

Samostatnou kapitolou jsou pak revoluční změny v automobilovém průmyslu, kdy (nejen) automobilky investují do technologií autonomního řízení. Ty dnes umožňují pomocí kamer, senzorů či lidarů udržovat auto v jízdním pruhu nebo různě asistují řidičům při řízení. V budoucnu dokážou díky umělé inteligenci kompletně převzít řízení.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 178, červenec 2018

Autorem článku je Radek Novák

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem