Splníme Vám víc než jen 3 přání

KAM BY MĚLA ČESKÁ REPUBLIKA SMĚŘOVAT EVROPSKÉ FONDY PO ROCE 2020?

Komise navrhuje zaměřit evropské fondy po roce 2020 především na investice, které pomohou ekonomice přejít na nové technologie. Česká ekonomika je oproti jiným ekonomikám více postavena na průmyslu, který vychází z dlouholeté tradice a dobré pověsti českých inženýrů. Pokud chce česká ekonomika obstát v éře digitální transformace, musí se zaměřit na své „rodinné stříbro“ a své silné průmyslové obory maximálně modernizovat a digitalizovat.

Zhruba čtvrtina celkové alokace pro období 2021-27 tedy bude směřovat do výzkumu a inovací. Cílem bude zejména propojit výzkum ve veřejném a soukromém sektoru a posílit inovační kapacitu českých malých a středních podniků, které v tomto ohledu výrazně zaostávají za svými protějšky v jiných evropských zemích i za velkými firmami se zahraničními vlastníky. S výstavbou nových výzkumných center Komise už nepočítá, jedině pokud by to bylo obsahově i finančně podpořeno výzkumným záměrem konkrétní firmy.

Proces digitalizace a průmyslové transformace ovšem vyžaduje i velké investice do lidského kapitálu. Komise proto navrhuje směřovat značnou část prostředků na rozvoj digitálních dovedností, odbornou přípravu, celoživotní učení a rekvalifikace pro oblasti inteligentní specializace a řízení inovací. Zároveň je potřeba posilovat vazby mezi školami a podniky, jak v odborném, ve vysokoškolském vzdělávání.

Na „měkké“ projekty v oblasti trhu práce, vzdělávání a v sociální oblasti má podle Komise připadnout zhruba 15 % celkové alokace. Vedle zajištění dostatečné kvalifikovanosti pracovní síly je nutné řešit i stále akutnější nedostatek pracovních sil. Nejedná se pouze o momentální problém, vzhledem k očekávanému demografickému vývoji se ČR bude potýkat s úbytkem pracovní síly dlouhodobě. Řešením pro současnost i budoucnost by mohlo být zvýšení účasti žen, které často zůstávají doma s malými dětmi nebo starými rodiči, protože nejsou k dispozici cenově dostupné jesle, školky či pečovatelská zařízení. Z evropských fondů proto bude i nadále podporováno rozšiřování kapacit péče o děti mladší 3 let a zařízení pro dlouhodobou péči. Komise dále doporučuje použít fondy EU k aktivizaci lidí, kteří jsou mimo trh práce, ať už zlepšením přístupu k zaměstnání, k sociálním službám, finančnímu poradenství, odbornému vzdělávání či dostupnému bydlení.

Další velký balík evropských financí by měl mířit do oblasti životního prostředí. České republice se v posledním desetiletí nedaří snižovat znečištění ovzduší; napomoci by mohly dotace pro nahrazování kotlů na uhlí nízkouhlíkovými zařízeními.

Po loňských zkušenostech se suchem je určitě potěšující, že bude podporováno i lepší hospodaření s vodou, což zahrnuje například obnovu a údržbu řek a rybníků, čištění městských odpadních vod, opatření k regulaci odtoku srážkové vody či zadržování vody v krajině. Velká část financí by měla směřovat na projekty podporující energetickou účinnost a využívání lokálních obnovitelných zdrojů energie ve veřejných a obytných budovách i malých a středních podnicích, včetně případných zařízení na skladování nebo přeměnu energie. Další prioritou v oblasti životního prostředí je zlepšení hospodaření s odpady, kde Česká republika výrazně zaostává co do podílu recyklovaného odpadu.

I nadále bude z fondů EU financována dopravní infrastruktura. Dálniční napojení na Rakousko či Polsko stále chybí, investice do infrastruktury jsou pod evropským průměrem a Česko zaostává i v zavádění elektrických vozidel a dobíjecích stanic pro elektrická vozidla. S pomocí evropských peněz budou moci města rozvíjet inteligentní a čistší systémy hromadné dopravy, a to i v přilehlých regionech. Ačkoli v současném finančním období se nepovedlo využít evropské finance na výstavbu digitální infrastruktury, do budoucna se s určitou částkou rovněž počítá. Digitální propast mezi městy a venkovskými oblastmi narůstá a digitální napojení venkova je jedním z řešení.

Jednání o tom, které oblasti a aktivity se budou nakonec z fondů EU financovat a v jaké výši, bude výsledkem evropských jednání o celkovém rozpočtu EU pro období 2021-27 i technických jednání mezi Českou republikou, která se právě v těchto dnech rozbíhají.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 187, duben 2019

Autorem článku je Pavlína Žáková, Zastoupení Evropské komise v ČR

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem