Splníme Vám víc než jen 3 přání

Na čase teď velmi záleží

Pozorný čtenář návrhu Víceletého finančního rámce odhalil nebývale silný důraz na časový rozměr jeho přijetí. Je požadováno, aby jeho konečné schválení bylo učiněno do poloviny roku 2019, přičemž je oprávněně zdůvodňováno tím, že nynější zkušenost se zpožděným odsouhlasením nařízení pro období 2014 – 2020 vyvolalo nemilou řetězovou reakci v podobě velmi posunutého uvádění jednotlivých programů v život, mnohdy až o téměř dvě léta. A to právě ve fázi, kdy se krizí oslabená evropská ekonomika začala pozvolna vzpamatovávat, nepředstavovalo právě vhodné časování; i tím Rozpočet EU na sebe v ne dobrém upozornil ve smyslu své oslabené akceschopnosti.

To by samo o sobě představovalo dosti vážný důvod, pokud by však tento nebyl reálně převážen důvodem ještě vážnějším. A tím jsou volby do Evropského parlamentu v květnu 2019 a na jejich základě ustanovené vedení nové Evropské komise na podzim příštího roku. Přesněji řečeno, nikoliv samotný volební akt, spíše však očekávání volebních výsledků, jež z tohoto aktu vyjdou, představují pro mnohé již nyní noční můru.

Existují totiž velmi vážné obavy z toho, že tyto volby mohou ve složení Evropského parlamentu znamenat doslova zemětřesení. A to ve smyslu výrazného posílení odstředivých sil, jež by se mohly projevit v té míře, že dosavadní podoba připravovaných klíčových návrhů nejen v oblasti hospodářské politiky EU, včetně všech dokumentů rámujících a tvořících budoucí Víceletý finanční rámec, dozná velkého třesku.

A podaří-li se naopak maximum z nyní navržených dokumentů o budoucnosti financování EU proměnit v plnokrevné legislativní normy do poloviny příštího roku, pravděpodobnost, že tato rámcová pravidla budou následně zásadně pozměněna, je podstatně nižší.

Zdaleka však nejde pouze o osud budoucího modelu financování EU. Na stole je další potřebná agenda v oblasti prohlubování Hospodářské a měnové unie, dokončení Bankovní unie a Unie kapitálových trhů, ekonomického rozměru pilíře sociálních práv či řada opatření v sektorových politikách, včetně průmyslové, energetické, informačně komunikační a digitální. K zásadním rozdělaným a nedokončeným položkám rovněž patří ty, které se týkají zlepšení funkčnosti a férovosti Jednotného vnitřního trhu, v podobě stanovení pravidel pro pohyb pracovníků, odstranění překážek pro přeshraniční poskytování služeb, či vytvoření rámce pro spravedlivé a aktivitu povzbuzující parametry daňové politiky.

Velmi předběžný odvar toho, co všechno by se mohlo stát, naznačuje aktuální situace na italské politické scéně těsně po proběhlých volbách. Naprostá destrukce a paralýza politické scény, nemožnost nalézt významné pojítko mezi dvěma hlavními vítěznými aktéry, rezignace na realizaci vpřed hledících projektů, nejistota a obavy; a náznaky ze strany finančních trhů, co si o této situaci myslí, a to ještě předtím, než se tento kabinet vůbec ujal funkce. Inspirace duchem destrukce by mohla přijít též zpoza oceánu z rejstříku amerického prezidenta, k jehož rétorice i obsahu politického sdělení nemají populistické politické formace v Itálii taktéž příliš daleko; tato inspirace by mohla kupříkladu vycházet ze způsobu odstoupení plnění závazků globální pařížské dohody o klimatických změnách, či uvalení restriktivních celních opatření na určité komoditní položky.

A to jsme ještě nenavštívili další sadu zemí, v jejichž politických strukturách se rodí další nášlapné miny z pohledu celistvosti evropského integračního projektu. Snad nemá smysl činit zde jejich ucelený výčet; lze však upozornit, že česká politická scéna současnosti, resp. její některé součásti, též bohužel patří k těm, kde míra rizika není nulová.

I při velmi slabé míře fantazie si lze představit, jak by tato infekce mohla nakazit prostředí politické atmosféry v klíčových evropských institucích. Časový rozměr přijímání nyní navrhovaných dokumentů v této době opravdu není samoúčelný. V zájmu toho, aby Evropa skutečně naplnila své ambiciózní představy, vyřčené při příležitosti 60. výročí jejího integračního úsilí, nemůže si nyní dovolit kličkovat či couvat, ale mířit vpřed k jejich uskutečňování.

Avšak, závodit pouze s časem může v případě vítězství přinést krátkodobý přínos. Pokud se však nálada v některých členských státech neobrátí k pozitivnímu nahlížení na EU, šlo by pouze o odložení celého problému o pár let. Dlouhodobým smyslem tedy je nezaměřit se pouze na časový faktor, ale na systematickou práci, jež povede k zatraktivnění celého projektu a ve srozumitelném podání jeho nesporných výhod.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 177, červen 2018

Autorem článku je Petr Zahradník

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem