Splníme Vám víc než jen 3 přání

PŘÍMO ŘÍZENÉ PROGRAMY EU

Přímo řízené programy jsou financovány přímo z rozpočtu EU. Spravuje je přímo Evropská komise nebo specializované výkonné agentury. U některých programů jsou gestorem národní agentury. Oproti tomu u strukturálních fondů je správa programů ve sdíleném řízení, přičemž většina rozhodnutí i sám výběr projektů probíhá v režii členských států.

Na rozdíl od strukturálních fondů nebo společné zemědělské politiky, kde má každý členský stát garantovaný podíl na rozpočtu daného programu či fondu, u přímo řízených programů většinou soutěží projekty z různých členských států o evropské financování mezi sebou. Podporu z daného programu získají nejkvalitnější projekty.

Pro Českou republiku bude zapojení do této „vyšší ligy fondů EU“ stále důležitější. Podíl přímo řízených programů na rozpočtu EU v příštích letech pravděpodobně výrazně naroste. Zároveň bude postupně slábnout tok financování ze strukturálních fondů, neboť Česká republika bohatne a na podporu pro chudší regiony bude postupně ztrácet nárok.

Česká republika ovšem přímo řízené programy dosud příliš nevyužívá. Zatímco v rozpočtu EU tvoří přímo řízené programy zhruba pětinu výdajů, v ČR představují pouze necelá 3 % příjmů z rozpočtu EU. Přes 70% příjmů – nejvíce mezi zeměmi EU - z rozpočtu EU tvoří strukturální a investiční fondy určené k podpoře chudších regionů. Česká republika se tak vůči evropskému rozpočtu staví jako chudá země, i když ve skutečnosti se již řadí mezi středněpříjmové země (HDP na obyvatele bylo v roce 2018 na 90% průměru EU).

Česká republika také z většiny přímo řízených programů čerpá méně, než by odpovídalo váze ekonomiky. Podíl ČR na HDP Evropské unie je přibližně 1,2 %, avšak z přímo řízených programů Česká republika čerpá pouze jedno procento. Bez programu Erasmus+, kde mají členské státy garantovaný podíl prostřednictvím národních obálek, činil podíl ČR na čerpání přímo řízených programů v období 2014–2018 přibližně 0,8 %. Nedostatečně se ČR zapojuje zejména do finančně objemných programů Horizont 2020 na podporu výzkumu a vývoje nebo Nástroj pro propojení Evropy – Doprava. Naopak více, než by odpovídalo váze ekonomiky, ČR využívá programy Erasmus+, Nástroj pro propojení Evropy – Energetika, Kreativní Evropa a Evropa pro občany.

Nízká účast ČR na programu Horizont 2020 je dána malou aktivitou českých výzkumných týmů, spíše než jejich malou konkurenceschopností. V období 2014–2018 ČR čerpala pouze 0,7 % prostředků programu Horizont 2020. Obecně je zapojení „kohezních zemí“ do programu Horizont nižší, ale například srovnatelně velké Maďarsko má tento podíl dvojnásobný. Kdyby Česká republika čerpala tolik, kolik odpovídá jejímu podílu na HDP Evropské unie, získala by na vědu a výzkum v období 2014–18 o více než 5 miliard korun více.

Do programu CEF se ČR zapojuje zejména v kohezní části podprogramu Doprava a v oblasti energetiky a telekomunikací. V kohezní obálce podprogramu Doprava, která je vyhrazena zemím s nárokem na financování z Fondu soudržnosti, je ČR úspěšná v předkládání projektů, avšak skutečné čerpání je pomalejší než například v Polsku nebo Maďarsku.

Lepší je zapojení ČR do programu LIFE, který podporuje inovativní projekty na ochranu životního prostředí. Čerpání z programu LIFE je po pomalejším rozjezdu v současnosti na úrovni, která odpovídá velikosti ekonomiky.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 193, říjen 2019

Autorem článku je Pavlína Žáková, Zastoupení Evropské komise v ČR

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem