Splníme Vám víc než jen 3 přání

Rozpočet EU po roce 2020: ochrana vnějších hranic, dotace zemědělcům nebo Erasmus?

Situaci ohledně rozpočtu komplikuje odchod Velké Británie, v  jehož důsledku rozpočet EU přijde o zhruba 10 %. Zároveň se Evropa musí potýkat s řadou nových výzev, jako je ochrana vnějších hranic Unie, řešení migrace, boj s terorismem či potřeba posílit evropskou obranu. Odpověď na otázku „jak za méně peněž pořídit více“ bude s největší pravděpodobností kombinací posílení příjmů a úspor na straně výdajů. Variant této kombinace je mnoho, od seškrtání zemědělské politiky až po zavedení nové evropské daně z plastů.

Aby pomohla evropským lídrům se při rozhodování o budoucím rozpočtu lépe orientovat, představila Evropská komise v  polovině února scénáře, které u každé z hlavních výdajových priorit vyčíslují konkrétní finanční dopady pro rozpočet. Uvádíme příklady politik, u kterých se jak politické špičky, tak evropští občané shodují, že by měly být financovány z rozpočtu EU, a to pokud možno ve větším rozsahu:

  • Vnější ochrana hranic: Při zachování současného stavu by v  rozpočtu bylo třeba vyhradit 8 mld eur na sedmileté období, posílení ochrany lepším vybavením a nasazením 3000 lidí namísto dnešních 1000 by stálo 20-25 mld a  vytvoření plné ochrany hranic srovnatelné se systémem USA či Kanady by obnášelo 150 mld eur.
  • Obranná politika (dnešní rozpočet 590 mil eur): Spolupráce obrany pouze v oblasti výzkumu by vyžadovala 3,5 mld eur, nákupy vybavení pro společné projekty v oblasti obrany by obnášely alespoň 7 mld eur a vytvoření autonomní evropské obrany, která by mohla financovat obranné operace, by stálo 10 mld eur.
  • Mobilita studentů: Zdvojnásobení počtu studentů v  programu by vyžadovalo 30 mld eur na sedm let, zatímco přání některých politiku, aby v rámci Erasmu vyjel během studia jeden ze tří studentů by stálo 90 mld eur.

Na druhou stranu politiku zemědělství či soudržnosti, které dnes představují přes 70 % rozpočtu EU, s největší pravděpodobností budou čekat škrty. Různé scénáře by mohly vypadat takto:

  • Zemědělská politika: Snížení rozpočtu o jednu třetinu by přineslo úspory ve výši 120 mld eur, což by znamenalo snížení celkových příjmů zemědělců v průměru o 10%. Hodně se uvažuje o snížení rozpočtu zemědělské politiky skrze větší zaměření podpory na menší farmy (v současnosti 80 % přímých plateb směřuje k 20 % farem).
  • Kohezní politika: Zaměření strukturálních fondů pouze na nejchudší regiony by ušetřilo 95 mld eur. Nadále by tak nemohla čerpat většina regionů např. v Rakousku, Belgii, Dánsku, ale i některé bohatší region v Itálii či Španělsku. Pokud by se kritériem pro přístup k fondům stala úroveň bohatství celého státu, nárok na kohezní podporu by ztratily i chudší regiony ve Francii, Španělsku a Itálii, a rozpočet EU by uspořil 124 mld eur.

Možností pro rozhodování o budoucím rozpočtu tedy bude mnoho. Je dobré připomenout, že tyto scénáře nepředstavují vlastní návrhy Evropské komise, nýbrž pouze „nacenění“ možných politických rozhodnutí. Komise své vlastní návrhy představí v květnu ve formálním návrhu příštího dlouhodobého rozpočtu EU. Mezitím bude nadále sledovat diskuse na politické úrovni a naslouchat názorům všech zainteresovaných stran, mimo jiné prostřednictvím veřejných konzultací, které zahájila letos v lednu.

Členské státy měly možnost diskutovat o možných podobách rozpočtu již na neformálním zasedání 23. února a již tyto první diskuse naznačily, že dohoda nebude snadná. Evropská komise ve svém únorovém dokumentu členské státy vyzvala, aby vyvinuly úsilí k dosažení politické shody do května 2019. Jinak by do diskusí o rozpočtu vstoupily volby do Evropského parlamentu a volba nové Evropské komise, což by celková projednávání podstatně zpozdilo.

Komise ukazuje lídrům konkrétní příklady toho, jak by případné zpoždění mělo nepříznivý dopad na občany a podniky v celé EU. Pokud by došlo k podobnému zpoždění s přijímáním rozpočtu jako v roce 2013, znamenalo by to komplikaci pro dlouhodobé vesmírné projekty jako Galileo či Copernicus nebo dokončení velkých infrastrukturních projektů jako železniční propojení Pobaltí, Brennerský tunel, železniční tunel mezi Lyonem a Turínem a další. Dále kolem 5000 pracovních míst ve výzkumu a vývoji by muselo být zrušeno. Ochrana vnějších hranic by oslabila a členské státy, které nesou největší tíhu migrační krize, by neměly nárok na finanční podporu.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 174, březen 2018

Autorem článku je Zastoupení Evropské komise v ČR

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem