Splníme Vám víc než jen 3 přání

KAM S HDP?

Povznesme se v tento moment nad zcela čerstvým a notně překvapivým návrhem na personální obsazení klíčových pozic v evropských institucích a dopřejme si chvilku červencového času na zevrubnější úvahu na toto zcela zásadní téma.

A ponořme se tentokrát do tématu zcela věcného, až mediálně nudného a neatraktivního, ale rozhodně ne triviálního a pro budoucí hospodářskou politiku zcela zásadního. Téma, které Eurostat, řadu dalších ekonomických generálních ředitelství Evropské komise, ale i mimounijní instituce, zaměstnává čím dál tím více.

A sice, zda HDP ve své stávající konstrukci je schopen autenticky postihnout veškerý ekonomický výkon, a nadto pak, zda pro zcela komplexní a dlouhodobé statistické zachycení prosperity, či, chceme-li, blahobytu, nemá větší vypovídací schopnost nějaký alternativní ukazatel.

Naznačené oblasti obsahují v zásadě dva problémy. Ten první spočívá v tom, že ekonomická struktura a organizace prochází v současnosti robustní změnou, která s největší pravděpodobností není ani zdaleka ukončená.

Mění se váha ekonomických sektorů i jejich obsahová náplň, technologický pokrok spěje k virtualizaci řady jsoucích, uchopitelných materiálních aktivit; nová organizace přináší též průlom do vlastnických vztahů, sdílená a bezodpadová ekonomika mění zásadně vztah mezi ekonomickými vstupy, výstupy a hodnotou přidanou zpracováním. Nadto, určit přesně geograficky, v jakém místě právě došlo k vytvoření oné hodnoty, je při stávajících ekonomických aktivitách zhola nemožné. A přitom konstrukce HDP zůstává v zásadě neměnná, nepřizpůsobená dostatečně těmto trendům.

A za druhé, s rostoucím bohatstvím, zvláště pak v té části světa, zvané trochu zjednodušeně, ale srozumitelně a jasně,

Západ, již pro valnou část příslušníků společnosti není klíčovou hodnotou jejich existence a kritériem jejich úspěšnosti suma nahromaděného majetku, jako spíše obsahová a emocionální složka jejich života, kterou HDP, ani jiné výkonové ukazatele nejsou schopny při nejlepší vůli postihnout.

Jinými slovy, i při vysoké úrovni HDP, potažmo bohatství, se řada příslušníků této společnosti může cítit nešťastně, nespokojeně, nedobře. A na opačném konce spektra zemí seřazených podle ekonomické vyspělosti toto v převráceném smyslu platí již od nepaměti, pokud to tam kdy platilo.

V některých zemích či regionech, které jsou podle ukazatele HDP na obyvatele na tom ve světovém srovnání téměř nejhůře, se osobní štěstí a spokojenost může vykazovat jako velmi vysoká, materiální chudobě navzdory.

A aby to nebylo tak jednoduché, určité primárně neekonomické faktory, tedy především sociální a environmentální, zvláště pokud se vymknou z přirozené rovnováhy, mohou mít na vývoj ekonomických faktorů, a tedy i HDP dosti zásadní vliv.

Pokud se míra osobní nespokojenosti projeví v podobě sociálních bouří a odporu, nejen že to přímo ovlivní ekonomický výkon, ale na jejich potlačení je nutné věnovat vzácné finanční zdroje, které by jinak byly použitelné pro přínosnější účel.

A to samé v bledě modrém pro případ životního prostředí; je-li toto nekonečně znečišťováno, aniž je identifikován, paralyzován a zinkasován původce, jednou se ucho utrhne a vzniklou ekologickou katastrofu musí uhradit celé společnost.

A právě zajištění oné přirozené a funkční vyváženosti mezi ekonomickou, sociální a environmentální složkou se říká udržitelnost. A úředníci ve výše zmíněných institucích v tomto kontextu velmi intenzivně řeší, co s tím.

Zda vůči HDP nevytvořit nějaký další, alternativní, všeobecně uchopitelný a pochopitelný ukazatel, který vše toto vezme v potaz (přičemž jsou vedle toho zmiňovány i další faktory ekonomického rázu, které primárně HDP nebere v úvahu, jako například příjmové a majetkové rozlišení, kvalitativní aspekty ekonomického výkonu).

Anebo HDP přizpůsobit a předefinovat tak, aby se všechny tyto okolnosti přímo či nepřímo v jeho dlouhodobém vývoji promítly. To je úloha, jejíž vyřešení potrvá s jistotou déle, než bude završeno nynější personální přeskupování v unijních institucích. Pro některé z oněch person se však i tato úloha brzy stane předmětem jejich nové agendy.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 190, červenec 2019

Autorem článku je Petr Zahradník

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem