Splníme Vám víc než jen 3 přání

ROZPOČTY ZEMÍ EUROZÓNY PRO ROK 2020 HLÁSÍ DOBROU KONDICI

V návaznosti na hospodářskou prognózu z podzimu 2019 a po konzultacích s členskými státy přijala Komise stanoviska k návrhům rozpočtových plánů všech zemí eurozóny. Komise zjistila, že žádný návrh rozpočtového plánu na rok 2020 nevykazuje obzvláště závažné porušení požadavků Paktu o stabilitě a růstu.

Plány devíti členských států na rok 2020 jsou s Paktem o stabilitě a růstu v souladu, plány dvou členských států jsou s tímto paktem obecně v souladu a v případě osmi členských států tyto plány představují riziko nedodržení paktu.

Návrhy rozpočtových plánů Německa, Irska, Řecka, Kypru, Litvy, Lucemburska, Malty, Nizozemska a Rakouska na rok 2020 jsou s Paktem o stabilitě a růstu v souladu.

Návrhy rozpočtových plánů Estonska a Lotyšska na rok 2020 jsou s Paktem o stabilitě a růstu v zásadě v souladu. Provádění návrhu rozpočtového plánu by mohlo v případě Lotyšska vést k určité odchylce od střednědobého rozpočtového cíle země a v případě Estonska k odchylce od postupu korekce k dosažení tohoto cíle.

Pokud jde o Belgii, Španělsko, Francii, Itálii, Portugalsko, Slovinsko, Slovensko a Finsko, představují návrhy rozpočtových plánů na rok 2020 riziko nedodržení Paktu o stabilitě a růstu. Provádění plánů těchto členských států by mohlo vést k významné odchylce od postupu korekce směrem k příslušnému střednědobému rozpočtovému cíli. V případě Belgie, Španělska, Francie a Itálie se rovněž předpokládá nedodržení doporučené hodnoty pro snižování dluhu.

Celkově se odhaduje, že se počet členských států, jež dosahují svých střednědobých rozpočtových cílů či je překračují, zvýší v letech 2019 a 2020 ze šesti na devět.

Komise předpokládá, že celkový strukturální schodek v eurozóně vzroste v roce 2020 o 0,2 % potenciálního HDP (na –1,1 %), což ukazuje na víceméně neutrální orientaci fiskální politiky. Důvodem tohoto nárůstu strukturálního salda je především předpokládaná expanzivní fiskální politika v členských státech s fiskálním prostorem, zejména v Nizozemsku a v menší míře v Německu (0,6 %, resp. 0,4 % potenciálního HDP), a předpokládané zvýšení strukturálního schodku Itálie (0,3 % potenciálního HDP). Celkově jsou fiskální politiky v celé eurozóně i nadále nedostatečně diferencované. Členské státy s fiskálním prostorem provádějí expanzivní fiskální politiky a měly by být připraveny tohoto fiskálního prostoru i nadále využívat. Důvodem ke znepokojení naopak zůstává nedostatečná konsolidace v zemích s problémy v oblasti udržitelnosti.

Opatření v rámci Paktu o stabilitě a růstu

Komise rovněž v rámci Paktu o stabilitě a růstu podnikla řadu kroků, pokud jde o Maďarsko a Rumunsko.

Vydala dvě doporučení v rámci postupu při významné odchylce, což je nástroj, který má v případě významné odchylky od požadavků preventivní složky paktu poskytnout varování. Cílem postupu je rovněž pomoci členským státům, aby se vrátily k fiskální pozici, jež by panovala v případě, že by k odchylce nedošlo.

Pokud jde o Maďarsko, Komise zjistila, že v reakci na doporučení Rady z června 2019 nebyla přijata žádná účinná opatření. Komise navrhuje, aby Rada přijala rozhodnutí o neúčinnosti opatření a revidované doporučení Maďarsku, aby v roce 2020 přijalo opatření k nápravě významné odchylky od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle. Pokud jde o Rumunsko, i zde Komise zjistila, že v reakci na doporučení Rady z června 2019 nebyla přijata žádná účinná opatření. Komise navrhuje, aby Rada přijala rozhodnutí o neúčinnosti opatření a revidované doporučení Rumunsku, aby v roce 2020 přijalo opatření k nápravě významné odchylky od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle.

Zpráva o posíleném dohledu nad Řeckem

Komise rovněž přijala čtvrtou zprávu o Řecku v rámci posíleného dohledu, který byl aktivován po ukončení podpůrného programu Evropského mechanismu stability v srpnu 2018. Zveřejnění zprávy navazuje na čtvrtou misi po ukončení programu v Řecku, která se uskutečnila ve dnech 23. až 26. září 2019.

Zpráva dospěla k závěru, že Řecko připravilo na rok 2020 rozpočet, který splňuje dohodnutý cíl primárního přebytku ve výši 3,5 % HDP způsobem, který podporuje růst, a že vláda v souvislosti s pokračováním širší reformní agendy celkově přijala nezbytná opatření k dosažení svých konkrétních reformních závazků do poloviny roku 2019. K dokončení a případnému urychlení reforem však budou rozhodující další kroky.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 195, prosinec 2019

Zdrojem textu je Evropská komise

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem