Splníme Vám víc než jen 3 přání

Jednání o budoucnosti evropské obrany proběhla v Praze

Evropa zůstává mírovou mocností, ale chce dělat více pro svou obranu. V Praze se kvůli tomu 9. června konala konference o obranné a bezpečnostní politice DESCOP, které se zúčastnili vrcholní představitelé Evropské komise, zástupkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová, evropští ministři zahraničí a obrany i zástupci zbrojního průmyslu.

Prohloubení obranné spolupráce je jednou z možností, kterou členským zemím EU dává Lisabonská smlouva platná od roku 2009.

Ta počítá se založením „stálé strukturované spolupráce“, která umožní rychlejší společný postup zemí, jež o to budou mít zájem. Týkat se má vojenských schopností, výdajů na obranu a posilování interoperability a schopnosti nasazení. Na této strukturované spolupráci se v květnu v Bruselu shodli ministři obrany členských zemí.

K debatě přispěla také Evropská komise, která vydala nový diskuzní dokument o obraně EU. Navrhla v něm tři možné scénáře, jak může EU reagovat na vzrůstající hrozby, kterým čelí, a jak do roku 2025 posílit vlastní schopnosti v oblasti obrany:

  • Bezpečnostní a obranná spolupráce – EU doplňuje členské státy, účast EU na náročných operacích zůstává omezená;
  • Sdílená bezpečnost a obrana – členské státy sdílejí určité finanční a operační prostředky, EU hraje aktivnější roli při ochraně Evropy navenek i uvnitř;
  • Společná bezpečnost a obrana – vzniká společná obrana na základě čl. 42 Smlouvy o EU, která umožňuje skupině států posunout evropskou obranu na další úroveň.

„Dostali jsme se do okamžiku, kdy posunout se dál je jediná možnost,“ řekl na úvod pražské konference předseda Komise Jean-Claude Juncker.

Na podobě budoucí spolupráce se musí shodnout členské země, pro které je obranná politika klíčovým aspektem jejich suverenity. Pro českou vládu je posílení obranné a  bezpečnostní spolupráce EU jednou z priorit. Další prioritou je také zvyšování spolupráce mezi EU a Severoatlantickou unií, která se zintenzivnila po přijetí společné deklarace z loňského varšavského summitu NATO. Navržené scénáře jsou součástí debaty o budoucnosti EU, která byla zahájena v březnu, když Komise zveřejnila takzvanou Bílou knihu o budoucnosti Evropy.

Kromě vydání diskuzního materiálu ale Komise také zřídila evropský obranný fond, který má koordinovat, doplňovat a  posilovat investice jednotlivých zemí do obranného výzkumu, vývoje prototypů a nákupů obranného materiálu a technologií.

Hlavní motivací je zvýšit efektivitu, se kterou unijní země investují do své obrany. EU dává na obranu zhruba polovinu toho, co USA, ale dosahuje jen 15 % jejich efektivity.

Do roku 2019 se ve fondu počítá s 90 miliony eur na oblasti vojenského výzkumu. Od roku 2020 by to pak mělo být ročně 500 milionů eur. Na oblasti vývoje a akvizic by mělo být určeno 500 milionů eur na roky 2019 a 2020 a poté jedna miliarda eur ročně.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 166, červenec 2017

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem