Splníme Vám víc než jen 3 přání

Nový rozpočet EU je dobrá zpráva pro Česko

Návrh rozpočtu reaguje na dnešní realitu, kdy se od Evropy očekává, že bude hrát větší úlohu při zajišťování bezpečnosti a stability v nestabilním světě. Zároveň musí nový rozpočet řešit výpadek příjmů v důsledku Brexitu, kvůli kterému v rozpočtu bude chybět zhruba 12 mld. euro ročně. V kostce jde o to, jak toho s méně zdroji zvládat více. Komise navrhuje tuto dvojí výzvu řešit prostřednictvím snížením výdajů na některé tradiční politiky, posílením nových priorit a na straně příjmů zavedením nových zdrojů.

Celkově Komise navrhuje na období 2021-27 rozpočet ve výši 1 135 miliard eur, což odpovídá 1,11 % hrubého národního důchodu (HND) EU-27. Ve skutečnosti se jedná o mírné snížení oproti současnému období 2014-20, kdy sice rozpočet odpovídá 1,03% HND Unie, ovšem při přepočetní na EU27 (tedy odečtením výdajů pro Velkou Británii) představuje 1,13% HND.

Obecně lze říci, že se nový rozpočet bude mnohem více soustředit na oblasti s tzv. evropskou přidanou hodnotou, tedy oblasti, které je účelnější financovat na evropské úrovni, jako je ochrana vnějších hranic Unie, velké a nákladné výzkumné projekty, velké infrastrukturní projekty v dopravě či energetice či studentské pobyty.

Posílení financování se tedy týká především výdajů na správu hranic, bezpečnost a obranu, investic do výzkumu a  inovací, mladých lidí či přechodu na digitální ekonomiku. Bude například posílen program Horizont, zdvojnásoben rozpočet na program Erasmus+, výdaje na ochranu společných hranic se zvýší 2,5 krát. Vznikne nový program Digitální Evropa podporující přechod na digitální ekonomiku nebo Evropský obranný fond na podporu výzkumu a investic v oblasti obrany. Pro Českou republiku je to pozitivní zpráva, protože toto jsou přesně oblasti, které Češi v evropském rozpočtu vidět chtějí.

Na druhé straně Komise navrhuje mírně omezit finanční prostředky na společnou zemědělskou politiku a politiku soudržnosti – v obou případech asi o 5 %. Pro Českou republiku to bude znamenat o něco menší přísun peněz ze strukturálních fondů. Pokles kohezní obálky ovšem bude v první řadě odrážet velký úspěch české ekonomiky. Za poslední roky česká ekonomika výrazně poskočila, většina regionů opustila kategorii méně rozvinutých regionů (s HDP na obyvatele pod 75% průměru EU) a jsou tak dnes bohatší než regiony v Portugalsku, na jihu Itálie či Španělska.

Nižší příjmy z kohezní politiky pro ČR bude odrážet i fakt, že rozdělování peněz bude zohledňovat nejen HDP na hlavu, ale i další kritéria jako je míra nezaměstnanosti, dopady klimatických změn nebo výdaje na integraci migrantů.

Pro Českou republiku je zároveň důležité, že čerpání z evropského rozpočtu by se mělo výrazně zjednodušit. Komise navrhuje sjednocení pravidel pro čerpání ze strukturálních fondů i programů v přímém řízení Komise (např. Horizon nebo Nástroj na propojování Evropy) a větší flexibilitu při přesouvání prostředků uvnitř či mezi programy a možnost propojování podpory z jednotlivých programů.

Na příjmové straně rozpočtu Komise navrhuje tři nové vlastní zdroje, kterými by se mělo z velké části pokrýt financování nových priorit. Tyto nové vlastní zdroje budou představovat přibližně 12 % celkového rozpočtu EU a mohly by přispět na financování nových priorit částkou až 22 miliard eur ročně. Jedná se o:

  • 20 % příjmů ze systému obchodování s emisemi;
  • 3% paušální sazbu uplatněnou na nový společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (který se začne postupně zavádět po přijetí nezbytných právních předpisů);
  • vnitrostátní příspěvek vypočtený podle množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů v jednotlivých členských státech (0,80 eur za 1 kg).

Příjmová strana rozpočtu by se měla zároveň výrazně zprůhlednit. Komise navrhuje zrušit všechny slevy na příspěvcích do rozpočtu, které si v minulosti členské státy vyjednaly (zejména Velká Británie, ale i Německo, Švédsko, Nizozemsko či Rakousko).

Co bude nyní následovat?

V období mezi 29. květnem a 12. červnem bude Evropská komise představovat konkrétní podrobné návrhy na budoucí finanční programy v konkrétních oblastech. Rozhodnutí o  budoucím dlouhodobém rozpočtu EU bude poté příslušet Radě, která rozhodne jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu. Rozhodnutí o vlastních zdrojích musí kromě jednomyslného rozhodnutí všech členských států a souhlasu Evropského parlamentu ještě ratifikovat národní parlamenty sedmadvacítky. Jednání by tedy měla mít nejvyšší prioritu a dohody by mělo být dosaženo ještě před volbami do Evropského parlamentu a summitem v Sibiu dne 9. května 2019, aby nebylo ohroženo financování projektu od roku 2021.

https://ec.europa.eu/commission/publications/factsheets-long-term-budget-proposals_en


 

Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 176, květen 2018

Autorem článku je Pavlína Žáková

 

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem