Splníme Vám víc než jen 3 přání

S vervou za celistvost a funkčnost Jednotného vnitřního trhu: pohled daní a podmínek obchodu

Ve stínu nynější euforie ohledně návrhu Víceletého finančního rámce (VFR) na příští období, jemuž se budeme věnovat velmi detailně v následujícím čísle, jsou na mírně vedlejší kolej aktuální pozornosti odkláněny některé důležité parametry, spojené s funkčností a efektivností Jednotného vnitřního trhu (JVT), nemluvě již o tom, že jednou z hlavních funkcí VFR je právě podporovat akceschopnost a efektivnost JVT. Ony parametry můžeme označit jako endogenní i exogenní. Nadto JVT také neexistuje bez dalších přívlastků; minimálně ten udržitelný patří mezi ty klíčové.

Jaké endogenní parametry (vycházející z dílny institucí EU) můžeme mít na mysli? Je to mimo jiné plejáda daňových opatření, jdoucí skrze spektrum daňových nástrojů. EU začíná vstupovat do nejvýznamnější reformy spotřebitelského zdanění za posledních minimálně 25 let. Tato reforma má mezi jiným umožnit do jisté míry rozmělnění pravidel pro zdanění spotřeby, neboť členské státy zřejmě budou moci uplatnit několik dalších, především snížených sazeb pro DPH na určitou vymezenou část spotřebního koše, přičemž budou určeny položky, na které by se selektivní daňové zmírnění nemělo vztahovat. Vzhledem k tomu, že objemově je DPH spolehlivě největším daňovým nástrojem v rámci EU, umožněním výjimek se otevírá nejen prostor pro rozevírání nůžek v podmínkách zdanění spotřeby na Jednotném trhu, ale tento krok může mít i výrazný fiskální dopad pro jednotlivé národní rozpočty ve směru jejich autonomie, což může dále ovlivnit fiskální disciplínu jak jednotlivých členských států, tak i EU jako celku. Lze dokonce říci, že si tento krok „koleduje“ ve svém důsledku k eskalaci tématu „fiskálního dumpingu“, po vzoru nyní populárního „dumpingu“ sociálního.

Na straně druhé by v oblasti správy a výběru DPH mělo dojít k  přijetí společných postupů, na jejichž základě se omezí prostor pro podvody spojené s touto daní, který je efektivně obrovský.

Reforma společné legislativy DPH coby nejvíce harmonizovaného daňového nástroje v rámci EU však zdaleka není jedinou nyní registrovanou aktivitou na poli daňové politiky. Tou další je systematická snaha o pokročení v harmonizaci korporátního danění, jež je v absolutní částce spojeno s druhým největším „daňovým tunelem“ v rámci EU. Stanovení společného základu korporátní daně pro všechny členské státy a rozšíření možností koordinace působnosti národních daňových autorit při postihování daňových podvodů je bezesporu dostředivým krokem i z pohledu homogenity JVT.

A dostáváme se pozvolna do hájemství exogenních faktorů, přesněji řečeno vnějších rizik, která mohou JVT ohrožovat. A  začněme kupodivu rizikem, které se na první pohled nezdá být exogenním. Jedná se o nedávno zavedenou daň obratového typu, postihující určitou vybranou množinu digitálních služeb (zdůvodňujíc, že právě firmy poskytující tyto služby se shlédly více než firmy jiné v takové praxi daňové optimalizace, jež již přesahuje meze trpělivosti a tolerance). Na tom by snad nebylo nic úplně špatného, nebýt toho, že toto opatření je prioritně namířeno a pobočky amerických ICT firem působících v Evropě. Prazvláštní je i rychlost, s jakou Evropská komise návrh tohoto opatření připravila a hned druhý den po jeho zveřejnění jej projednávala Evropská rada. A světe div se, zrovna v čase, kdy americká vláda šermuje ochranářskými opatřeními v oblasti hutnických a hliníkových výrobků. Pozorovatele v této souvislosti nemůže nenapadnout možnost odvetného opatření proti této čerstvé hrozbě, jež je pro Evropu prozatím odkládána pomocí na poslední chvíli vyhlášených měsíčních výjimek, které tedy výrobce příslušných komodit a výrobků rozhodně nezbavují obrovské nejistoty.

Zdá se, že si hrajeme (po desetiletích liberalizace obchodu a  investic) se zápalkami obchodní války, jež může být v čase globálního přeskupování více než nebezpečná. První známky čehosi nebezpečného byly patrny v podobě odmítnutí globální klimatické dohody vládou USA a současné odložení dlouho připravované dohody TTIP k ledu.

Zodpovědní na obou stranách Atlantiku by si možná měli uvědomit, že nyní se vzájemně potřebujeme ještě mnohem více než kdykoliv za posledních mnoho dekád, možná i několik století. A Evropa by si měla nadto uvědomit, že JVT je její klíčový, přidanou hodnotu tvořící tmel, na který není radno sahat a hrát si s ním. A ony endogenní i exogenní faktory ať již působí dostředivě či odstředivě, jej podstatně ovlivňují. V  rámci pudu sebezáchovy bychom naši pozornost měli věnovat oněm dostředivým a odstředivými se zabývat maximálně v souvislosti s jejich omezením a minimalizací. Pokud totiž JVT popraská či rozdrobí-li se, jž nemá smysl hovořit o Evropě v tom smyslu, jak se ji snažíme vnímat posledních 60 či dokonce 70 let.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 176, květen 2018

Autorem článku je Petr Zahradník

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem