Splníme Vám víc než jen 3 přání

KOMPARATIVNÍ ANALÝZA CENTRÁLNĚ ŘÍZENÝCH PROGRAMŮ EU NA OBDOBÍ 2021 - 2027

V souvislosti se zveřejněním návrhu nařízení o Víceletém finančním rámci EU na období 2021 – 2027 a navazujících oborových dokumentů bylo mimo jiné v české reflexi hojně a po právu komentováno následující: příští finanční perspektiva přinese další významný nárůst centrálně řízených programů (tedy takových, jejichž management je prováděn výlučně prostřednictvím evropské exekutivy, tedy Komise nebo jí pověřených institucí, a jenž je protiváhou způsobu sdíleného managementu, do něhož jsou významně zapojeny národní členské státy a který je typický pro programy bezkonkurenčně nejvíce využívané v České republice – kohezní politiku a společnou zemědělskou politiku). Tyto programy dosud neumíme vůbec využívat a pro to, aby naše čistá pozice vůči Rozpočtu EU neklesla významně, musíme se je naučit rychle využívat. Navíc naše ekonomika poměrně utěšeně reálně konverguje a je jen otázkou času, kdy se alokace kohezní politiky smrští až do takové míry, že naše čistá pozice přestane být z tohoto titulu kladná (to by se však stalo nejdříve až na samém konci příští dekády, pravděpodobně dokonce až na počátku 30. let). Další série komentářů opět pádně upozorňovala na bezprecedentní možnosti synergií mezi klíčovými programy budoucího Víceletého finančního rámce, tedy kohezí, společnou zemědělskou politikou a jednotlivými programy centrálně řízenými.

Co se centrálně řízených programů týče, obecná znalost o nich stále ulpívá spíše na povrchním povědomí o názvu, případně základním obsahovém záběru těch nejvýznamnějších z nich. Detailnější znalost jejich zásadních konstrukčních prvků zde stále chybí; a o možnostech tyto vzájemně kombinovat a díky tomu připravit konkrétní řešení na míru potřebám každého členského státu se pak již neví téměř vůbec. Považujme tento příspěvek jako dílčí krok k nápravě tohoto nežádoucího stavu.

Nástinu budoucích pravidel hry kohezní politiky, společné zemědělské politiky i budoucích centrálně řízených programů jsme na stránkách Měsíčníku EU aktualit věnovali v uplynulém půlroce více než dostatečnou pozornost. Tento blok příspěvků v tomto čísle ukončeme srovnávací analýzou centrálně řízených programů, schematickým vyjádřením jejich nejvýznamnějších charakteristik a identifikací možností jejich vzájemných synergií a propojení.

Za klíčové pro účely tohoto příspěvku budeme považovat Horizon Europe, CEF (Nástroj pro propojení Evropy), Erasmus, LIFE, Program pro jednotný trh, Program na podporu reforem, Program InvestEU a Program Digitální Evropa. Následující tabulky zřetelně ilustrují vysokou míru propojenosti s nástroji kohezní politiky i v současnosti již velmi zajímavé finanční alokace pro centrálně řízené programy.

HORIZON EUROPE

Klíčové věcné charakteristiky:

Tři pilíře:

  1. Otevřená věda: Evropská rada pro výzkum; Aktivity Marie Skłodowska-Curie (vědecká stipendia a výměny výzkumných pracovníků); špičková výzkumná infrastruktura světové úrovně
  2. Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu: přímá podpora výzkumu, zaměřeného na společenské výzvy, posilování technologických a průmyslových kapacit v klastrech: zdraví, inkluzivní a bezpečná společnost, digitální oblast a průmysl, klima, energie a mobilita, potraviny a přírodní zdroje; Společné výzkumné středisko (JRC): nezávislé vědecké poradenství a technická podpora
  3. Otevřené inovace: Evropská rada pro inovace - jednotné místo, kam přicházejí nejperspektivnější návrhy z laboratoří a výzkumných center s cílem prakticky je uplatnit; nástroj pro ranou projektovou fázi a vývojovou fázi a uplatnění na trhu; Evropské inovační ekosystémy; Evropský inovační a technologický institut

Finanční alokace:

  • celkem 100 mld. EUR;
  • 97,6 mld. EUR (v tom 3,5 mld. EUR na projekty s podporou Programu InvestEU) + 2,4 mld. EUR (Program EUROATOM pro výzkum a odbornou přípravu);
  • Otevřená věda 25,8 mld. EUR;
  • Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu 52,7 mld. EUR;
  • Otevřené inovace (13,5 mld. EUR)

Synergie a možnosti propojení s ostatními programy:

  • kohezní politika (především programy zaměřené na výzkum a inovace; prostřednictvím pečeti excelence v rámci Horizon Europe možnost získání financování v rámci ESIF);
  • Evropský obranný fond (celkem 13 mld. EUR, z toho 4,1 mld. EUR na výzkum v oblasti obrany; granty na společné projekty spojené s hrozbami v oblasti obrany, bezpečnosti a technologií)
  • ITER (Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor; 6,1 mld. EUR – vybudování a provoz reaktoru, jaderná syntéza jako zdroj energie)
  • Program Digitální Evropa (9,2 mld. EUR)
  • CEF (především digitální složka; 3 mld. EUR)

Relevance pro Českou republiku/její regiony:

  • vysoká (vysoká míra věcné synergie a též vysoká míra potřebnosti, zvláště pak pro druhou polovinu příští dekády)

CEF

Klíčové věcné charakteristiky:

Tři osy programu:

  1. Investice do transevropských dopravních sítí (TEN-T): dokončení obou vrstev sítí TEN-T – strategické páteřní sítě (tj. hlavní sítě) do roku 2030 a její rozsáhlejší vrstvy (tj. globální sítě) do roku 2050; zavádění evropských systémů řízení dopravy u všech způsobů dopravy, zejména u letecké a železniční; přechod k inteligentní, udržitelné, inkluzivní, bezpečné a zabezpečené mobilitě (například zřízením evropské sítě dobíjecí infrastruktury pro alternativní paliva); civilně-vojenské dopravní projekty pro účely dvojího užití; přechod na čistou, konkurenceschopnou a propojenou mobilitu, zavádění systému SESAR a evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS) a přechod na nízkouhlíkové hospodářství prostřednictvím inovační infrastruktury, včetně páteřní dobíjecí infrastruktury EU do roku 2025;
  2. Investice do transevropské energetické infrastruktury (TEN-E): dokončení transevropských energetických sítí prostřednictvím rozvoje projektů společného zájmu souvisejících s další integrací vnitřního trhu s energií a interoperabilitou sítí bez ohledu na státní hranice a odvětví; udržitelný rozvoj umožněním dekarbonizace, zejména prostřednictvím integrace obnovitelných zdrojů energie; a zabezpečení dodávek energie mimo jiné dosažením vyšší inteligence a digitalizace infrastruktury; příspěvek k nákladově efektivnímu dosažení cílů Pařížské dohody a cílů politiky v oblasti energetiky a klimatu po roce 2030 a dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace integrací obnovitelné energie prostřednictvím rozvoje vhodné infrastruktury a podporou přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie;
  3. Investice do transevropské digitální infrastruktury (TEN-D): rozvoj digitálních sítí s velmi vysokou kapacitou a úrovní bezpečnosti, inovativní digitální služby včetně propojené mobility a dalších služeb veřejného zájmu, přístup k širokopásmovému připojení (1 Gbit/s) zaměřenému na budoucnost, celkové připojení evropských území k internetu, včetně nejvzdálenějších regionů; realizace infrastruktury pro digitální konektivitu gigabitové společnosti jako základní podmínky pro fungování jednotného digitálního trhu a zajištění nezbytné infrastruktury pro řádnou podporu celoevropské digitální transformace hospodářství a společnosti; CEF obecně: pro období 2021–2027 se navrhuje, aby podporoval rovněž přeshraniční spolupráci v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů; zaměřuje se na projekty s nejvyšší evropskou přidanou hodnotou a směřuje investice do projektů s přeshraničním dopadem a do celoevropských interoperabilních systémů a služeb; 60 % finančního rámce CEF by mělo přispívat k plnění cílů v oblasti klimatu; podporuje rostoucí konvergence odvětví dopravy, energetiky a digitálních technologií - využitím synergie mezi těmito třemi odvětvími (například propojená a autonomní mobilita, čistá mobilita využívající alternativní paliva, skladování energie a inteligentní sítě).

Finanční alokace:

  • celkem 42,265 mld. EUR;
  • dopravní infrastruktura 30,615 mld. EUR (12,83 mld. EUR – základní finanční rámec, 11,285 mld. EUR – příspěvek z Kohezního fondu, 6,5 mld. EUR – podpora pro vojenskou mobilitu);
  • energetická infrastruktura 8,65 mld. EUR;
  • digitální infrastruktura 3,0 mld. EUR

Synergie a možnosti propojení s ostatními programy:

  • vysoká míra synergie mezi osami programu CEF navzájem
  • kohezní politika (především programy zaměřené na dopravní, energetickou a digitální infrastrukturu) Horizon Europe (především pilíř Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu)
  • Program Invest EU
  • LIFE

Relevance pro Českou republiku/její regiony:

  • vysoká (a dále poroste ve druhé polovině příští dekády)

ERASMUS

Klíčové věcné charakteristiky:

Tři oblasti podpory:

  1. Vzdělávání a odborná příprava
    1. Klíčová akce 1 Vzdělávací mobilita (mobilita vysokoškolských studentů a pracovníků, mobilita studentů a pracovníků v rámci odborného vzdělávání a přípravy, mobilita žáků a zaměstnanců škol, mobilita pracovníků v rámci vzdělávání dospělých, příležitosti jazykového vzdělávání, včetně činností na podporu mobility)
    2. Klíčová akce 2 Spolupráce mezi organizacemi a institucemi (partnerství na podporu špičkové úrovně vzdělávání, zejména Evropské univerzity, střediska pro špičkovou úroveň odborného vzdělávání a společné magisterské programy; partnerství pro inovace s cílem posílit inovační kapacitu Evropy apod.)
    3. Klíčová akce 3 Podpora rozvoje politik a spolupráce (podpora sítě Eurydice nebo činností jiných příslušných organizací; podpora nástrojů a opatření EU pro rozvoj kvality, transparentnosti a uznávání kompetencí, dovedností a kvalifikací; politický dialog aspolupráce s klíčovými zúčastněnými stranami, včetně celounijních sítí, evropských nevládních organizací a mezinárodních organizací v oblasti vzdělávání a odborné přípravy apod.)
    4. Klíčová akce 4 Akce programu Jean Monnet (výuka, učení, výzkum a diskuse o otázkách evropské integrace prostřednictvím akce programu Jean Monnet v oblasti vysokoškolského vzdělávání, akce programu Jean Monnet v dalších oblastech vysokoškolského vzdělávání, podpora institucí)
  2. Mládež
    1. Klíčová akce 1 Vzdělávací mobilita (mobilita mladých lidí; činnosti pro zapojení mládeže; činnosti DiscoverEU; mobilita pracovníků s mládeží)
    2. Klíčová akce 2 Spolupráce mezi organizacemi a institucemi (partnerství pro inovace s cílem posílit inovační kapacitu Evropy; online platformy a nástroje pro virtuální spolupráci)
    3. Klíčová akce 3 Podpora rozvoje politik a spolupráce - podpora sítě portálu wiki zaměřeného na mládež; nástroje a opatření EU na podporu kvality, transparentnosti a uznávání kvalifikací a dovedností, zejména prostřednictvím pasu mládeže Youthpass; politický dialog (například Evropské fórum mládeže) apod.
  3. Sport
    1. Klíčová akce 1 Vzdělávací mobilita (mobilita trenérů a pracovníků v oblasti sportu)
    2. Klíčová akce 2 Spolupráce mezi organizacemi a institucemi (neziskové sportovní akce zaměřené na další rozvoj evropské dimenze sportu)
    3. Klíčová akce 3 Podpora rozvoje politik a spolupráce (politický dialog a spolupráce s příslušnými klíčovými zúčastněnými stranami, včetně evropských nevládních organizací a mezinárodních organizací v oblasti sportu; činnosti zaměřené na šíření informací a zvyšování povědomí o výsledcích a prioritách evropské politiky, o samotném programu, včetně sportovních cen a ocenění)

Finanční alokace:

  • celkem 30 mld. EUR;
  • Vzdělávání a odborná příprava 24,94 mld. EUR;
  • Mládež 3,1 mld. EUR;
  • Sport 0,55 mld. EUR;
  • Provozní náklady národních agentur 0,96 mld. EUR

Synergie a možnosti propojení s ostatními programy:

  • kohezní politika (především programy zaměřené na vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů, podpořené z Evropského sociálního fondu Plus)

Relevance pro Českou republiku/její regiony:

  • vysoká

LIFE

Klíčové věcné charakteristiky:

Dvě hlavní oblasti činnosti; čtyři podprogramy:

  1. Oblast činnosti Životní prostředí
    1. Podprogram Příroda a biologická rozmanitost (podpora standardním akčním projektům
    2. Podprogram Oběhové hospodářství a kvalita života
  2. Oblast činnosti Opatření v oblasti klimatu
    1. Podprogram Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně
    2. Podprogram Přechod na čistou energii

Přechod na čisté, oběhové, energeticky účinné, nízkouhlíkové hospodářství odolné vůči změně klimatu, a to i prostřednictvím přechodu na čistou energii, k ochraně a zlepšování kvality životního prostředí a k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, a tím přispět k udržitelnému rozvoji. Vývoj, předvádění a podporu inovativních technik a přístupů za účelem dosažení cílů politiky EU v oblasti životního prostředí a klimatu, včetně přechodu na čistou energii, a přispět k uplatňování osvědčených postupů, týkajících se ochrany přírody a biologické rozmanitosti; podporu vypracování, provádění, sledování a prosazování politik EU cestou zlepšené správy a posílení kapacit veřejných a soukromých subjektů a zapojením občanské společnosti; rozsáhlé zavádění úspěšných technických a koncepčních řešení prostřednictvím reprodukce výsledků, začlenění souvisejících cílů do dalších politik a postupů veřejného a soukromého sektoru, mobilizace investic a zlepšení přístupu k financování

Finanční alokace:

  • celkem 5,45 mld. EUR;
  • Oblast činnosti Životní prostředí celkem 3,5 mld. EUR,
    • z toho podprogram Příroda a biologická rozmanitost 2,15 mld. EUR;
    • podprogram Oběhové hospodářství a kvalita života 1,35 mld. EUR;
  • Oblast činnosti Opatření v oblasti klimatu celkem 1,95 mld. EUR,
    • z toho podprogram Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně 0,95 mld. EUR;
    • podprogram Přechod na čistou energii 1 mld. EUR

Synergie a možnosti propojení s ostatními programy:

  • kohezní politika (především programy prioritně zaměřené na životní prostředí, obnovitelné zdroje energie, vývoj a inovace)
  • Horizon Europe (především pilíře Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu a Otevřené inovace)
  • Program rozvoje venkova (především projekty spojené s udržitelným a ekologickým zemědělstvím)
  • Nástroj pro propojení Evropy, CEF (především energetická osa)

Relevance pro Českou republiku/její regiony:

  • vysoká (zvláště ve druhé polovině příští dekády a v dalším období)

Další programy jako Program pro jednotný trh, Program na podporu reforem, InvestEU a Digitální Evropa najdete v kompletní verzi reportu, která bude k dispozici jako speciální analýza.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 185, únor 2019

Autorem článku je Petr Zahradník

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem