Splníme Vám víc než jen 3 přání

KVALIFIKOVANOU VĚTŠINOU K EFEKTIVNĚJŠÍ DAŇOVÉ POLITICE

Návrh Komise nerozšiřuje kompetence EU v oblasti daní ani necílí na harmonizaci daňových sazeb. Jeho cílem je pouze zefektivnit rozhodování o některých daňových otázkách. Hlavním důvodem je neschopnost Unie reagovat na neřesti současné doby, jako je vyhýbání se daním nebo daňové podvody.

V globalizovaném světě, kde se navíc stále více obchoduje s nehmotnými a digitálními statky, je stále častější agresivní daňové plánování. Nadnárodní firmy přesouvají zisky do zemí s nejnižší daňovou sazbou a jejich příjmy se tedy nedaní tam, odkud pocházejí. Většina států tak přichází o nemalé daňové příjmy a ztrácí i část své fiskální suverenity.

Na stole evropských legislativců je nyní několik návrhů, které by tuto situaci mohly narovnat. Sjednocení základu korporátní daně (CCCTB) by podle odhadů zvýšilo růst v EU o 1,2 % (a příjem do českého státního rozpočtu až o 6 mld korun ročně), spravedlivější zdanění digitálních společností by evropským státním rozpočtům přineslo 5 mld eur ročně a návrh definitivního systému DPH pro přeshraniční platby by ročně zamezil daňovým únikům ve výši 50 mld eur.

Avšak jednomyslné rozhodování prakticky znemožňuje tyto návrhy prosadit. Pravidlo jednomyslnosti, které v daňové oblasti dobře fungovalo pro šest členských států v 50. letech, se čím dál více ukazuje jako zastaralé a z ekonomického hlediska kontraproduktivní. Stává se, že i u obecně velmi dobře přijímaných návrhů jediný stát dohodu blokuje z důvodů, které s danou problematikou vůbec nesouvisejí.

Komise proto navrhuje postupně přejít na hlasování kvalifikovanou většinou, a to ve vybraných oblastech daňové politiky, které mají vazbu na jednotný vnitřní trh a kde jsou náklady nekoordinovaného přístupu obzvlášť vysoké.

  • V prvním kroku by členské státy měly zvážit rozhodování kvalifikovanou většinou u opatření, která zlepšují spolupráci daňových úřadů. Na tomto kroku se dnes již shoduje naprostá většina států.
  • Ve druhém kroku by se zavedlo hlasování kvalifikovanou většinou u opatření, kde zdanění podporuje cíle jiných politik, např. boj proti změně klimatu, ochranu životního prostředí nebo veřejného zdraví.
  • Ve třetím kroku Komise navrhuje zefektivnit rozhodování u již harmonizovaných oblastí, například v oblasti DPH a spotřební daně.
  • Čtvrtý krok by pak umožnil přechod k hlasování kvalifikovanou většinou u velkých daňových projektů, jako je společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob a nový systém zdanění digitální ekonomiky.

Komise navrhla, aby nejdříve členské státy zvážily přechod na hlasování kvalifikovanou většinou u prvních dvou kroků a dalším dvěma se věnovaly až v delším horizontu do konce roku 2025.

 

Změny v uvedených oblastech jsou možné díky tzv. překlenovacímu ustanovení v unijních smlouvách, které za určitých okolností umožňuje přechod k hlasování kvalifikovanou většinou a řádnému legislativnímu postupu. Samotné smlouvy není nutné nijak měnit.

Tento přechod rozhodně neznamená ztrátu národní suverenity. O každém z výše uvedených kroků by musely státy rozhodnout jednomyslně, musely by s tím souhlasit i národní parlamenty všech členských států a Evropský parlament.

Hlasování kvalifikovanou většinou se dnes používá u naprosté většiny politik v kompetenci EU, včetně citlivých oblastí jako policejní či soudní spolupráce v boji proti terorismu. Větší zapojení Evropského parlamentu, který má dnes v daňových otázkách pouze poradní roli, by naopak posílilo demokratičnost rozhodování v této oblasti na evropské úrovni.

Efektivnější postup na úrovni EU si koneckonců přejí i evropští občané: větší aktivitu v boji proti daňovým podvodům podle Eurobarometru od Unie očekává 75 % Evropanů (77 % v ČR).

Další informace jsou k dispozici zde.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 185, únor 2019

Autorem článku je Pavlína Žáková, Zastoupení Evropské komise v ČR

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem