Splníme Vám víc než jen 3 přání

Programové období 2021+ - Jaké změny lze očekávat?

Programové období 2014 – 2020 se mílovými kroky blíží ke konci a v Evropské unii již probíhají přípravy na období příští. Jaké informace jsou v tuto chvíli známé?

  • Celková alokace pro ČR 20,019 mld. € (tj. cca o 4 mld. € méně, než v tomto období)
  • Tři kategorie regionů
    • Méně rozvinuté (Severozápad, Severovýchod, Střední Morava, Moravskoslezsko)
    • Přechodové (Střední Čechy, Jihozápad, Jihovýchod)
    • Více rozvinuté regiony (Praha)
  • Výrazné snížení míry spolufinancování EU
    • Méně rozvinuté 70 % (nyní 85 %)
    • Přechodové 55 % (nyní 60 %)
    • Více rozvinuté regiony 40 % (nyní 50 %)
  • Cíle politik
    1. Inteligentní Evropa díky inovativní a inteligentní ekonomické transformaci
    2. Zelenější, nízkouhlíková a odolná Evropa díky podpoře čisté a spravedlivé transformace energetiky, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik
    3. Více propojená Evropa zvýšením mobility a regionální ICT konektivity
    4. Sociálnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv
    5. Evropa bližší občanům – trvale udržitelný a integrovaný rozvoj městských, venkovských a pobřežních oblastí prostřednictvím místních iniciativ

Komise navrhuje zaměřit evropské fondy po roce 2020 především na investice, které pomohou ekonomice přejít na nové technologie. Česká ekonomika je oproti jiným ekonomikám více postavena na průmyslu, který vychází z dlouholeté tradice a dobré pověsti českých inženýrů. Pokud chce česká ekonomika obstát v éře digitální transformace, musí se zaměřit na své „rodinné stříbro“ a své silné průmyslové obory maximálně modernizovat a digitalizovat.

Zhruba čtvrtina celkové alokace pro období 2021-27 tedy bude směřovat do výzkumu a inovací. Cílem bude zejména propojit výzkum ve veřejném a soukromém sektoru a posílit inovační kapacitu českých malých a středních podniků, které v tomto ohledu výrazně zaostávají za svými protějšky v jiných evropských zemích i za velkými firmami se zahraničními vlastníky. S výstavbou nových výzkumných center Komise už nepočítá, jedině pokud by to bylo obsahově i finančně podpořeno výzkumným záměrem konkrétní firmy.

Po loňských zkušenostech se suchem je určitě potěšující, že bude podporováno i lepší hospodaření s vodou, což zahrnuje například obnovu a údržbu řek a rybníků, čištění městských odpadních vod, opatření k regulaci odtoku srážkové vody či zadržování vody v krajině. Velká část financí by měla směřovat na projekty podporující energetickou účinnost a využívání lokálních obnovitelných zdrojů energie ve veřejných a obytných budovách i malých a středních podnicích, včetně případných zařízení na skladování nebo přeměnu energie. Další prioritou v oblasti životního prostředí je zlepšení hospodaření s odpady, kde Česká republika výrazně zaostává co do podílu recyklovaného odpadu.

I nadále bude z fondů EU financována dopravní infrastruktura. Dálniční napojení na Rakousko či Polsko stále chybí, investice do infrastruktury jsou pod evropským průměrem a Česko zaostává i v zavádění elektrických vozidel a dobíjecích stanic pro elektrická vozidla. S pomocí evropských peněz budou moci města rozvíjet inteligentní a čistší systémy hromadné dopravy, a to i v přilehlých regionech. Ačkoli v současném finančním období se nepovedlo využít evropské finance na výstavbu digitální infrastruktury, do budoucna se s určitou částkou rovněž počítá. Digitální propast mezi městy a venkovskými oblastmi narůstá a digitální napojení venkova je jedním z řešení.

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem