Doporučení mají pomoci členským státům vymanévrovat ze současné krize a přitom při postupném oživování nezapomenout na potřebu digitální a zelené transformace.

V rozpočtové oblasti Komise uvolnila evropská rozpočtová pravidla aktivací tzv. únikové doložky. Komise doporučuje všem členským státům nešetřit a přijmout veškerá nutná opatření k řešení dopadů pandemie a podpoře následného oživení. Jakmile to ekonomické podmínky dovolí, měly by se fiskální politiky opět vrátit k rozpočtové odpovědnosti.

V případě České republiky pandemie odhalila potřebu zlepšit odolnost a krizovou připravenost zdravotnictví, například pokud jde o distribuci zdravotnických prostředků. Krize zvýraznila i nedostatek zdravotnického personálu v některých regionech, což se do budoucna může ještě zhoršit, jelikož podstatná část pracovní síly ve zdravotnictví odejde v nadcházejících letech do důchodu. Komise také doporučuje posílit roli praktických lékařů a nabídku integrované péče a více využívat elektronické zdravotnictví, ve kterém ČR i přes pokrok v posledních letech zaostává.

Pokud jde o trh práce, Komise upozorňuje, že vládní opatření nezajišťují plnou ochranu některým zranitelným skupinám na trhu práce (pracovníkům s krátkodobými smlouvami, agenturním pracovníkům) a že uzavření škol mohlo mít obzvláště negativní dopad na ženy. Přechod z krize by měla usnadnit podpora investic do péče o děti a dlouhodobé péče ve spojení s pružným uspořádáním práce (např. prací na dálku). Na nárůst nezaměstnanosti bude třeba reagovat cílenou aktivní politikou zaměstnanosti a rozšiřováním dovedností (zejména digitálních), které usnadní přechody mezi profesemi. Komise upozorňuje, že distanční výuka může vést k dalšímu prohlubování nerovností ve vzdělávání, a proto je nutné zajistit všem rovný přístup k digitálnímu učení.

Komise také doporučuje zlepšit financování podniků, a to jak v souvislosti se současnou krizí, tak dlouhodobě vzhledem k nízkému využívání rizikového financování začínajících a inovativních podniků.

Komise si všímá, že schválené protikrizové programy na zajištění likvidity podniků jsou byrokratické a do reálné ekonomiky se promítají pomalu.

Pro rozvoj výzkumu a inovací je v Česku zapotřebí systémová reforma. Podle Komise je třeba finančně podpořit inovace malých domácích firem, které do výzkumu a vývoje investují znatelně méně než velké, převážně zahraniční podniky. Odvětví vyspělých technologií trpí nedostatkem absolventů přírodovědných, technických a matematických oborů a absolventům chybí odborná příprava. Výrazná roztříštěnost v odvětví výzkumu vede k tomu, že finanční prostředky na výzkum a vývoj jsou příliš rozptýleny. I když se během krize objevily některé pozitivní příklady, spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu je v ČR stále velmi nízká. Pomoci by mohla podpora tzv. spin-off firem.

V souladu s proklamacemi české vlády i Komise doporučuje nastartovat hospodářské oživení prostřednictvím investic. Podle Komise by ovšem ČR měla dát přednost investicím, které pomohou Česko posunout směrem k digitální ekonomice a zanechají zemi čistší pro další generace. Větší digitalizaci by měly podpořit investice do mobilního širokopásmového připojení, neboť je stále relativně drahé. Dále je nutné podporovat pokročilé digitální dovednosti - Češi s podílem 24% v tomto ohledu zaostávají za průměrem EU (31%). Česko je pozadu i v digitalizaci státní správy – v tzv. DESI indexu se loni mezi zeměmi EU umístilo na 21. místě.

Značné investiční potřeby si bude vyžadovat přechod ke klimatické neutralitě. Změna klimatu už má viditelné dopady v podobě sucha, povodní či kůrovcové kalamity a způsobuje významné hospodářské ztráty. Česko se zároveň v porovnání s jinými zeměmi EU potýká s horší kvalitou ovzduší. Komise doporučuje zelené investice zaměřit na podporu obnovitelných zdrojů energie, energetickou účinnost a části přenosové soustavy. V oblasti dopravy Komise upozorňuje na potřebu investovat do dobíjecí infrastruktury pro elektrická vozidla, která je oproti jiným zemím teprve v zárodku.

V zájmu snížení regionálních rozdílů by ČR měla směřovat investice do tzv. uhelných regionů, jež v prosperitě zaostávají za zbytkem země. V tom má napomoci nový evropský Fond spravedlivé transformace, kde má být Česká republika třetím největším příjemcem (po Německu a Polsku) a který po navýšení v návrhu víceletého rozpočtu pro 2021-27 Česku nabízí přes 100 mld korun.

Doporučení pro Českou republiku bude projednávat Evropská rada 19. června a počátkem července je oficiálně schválí rada ministrů financí.

Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 201, červen 2020

Autorem článku je Pavlína Žáková, Zastoupení Evropské komise v ČR