Splníme Vám víc než jen 3 přání

Klimatický zákon EU

Evropská komise představila návrh nařízení, které má země EU přimět k razantnímu snižování emisí uhlíků. S klimatickou legislativou přišla Komise necelé tři měsíce poté, co od všech členských států vyjma Polska získala souhlas s přechodem k uhlíkové neutralitě do roku 2050.

Česko se proti tomuto cíli dlouho vymezovalo, nakonec ale se závazkem souhlasilo výměnou za přístup k penězům z nového Fondu pro spravedlivou transformaci. Ten by měl členským zemím a jejich uhelným regionům pomoci s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku. Česko by z něj mohlo získat v následujícím programovacím období 2021-2027 přibližně 14,5 miliardy korun.

Jiné země se zase rozhodly dosáhnout klimatické neutrality dříve než v polovině 21. století. Příkladem je Finsko, Rakousko nebo Švédsko. Více než polovina členských států už má také svůj vlastní klimatický zákon, bez ohledu na iniciativy přijímané na evropské úrovni. Česko ale o takové legislativě zatím neuvažuje.

Rozdíly mezi členskými státy si uvědomuje i Komise, v novém nařízení proto počítá s rozdílným postupem členů EU v dosahování klimatických cílů.

Nejasnosti v cestovní mapě pro klimaticky neutrální Evropu zvedlo ze židle také 12 členských států (Dánsko, Finsko, Švédsko, Francii, Itálii, Portugalsko, Španělsko, Lucembursko, Nizozemsko, Lotyšsko, Rakousko a Slovinsko), které zaslaly Komisi společný dopis, v němž požadují urychlení zvýšení cílů do deseti let, ze současných 40 % na 50 až 55 %. To podporuje i Evropský parlament. Samotný návrh Komise toto zvýšení však explicitně nepředpokládá.

Důkladnou analýzu požaduje hned několik zemí, včetně Česka a Maďarska, které chtějí jasně vyčíslit dopad na jejich rozpočty.

Problematický se zdá i samotný přezkumný proces. Komise totiž plánuje od roku 2023 každých pět let, a od roku 2030 vždy šest měsíců po konání světové klimatické konference, přezkoumávat klimatické cíle EU a členských států a jejich účinnost. V případě nezbytnosti pak Komise bude moci přijmout pomocí tzv. delegovaných aktů vhodná opatření a krátkodobé cíle pro rok 2035, 2040 a 2045. Tyto nelegislativní předpisy však nevyžadují součinnost Evropského parlamentu či Rady. Mohou však být oběma legislativními orgány zastaveny a vráceny do běžného rozhodovacího procesu.

Kromě toho, bude Komise moci členským státům zasílat doporučení, jak zlepšit jejich postup na cestě k dosahování klimatické neutrality.

Návrh nařízení rovněž žádá unijní instituce i členské státy, aby při svém postupu spolupracovaly se zástupci občanské společnosti na všech úrovních, od měst a regionů až po neziskové organizace na národní i mezinárodní úrovni.

Klimatickým zákonem se budou ministři členských zemí poprvé zabývat v rámci Rady EU již 22. dubna. Předseda environmentálního výboru Evropského parlamentu Pascal Canfin (Renew Europe) již uvedl, že jeho výbor by mohl o nařízení hlasovat počátkem léta. V září by se pak návrh mohl dostat na program plenárního zasedání Evropského parlamentu.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 198, březen 2020

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem