Splníme Vám víc než jen 3 přání

Kam kráčíš, eurozóno?

„Není lepší doba, kdy opravovat střechu, než když svítí slunce.“ Těmito slovy uvedl Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise, balíček návrhů, které mají posunout eurozónu směrem k plnohodnotné hospodářské a měnové unii.

Komise je představila 6. prosince.

Evropská ekonomika skutečně nyní zažívá slunečné období. Všechny členské země EU včetně Řecka se těší hospodářskému růstu, nezaměstnanost je na nejnižší úrovni od roku 2008 a  důvěra v ekonomiku je nejvyšší od roku 2000. Evropané rovněž projevují nejvyšší úroveň podpory jednotné měně od zavedení eurobankovek a mincí v roce 2002 (Eurobarometer).

V této chvíli dobré nálady Evropská komise přichází s balíčkem návrhů, které mají dokončit reformu měnové unie započatou po hospodářské krizi let 2008-9.

V reakci na krizi byla měnová unie již v mnoha ohledech posílena, zejména byly vystaveny základy bankovní unie a zavedeny záchranné mechanismy pro pomoc zemím ve finančních potížích. Architektura měnové unie ještě stále však zůstává nedokončená. Tzv.“mikulášský“ balíček představuje plán a konkrétní návrhy, jak chybějící prvky doplnit:

  • Zřízení Evropského měnového fondu (EMF). EMF by měl vycházet z již existujícího Evropského mechanismu stability (ESM), který pomáhá členským státům znovu získat nebo zachovat přístup k trhu se státními dluhopisy. Kromě pomoci členským státům eurozóny, které se dostanou do finančních potíží, by měl EMF poskytovat společné jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí a zastávat funkci půjčovatele poslední instance při řešení potíží bank v problémech (druhý pilíř bankovní unie).
  • Začlenění Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě do právního rámce Unie. Tato smlouva z roku 2012, rovněž známá jako „fiskální pakt“, obsahuje řadu pravidel pro rozpočtově odpovědné chování. 25 signatářských členských států (EU bez Velké Británie, České republiky a Chorvatska) se zavázalo začlenit klíčové prvky smlouvy do práva Unie pět let po jejím vstupu v platnost, což odpovídá 1. lednu 2018.
  • Nové rozpočtové nástroje pro stabilitu eurozóny. Zde se zatím nejedná o konkrétní legislativní návrhy, nýbrž o  předběžnou vizi, jak by mohly být posíleny funkce rozpočtu EU a jak by jednotná měnová politika eurozóny mohla být doplněna o dosud chybějící jednotné nástroje fiskální.

Uvažuje se o:

  1. nástroji na podporu provádění reforem (např. v oblasti trhu práce, daní, veřejné správy apod.) a posílené technické pomoci (např. formou zpracování analýz či vyslání expertů);
  2. specializovaném konvergenčním nástroji pro členské státy, které jsou na cestě k přijetí eura;
  3. mechanismu jištění pro bankovní unii, prostřednictvím EMF/ESM, které má být schváleno do poloviny roku 2018 a  zavedeno do roku 2019;
  4. stabilizační funkci k udržení úrovně investic v případě velkých asymetrických otřesů. Komise předloží konkrétní legislativní iniciativy v květnu 2018 společně s návrhem víceletého rozpočtu EU pro období po roce 2020. Komise také navrhuje pilotně vyzkoušet nový nástroj pro provádění reforem: členské státy budou mít možnost využít část jejich výkonnostní rezervy v rámci kohezních fondů na dohodnuté strukturální reformy.
  • Vytvoření funkce evropského ministra hospodářství a  financí, který by spojoval funkce místopředsedy Komise a  předsedy Euroskupiny. Tento nový post by posílil, zefektivnil a zprůhlednil rozhodování o ekonomických otázkách v rámci eurozóny a Evropské unie, podobně jako je tomu již dnes v  oblasti zahraniční politiky.

Prosincový balíček není prvním ani posledním krokem v procesu dokončování evropské hospodářské a měnové unie.

Je součástí širších diskusí o budoucnosti Evropské unie, která by se měla završit do léta 2019 (viz. tzv. „agenda lídrů“, představená předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem).

Návrhy Komise vycházejí z dřívějších dokumentů Evropské komise (Zpráva pěti předsedů, Bílá kniha o budoucnosti Unie, Diskusní dokument o prohloubení hospodářské a měnové unie).

Zároveň odrážejí i reformní myšlenky, které zazněly v Evropském parlamentu nebo v zářijovém projevu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

První diskuse mezi členskými státy se k těmto návrhům odehrály na zvláštním eurosummitu v polovině prosince, kam byly přizvány i země, které dosud eurem neplatí.

Hlavním kolbištěm pro názorové střety o budoucnosti eurozóny a případná konkrétní rozhodnutí ovšem bude speciální summit plánovaný na 28.–29. června 2018.

Další informace k jednotlivým návrhům naleznete na stránkách Evropské komise zde.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 172, leden 2018

Autorem článku je Zastoupení Evropské komise v ČR

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem