Splníme Vám víc než jen 3 přání

Silniční balíček: reflektuje vysoce mobilní charakter dopravy?

V poslední době jsme byli svědky řetězové reakce v podobě představování protekcionistických opatření zejména v oblasti silniční nákladní dopravy pod nálepkou sociálního dumpingu. Německo, Francie, Itálie a Rakousko se rozhodly aplikovat směrnici o vysílání pracovníků na mobilní sektor dopravy a  uplatňovat motto „stejné mzdy za stejnou práci na stejném místě“ pod hrozbou pokut. Jedna po druhé začaly tyto země přijímat národní zákony o minimální mzdě a vyžadovat dodržování svých pravidel.

Země si určily seznam i formu vyžadované dokumentace. Francie a Itálie začaly vyžadovat přítomnost kontaktní osoby zahraničního dopravce na svém území. Některé francouzské regiony a města dokonce přistoupily k požadavku znalosti francouzštiny. Řidiči začali dostávat pokuty za to, že nedostávali minimální mzdu standardní pro daný stát.

Ačkoli Komise zahájila řízení pro porušení unijního práva, tzv. proces infringementu, vůči Německu, Francii a Rakousku, k finální fázi tohoto procesu, čili soudnímu sporu před Soudním dvorem EU, se neodhodlala. Komisi bylo zřejmě jasné, že pokud by soudní spory prohrála, ztratila by manévrovací prostor pro korigování aplikace směrnice o vysílání pracovníků na sektor dopravy a pro boj proti jednostranným opatřením fragmentujícím vnitřní trh. Komise tak slibovala, že celou problematiku vyřeší v rámci chystaného balíčku mobility.

Komise vydala balíček, jehož sociální část je pro naše dopravce velkým zklamáním, 31. května t. r. Ačkoli přišla s některými prvky potenciálně usnadňujícími administrativu - mj. zakázala požadavek na stálého zástupce v zahraničí a navrhla možnost elektronické formy dokumentů a jejich překladů pouze do angličtiny, celkově by došlo ke zvýšení administrativní zátěže.

Komise nezohlednila vysoce mobilní povahu dopravy. Navrhla, že směrnice o vysílání pracovníků se na řidiče nebude vztahovat, jen pokud jejich vyslání na území jednoho státu nepřesáhne tři dny za kalendářní měsíc. Tato lhůta je z pohledu dopravců ze střední a východní Evropy nesmyslně krátká a neodpovídá realitě.

Někteří dopravci argumentují, že se nejedná ani o tři dny, protože Komise definuje jeden den jako pobyt delší než šest hodin. Na kabotáž se směrnice bude vztahovat už od první operace.

Dle návrhu budou také řidiči muset trávit pravidelné dlouhé odpočinky mimo kabinu vozidla, aniž by Komise vyřešila mj. problém nedostatečného množství ubytovacích zařízení a hlídaných parkovišť, a s tím spojené odpovědnosti dopravce za náklad ve vozidle.

Tento návrh opět rozděluje státy na EU-13 a EU-15. A to právě v době, kdy by měly tahat za jeden provaz, společně čelit hrozbám a podporovat jednotnou Unii. Komise tomu nepomohla už v minulém roce, když se i přes odpor 11 států střední a východní Evropy rozhodla revidovat směrnici o vysílání pracovníků. A nyní směrnici vztáhla dokonce i na dopravu a navrhla šibeniční třídenní limit.

Svaz průmyslu a dopravy ČR od začátku trval na tom, že sektor dopravy by pro svoji specifickou mobilní povahu směrnici o vysílání pracovníků vůbec podléhat neměl. Nelze slepě vyžadovat princip stejné mzdy na stejném místě za stejnou práci a  nezohlednit při tom rozdílné výchozí podmínky a  úrovně produktivity práce v členských státech. Již v posledních měsících bylo jasné, že tento požadavek je v Komisi neprůchozí.

Co ale není jasné dodnes, je, na základě čeho Komise zvolila ze zvažovaných limitů zrovna ten třídenní. Ze zveřejněného hodnocení dopadů totiž vyplynulo, že ve prospěch třídenního limitu byl jen jeden členský stát. Když navrhovaná legislativa není opřená o hodnocení dopadů a důkazy, otázkou zůstává, na základě čeho jsou rozhodnutí přijímána, a jak moc je koncept lepší regulace uplatňován v praxi.

Dopravci a zaměstnavatelé potřebují právní jistotu, se kterou ale nemohou nyní počítat. Nejenže je konsenzus mezi členskými státy k návrhu balíčku v nedohlednu, nelze navíc očekávat, že by bylo uplatňování národních zákonů o minimální mzdě po dobu legislativního procesu pozastaveno.

Pro řadu dopravců, především těch malých a středních, to může být likvidační. Obavou zůstává také zavádění dalších protekcionistických opatření v EU. Svaz bude nadále prosazovat zájmy dopravců na národní i evropské úrovni a bojovat za tolik potřebnou právní jistotu a redukci administrativní zátěže.

Návrh je na stole a nyní se mu budou věnovat Evropský parlament a Rada. Doufám, že i diskuze nad citlivými otázkami bude konstruktivní a připomene základní hodnoty a přínosy EU. Silná a jednotná EU zůstává prioritou.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 166, červenec 2017

Autorem článku je Jana Radová, Svaz průmyslu a dopravy České republiky

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem