Splníme Vám víc než jen 3 přání

Omezení dotací pro zemědělce již není v zájmu většiny členů EU

Ministři zemědělství ostatních zemí Evropské unie dali najevo větší pochopení pro odmítavý postoj České republiky a dalších východoevropských států k určení horní hranice přímých plateb pro zemědělce.

Diskuse o podobě přímých plateb pro zemědělce, včetně možnosti určení jejich horní hranice, je součástí začínající debaty o tom, jak bude vypadat Společná zemědělská politika EU po roce 2020.

Dle českého ministra zemědělství už určení tvrdé horní hranice plateb neprosazuje ani Německo nebo Francie. Jeho maďarský kolega Sándor Fazekas na jednání ministerské rady představil společnou pozici zemí Visegrádské skupiny – tedy Česka, Maďarska, Slovenska a Polska – a Chorvatska. Státy se koncem ledna v Budapešti shodly na prohlášení, v  němž kromě jiného zdůrazňují, že všechny farmy v EU mají mít k  financování shodný přístup.

Ministr později doplnil, že při horní hranici plateb ve výši 60 000 eur (1,5 milionu korun) ročně, což je jedna z diskutovaných variant, by Česká republika na přímých platbách přišla zhruba o pět miliard korun ročně.

Věc by se podle něj dotkla farem, které obhospodařují více než dvě třetiny české krajiny, zaměstnávají přes polovinu pracovní síly v zemědělství a chovají tři čtvrtiny veškerého skotu, včetně 89 procent dojnic.

Česká republika, ale také Slovensko, mají z členských států Evropské unie z historických důvodů poměrně specifickou strukturu zemědělských podniků. V Česku jsou totiž zemědělské podniky s největší průměrnou výměrou (133 hektarů) a také ekologické farmy patří s  průměrnými 120 hektary mezi největší v Unii.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 174, březen 2018

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem