Splníme Vám víc než jen 3 přání

Předsednictví v Radě EU se ujalo Chorvatsko

Předsednickou zemí Evropské unie se od ledna 2020 stalo Chorvatsko. Nejnovější členská země evropského bloku se vůdčí role ujala měsíc před chystaným britským odchodem a zároveň v době, kdy se čeká obtížné vyjednávání o víceletém unijním rozpočtu. Záhřeb mezi své priority řadí mimo jiné posun v rozšiřování EU o země západního Balkánu, na něž v současnosti nemají členské státy jednotný názor.

Sedm let poté, co vstup Chorvatska rozšířil řady evropského bloku na 28 členů, se tento počet s největší pravděpodobností poprvé sníží. Zásadní výzvou během chorvatského předsednictví bude snaha uspořádat budoucí vztahy 27 unijních zemí s odcházející Británií.

Chorvatsko přebírá předsednickou roli od Finska, které mělo výrazně odlišnou představu o dlouhodobém rozpočtu EU na období 2021-2027. Finská vláda v listopadu připravila návrh pro budoucí vyjednávání, který sklidil kritiku většiny členských států. Zatímco čistí plátci z řad západních států by chtěli snížit celkový objem rozpočtu z Helsinkami navržených 1,07 % hrubého národního důchodu (HND) EU na 1 %, země východního a jižního křídla unie nesouhlasí s poklesem peněz na politiku soudržnosti.

Středopravicová chorvatská vláda premiéra Andreje Plenkoviče vymezila čtyři hlavní okruhy, kterým se chce v nastávajícím půlroce věnovat. Vedle zajištění udržitelného hospodářského růstu smazávajícího rozdíly mezi regiony se hodlá Záhřeb zaměřit na lepší propojení Evropy, ať již v dopravě, energetice či kultuře. Zamýšlí také zefektivnit bezpečnostní spolupráci EU a posílit její vliv ve světě. Chorvatsko od vstupu do unie čelí velkému úbytku obyvatel, kteří míří za vidinou lepšího života do západních členských zemí. Zejména do Německa, Rakouska či Irska takto odešlo přes pět procent z celkových 4,2 milionu Chorvatů. Během svého předsednictví by chorvatská vláda chtěla přispět ke sbližování životních podmínek v unijních státech s cílem podobnou migraci omezit.

Za velký úkol považuje Záhřeb zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, které v říjnu 2019 zablokovala Francie. Chorvatsko proto chce zprostředkovat dohodu mezi Paříží, která navrhuje zpřísnění přístupových kritérií, a většinou ostatních zemí požadujících, aby zavádění nových podmínek již nezbrzdilo začátek jednání se zmíněnými státy. Jedním z vrcholů chorvatského předsednictví má být květnový summit EU a západního Balkánu, do něhož by podle představ Chorvatska i dalších zemí včetně Česka mělo být o zahájení rozhovorů rozhodnuto.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 196, leden 2020

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem