Splníme Vám víc než jen 3 přání

Makroekonomické nerovnováhy: Česko už není jedničkářem, ale riziko zůstává nízké

V roce 2016 byla Česká republika historicky jedinou zemí, která v hodnocení makroekonomických nerovnováh získala úplně čisté vysvědčení. U všech dvanácti indikátorů, které Evropská komise od roku 2011 používá pro odhalení rizika makroekonomických nerovnováh, se hodnoty pro Česko nacházely v bezpečném intervalu.

Od té doby ovšem tento český úspěch postupně bledne. V roce 2017 začala blikat kontrolka u růstu cen nemovistostí, v roce 2018 se nad bezpečnou hranici dostal i indikátor závazků finančního sektoru (z důvodu ukončení kurzového závazku ČNB) a ve zprávě Komise z prosince 2019 již svítí varovná světýlka tři: u růstu cen nemovitostí, reálného zhodnocení kurzu koruny a růstu nominálních nákladů práce.

Všechny tři ukazatele souvisí s ekonomickým boomem a poukazují na riziko přehřívání ekonomiky. Komise ovšem zároveň konstatuje, že riziko makroekonomické nerovnováhy, která by ohrozila stabilitu ekonomiky, zůstává u České republiky nízké.

Reálný růst cen nemovitostí, který kulminoval v roce 2017 na 9,1 %, v roce 2018 zpomalil na 6,1 %, těsně nad prahovou hodnotou. Stalo se tak zejména díky makroobezřetním opatřením ze strany ČNB. Přesto jsou ceny nemovitostí dnes o více než 20 % nad cenovým vrcholem z roku 2008 a nadhodnocení rezidenčních nemovitostí se odhaduje v rozmezí 7-15 %.

Nominální jednotkové náklady práce rostly v důsledku silného růstu mezd v roce 2018 druhým nejvyšším tempem v EU (6,4 %). Pro rok 2019 se očekává zpomalení pod 4 %. Silný růst mezd vytváří tlak na ziskovost firem a konkurenceschopnost exportérů.

Exportéři se navíc museli vypořádat se zhodnocením koruny, ke kterému došlo v roce 2017 a 2018 po skončení kurzového závazku ČNB. Zhodnocení reálného efektivního směnného kurzu bylo u české měny největší v rámci EU a za poslední tři roky přesáhlo prahovou hodnotu 11 %. Toto zdražení českého vývozu se zatím na české konkurencesconosti výrazněji neprojevilo: podíl Česka na světovém vývozu se za posledních pět let naopak zvýšil o 12 % .

Zbývajících devět ukazatelů používaných v hodnocení makroekonomických nerovnováh – ať již se týkají konkurenceschopnosti, zdraví bankovního sektoru, veřejného i soukromého zadlužení nebo trhu práce – žádné riziko nezdravého vývoje v ČR nenaznačuje.

Další informace: Zpráva mechanismu předčasného varování (prosinec 2019)


 

Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 196, leden 2020

Autorem článku je Pavlína Žáková, Zastoupení Evropské komise v ČR

 

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem