Splníme Vám víc než jen 3 přání

Nájemní bydlení: Jak žijí obyvatelé České republiky?

Bydlení v EU

V Evropské unii žila v roce 2017 třetina všech obyvatel (33,6 %) v rodinných domech, necelá čtvrtina (23,9 %) v části dvojdomku nebo v řadovém domku, zhruba stejný počet v bytě, který je součástí domu s více jak 10 jednotkami a 18 % v bytě, který je součástí domu s méně než 10 jednotkami. Největší podíl obyvatel žijících v rodinných domech je v Chorvatsku (71 %), Slovinsku (65,2 %) a Rumunsku (64,8 %). V případě bydlení v bytě, který je součástí domu s více než 10 jednotkami je nejvyšší podíl obyvatel v Pobaltských státech, kde tento podíl přesahuje 50 %. V domech s počtem bytů nepřesahujícím počet 10 žije největší podíl obyvatel na Maltě (49,3 %), v Německu (40,2 %) a Řecku (37 %).

V případě České republiky je srovnatelný a zároveň nejvyšší podíl žijících obyvatel v bytech, které jsou součástí domu s více než 10 jednotkami (38,9 %) a v rodinných domech (38 %). Zbylá zhruba pětina lidí ČR žije v bytech, které jsou součástí domu s méně než 10 jednotkami (12,8 %) a v části dvojdomku nebo v řadovém domku (9,7 %).

Z pohledu právního užívání nemovitosti bydlí více než dvě třetiny obyvatel Evropské unie ve vlastní nemovitosti, a to jak v bydlení nezatíženém úvěrem (42,6 %), tak i s hypotékou či půjčkou (26,6 %). Na zbylou necelou třetinu připadá nájemné bydlení za tržní cenu (19,9 %) a nájem za nižší než tržní cenu nebo zadarmo (10,9 %).

Vlastní bydlení je v EU velmi rozšířené, vlastní nemovitost užívá více než polovina obyvatel a to v každém členském státě EU.

Největší zastoupení vlastního bydlení (bez ohledu na to, zda je to bez nebo s hypotékou či půjčkou) v roce 2017 je v Rumunsku (96,9 %), v Chorvatsku (90,1 %) a v Litvě (90,4 %). Naopak nejméně jich bylo v Německu (51,7 %), v Rakousku (55 %) a v Dánsku (62,2 %), v těchto státech je tak nejvíce rozšířené bydlení v nájmech.

Česká republika má podíl obyvatelstva bydlícího ve vlastní nemovitosti (78,5 %) nad průměrem EU (69,2 %). Zhruba pětina obyvatel žije v nájmu (ať už za tržní cenu či nižší).

Ceny nájmů v hlavních městech států EU

Data o úrovni cen nájmů v EU pocházejí z Eurostatu (Estate Agency Rent Surveys), který každoročně mapuje vývoj cen nájmů prostřednictvím průzkumu realitních kanceláří v členských zemích. Průzkumy cen se provádějí za účelem porovnání relativních životních nákladů mezinárodních úředníků mezi jejich pracovním místem a mezi pracovní činnosti v Bruselu, proto jsou ceny zde uváděné zpravidla vyšší, než je průměr daného města.

Dle těchto dat činila v roce 2017 průměrná cena nájmu třípokojového bytu v EU (průměr cen hlavních měst zemí EU) 1 640 eur. Praha se s cenou 1 500 eur za třípokojový byt řadí pod tento průměr. Nejdražšími městy v rámci EU z hlediska nájmů jsou Londýn, Stockholm a Paříž, kde se cena nájmu třípokojového bytu pohybuje okolo 3 000 eur. Na opačné straně žebříčku jsou města jako Nikósie, Sofie a Vilnius, kde cena nájmu bytu o třech pokojích nedosahuje ani 1 000 eur.

Obdobnou statistiku Eurostat vydává také k cenám nájmů za rodinné domy. Průměrný nájem rodinného domu v EU za rok 2017 činí 2 530 eur. Cena nájmu rodinného domu v Praze činí 2 300 eur. Mezi nejdražší města patří stejně jako u bytů Londýn, Stockholm a Paříž. Nejlevnější nájmy rodinných domů jsou v Nikósii, Sofii a Vilniusu.

Dle dat za vývoj cen nájmů bytů v hlavních městech EU zaznamenal největší meziroční změnu portugalský Lisabon, kde v roce 2017 vzrostly ceny nájemného oproti předešlému roku o 18 %. Druhý největší nárůst byl v Madridu (+13 %), na třetím místě se umístila Praha, kde vzrostly ceny nájmů bytů meziročně o 12 %. Mezi města, u kterých byl naopak zaznamenán pokles cen nájmů bytů, patří například Lucemburk (-9 %), Londýn (-5 %) a Sofia (-4 %).

Bydlení v České republice

Domácnosti v ČR

Ač počet domácností v České republice roste jen velmi pozvolna (v posledních pěti letech v průměru o 0,55 % ročně), stále je tento nárůst vyšší než přírůstek obyvatelstva (který představuje v průměru za stejné období 0,15 %). Počet domácností v ČR dosáhl v roce 2017 celkem 4,4 mil.

Největší podíl z celkového počtu domácností představují dvojice dospělých (31 %), následují stejným dílem domácnosti jednotlivců a to jak seniorů, tak i mladších ročníků. A právě jen tyto domácnosti jednotlivců zaznamenaly v průměru od roku 2010 kladný přírůstek, z toho nejvíce domácnosti jednotlivců nad 65 let a to o 3,5 %. V posledním sledovaném období nejvíce vzrostl počet domácností u dvojice dospělých s jedním dítětem (3,6 %) následovaný domácnostmi s dvojicí bez závislých dětí. Mladé dvojice tak využívaly příhodné doby (spojení levných hypoték a relativně levných bytů) a pořizovaly si bydlení.

Podle výběrového šetření Životní podmínky (SILC) v roce 2017 byl průměrný počet členů domácnosti 2,36 a průměrná plocha na osobu činila 34,40 m2, což odpovídá zhruba 81 m2 celkové plochy průměrného bytu. Počet pokojů na osobu v domácnostech se liší i podle právního důvodu užívání. Pro vlastní bydlení si lidé pořizují větší bydlení a tím je i větší počet místností na osobu, což v čase roste jak u vlastníků domů, tak i bytů. U nájemního bydlení i vzhledem z pravidla vyššího nájmu podle počtu pokojů je spíše preference menšího počtu pokojů vztaženého na osobu, ač v čase mírně roste.

Relativně stabilní je vývoj domácností z pohledu počtu obytných místností - až na rostoucí počet domácností s počtem pokojů 5 a více, a naopak klesajícím počtem bytů se dvěma obytnými místnostmi (necelá pětina všech bytů u obou druhů domácností). Nejvíce (třetina) domácností je se 3 obytnými místnostmi, naopak nejméně (4,3 %) jsou jednopokojové domácnosti.

Podobná situace je i u domácností dělených podle obytné plochy. Odráží to jen situaci s vývojem počtu obytných místností – klesá podíl domácností s plochou 40 až 60 m2 a naopak rostou domácnosti se 100 a více čtverečními metry (představují čtvrtinu všech domácností). Převažují domácností s výměrou mezi 60 a 80 m2. Většina obyvatelstva (cca 52 %) žila v roce 2017 v „bytovkách“ a to v domech s více než 10 jednotkami (38,9 %) a méně než 10 jednotkami (12,8 %). V rodinných domech v roce 2017 žilo 38 % obyvatelstva.

Statistiky k nájemnímu bydlení v ČR

V České republice je obvyklé nemovitosti vlastnit, zhruba 80 % populace bydlí ve vlastním bydlení. V posledních letech se vzhledem k příznivě se vyvíjející ekonomické situaci navíc v kombinaci s rekordně nízkými úrokovými sazbami hypoték zvyšoval podíl obyvatel bydlících ve vlastní nemovitosti zatížené hypotékou či půjčkou.

Další významná změna probíhala i u bydlení v nájmu (u regulovaných), kdy v letech 2007 až 2010 (respektive až do roku 2012 v některých větších městech), docházelo k uvolnění regulovaných cen nájemného a nárůstu podílu obyvatel žijících v nájmu za tržní cenu.

Nejvyšší podíl domácností (38,6 %) žije ve vlastním domě, ve vlastním bytě je to 29,1 %, v pronájmu je to 19 % všech domácností.

V případě dělení domácností podle složení obyvatelstva v něm žijícího, velké procento nájmů jsou domácnosti jednotlivců (32,3 %) a jeden dospělý se závislými dětmi (38,4 %).

Dvojice dospělých s více než jedním dítětem bydlí zhruba v polovině případů ve vlastním domě.

U právní formy užívání bytu platí zjednodušeně, že čím menší je to obec, tím větší podíl je obyvatelstva žijícího ve vlastním domě a malé procento těch, co vlastní nebo si pronajímá byt.

Bydlení v pronájmu je nejvíce zastoupeno u velkých obci (nad 100 000 obyvatel), kde činí 30,4 %.

Ceny nájmů v ČR

V roce 1995 bylo nejvíce bytů v obecních bytových domech případně bytů neziskových institucí (celkem 36 %). Další, zhruba třetina bytů byla družstevních.

Byty v osobním vlastnictví se na struktuře bytového fondu podílely v roce 1995 celkem 18 %.

V roce 2005 pak již byla největší část bytů v bytových domech v osobním vlastnictví (33 %), dalších 30 % bylo družstevních. Obecní byty v roce 2005 tvořily 23 %.

V roce 2016 už byla většina bytů v bytových domech v osobním vlastnictví (celkem 55 %), družstevní byty se na struktuře bytového fondu podílely z 19 %, obecní byty pak již pouze ze 13 %.

Ceny bytů v bytových domech se od roku 2011 pohybovaly v průměru okolo 150 korun za m2. Výrazněji začaly stoupat ve 3. čtvrtletí 2016 a v růstu pokračovaly také v průběhu roku 2017.

Ve 4. čtvrtletí roku 2017 činila cena za m2 bytu v bytových domech Prahy celkem 255 korun, což je zhruba o 45 % více, než činí průměr ČR (175 korun za m2). V Brně dosahovala cena bytů za m2 ve stejném období 197 korun, tedy zhruba o 12 % více, než je průměr ČR. Pod průměrem se pohybují ceny bytů v Ostravě, kde dosahovaly 132 korun za m2.

Cenu tržního nájemného lze vyjádřit imputovaným nájemným. Imputované nájemné je „hypotetické nájemné, jež by majitelé obydlí, ve kterých bydlí, inkasovali, kdyby je pronajímali. Anebo naopak, je to hypotetické nájemné, které by museli platit, kdyby tato obydlí nevlastnili, ale měli je v pronájmu“. Imputované nájemné tedy odpovídá tržnímu nájemnému za podobné byty.

Výlučné postavení v ČR má Praha. Nad průměrem ČR jsou podle regionálních statistik z roku 2015 také byty v Jihomoravském a Středočeském kraji. Na druhé straně žebříčku jsou byty v Ústeckém, Jihočeském a Královéhradeckém kraji, kde dosahovala cena bytů za m2 zhruba 99 Kč.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 180, září 2018

Autorem článku je Radek Novák, Tereza Hrtúsová, Tomáš Kozelský

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem