Splníme Vám víc než jen 3 přání

Nepropásněme dobu zmrtvýchvstání eura

Akcie eura stoupají. Zdaleka nejen optikou aktuálního kursového posilování, jemuž je věštěna i delší než pomíjivá budoucnost. Především proto, že euro a euro-zóna představují hlavní trumf nyní v Evropě opět silně pokoušené strategie více-rychlostnosti, představující dokonce jeden z diskutovaných scénářů v březnu zveřejněné Bílé knihy o budoucnosti Evropy.

Je velmi patrná snaha pozvolna začleňovat do soukolí nová a  nová témata, aby hlavním rozhodovacím módem o nich byla právě platforma euro-zóny.

Pro lepší ilustraci nám poslouží snad názorný příklad: nalézejme společného jmenovatele v  sociálním rozměru Evropy, nicméně bylo by dobré najít ještě nějakého více společného (chtělo by se říci společnějšího) pro země euro-zóny. A kdyby třeba náhodou chtěl někdo, kdo eurem dosud neplatí, je tedy také vítán. Že by tam však nebyla kompletní euro-zóna, nikde ani slovo.

Taková je praktická ukázka postupu, který se týká řady dalších témat – jednoho důležitějšího než druhého – fiskálního a rozpočtového (ve snaze vytvořit autonomní rozpočet euro-zóny, který by mohl dosti zásadně změnit postavení na šachovnici například z pohledu získávání evropských fondů pro ty, kteří by zůstali vně), bankovnictví a finančního trhu, ale též například energetiky. A ve frontě bychom mohli nalézt další.

Po odchodu Británie nabude v rámci EU euro-zóna na významu. A přestože hlavní ekonomická rizika budoucího vývoje leží právě mezi některými členy euro-zóny, vesměs zástupci tzv. jižního křídla, o celistvosti euro-zóny nyní neuslyšíte nikde ani slovo.

Získala na sebevědomí, na autoritě, z boje vyšla posílena, a  dokonce ani opouštění jejích nejslabších článků není dnes tématem.

A to přesto, že tomuto sebevědomí a  posílení zdaleka neodpovídá výkonnost jejích jednotlivých ekonomik (v  nedávném přehledu Specifických doporučení ani nebylo podrobně zkoumáno Řecko, jež se nachází ve zvláštní kategorii hloubkového průzkumu; více než tucet hříchů z 32  možných bylo nalezeno v případě Itálie či Kypru a namátkou ani Francie rozhodně není zářným evropským vzorem v oboru příkladné fiskální disciplíny).

Ještě nedávno představovala velké riziko celá euro-zóna. Úsilí a boj o její holé zachování byly nepředstavitelně silné. To však skončilo v létě 2015 uvalením „nucené správy“ na Řecko a zveřejněním Zprávy pěti předsedů směrem k dokončení a  prohloubení EMU.

Se zlepšením ekonomické výkonnosti a s obohacením o mnohé nové konstrukční prvky se euro-zóna opětovně stává nikoliv hrozbou, ale příležitostí.

Jak již bylo řečeno, představuje ono hlavní dělítko v procesu zvaném více-rychlostnost; v režimu, v němž se pasažéři evropského vlaku dělí na ty, kteří cestují v 1. třídě a na onu menšinu cestujících 2. třídy.

Přitom zdaleka ne všichni v 1. třídě mají platnou jízdenku – řada z nich jsou černými pasažéry, kteří v sekci 1. třídy cestují pouze z politických důvodů. I proto, že je zajímavé a důležité tam být (přičemž důvody se poměrně silně proměňují v čase).

Má pravdu ten, kdo tvrdí, že euro-zóna roku 2017 není totéž co euro-zóna vzor 2007 (tedy před krizí). Evropský semestr v  celé své šíři, Evropský stabilizační mechanismus a vše co mu předcházelo, Bankovní unie – to vše jsou věci, které euro-zónu zjevně či méně zřetelně tmelí dohromady.

České ekonomice se daří. V řadě bruselských kruhů je právě Česká republika (patrně právem) považována za toho přirozeného kandidáta, který by nyní jako první do euro-zóny vstoupil a stal se tak jejím 20. členským státem (z 27 členů po brexitu).

Je dobré tuto hladinu vnímat a využít vlastní atraktivnosti a  žádanosti pro vyjednání dobrých podmínek k tomu, abychom se v euro-zóně cítili komfortně. Měli bychom být schopni tohoto období aktivně využít – nemusí trvat věčně.

To nejhorší, co bychom mohli udělat by bylo tuto v zásadě novou situaci ignorovat, tvářit se, že neexistuje a nedělat nic.

Doporučit nelze ani roli spíše nezúčastněného pozorovatele. Ten by mohl totiž dříve či později skončit na nástupišti, z něhož odjíždějí pouze vlaky 2. třídy.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 165, červen 2017

Autorem článku je Petr Zahradn9k

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem