Splníme Vám víc než jen 3 přání

Investice v Česku zaostávají, pomohou výhodné půjčky?

Až do roku 2003 Česko v úrovni investic překonávalo sousední Slovensko. Tam ale proběhla vlna reforem a investování do nových oblastí se zrychlilo, zatímco v Česku se v důsledku ekonomické krize investice propadly.

Situace není pozitivní dodnes a Česko v investicích nadále zaostává za Evropou. Ačkoliv podle vedoucí pražské kanceláře Evropské investiční banky Hany Nylander-Kaloudové přetéká finanční trh likviditou, málokdo chce v ČR investovat.

Aby bylo Česko lákavou destinací pro nové investory, vláda musí podle expertů zajistit transparentnost rozhodování, silné institucionální prostředí a dobré podmínky pro podnikání a  investice.

V letošním Evropském semestru, který slouží ke koordinaci hospodářských politik členských států, Komise Česku nejen doporučila snížit administrativní zátěž pro podnikatele, ale upozornila rovněž na pomalé vydávání stavebních povolení.

Soukromé i veřejné investice, spolu s dlouhodobým hospodářským růstem a konkurenceschopností může povzbudit Evropský fond pro strategické investice (EFSI), který je základem Investičního plánu pro Evropu.

Plán má pomoci odstraňovat překážky, které brání investicím, a podpořit tak hospodářský růst. Výhodou EFSI je pak jednodušší administrace financování než u klasických dotací z  kohezních fondů.

Navzdory těmto přínosům a stabilizované ekonomice se silným bankovním sektorem není aktuální stav využití EFSI v Česku uspokojující v porovnání s jinými členskými státy. Dosud bylo z EFSI schváleno 15 projektů ve výši 402 milionů eur, které směřovaly na projekty v oblasti infrastruktury a inovací nebo financování malých a středních podniků. Očekávané investice, které by tyto projekty měly mobilizovat, dosahují více jak dvou miliard eur.

Velké podniky však o výhodné půjčky zájem nemají. Podle vedoucí pražské pobočky EIB je důvodem toho, proč nemůžeme dosáhnout na půjčky z Junckerova plánu, nedostatek kvalitně připravených projektů. Hlavním limitem pro nedostatečnou úroveň investic v ČR je podle ní také investiční prostředí a legislativa.

Financí přitom bude EFSI nabízet ještě víc. Na počátku listopadu se Rada ministrů předběžně dohodla s Evropským parlamentem na prodloužení trvání EFSI a navýšení objemu financí. Do roku 2020 tím chce nalákat soukromé investory do nových odvětví a dosáhnout investic půl bilionu eur. Současný plán přitom počítal se 315 miliardami eur mobilizovaných ze soukromých i veřejných zdrojů mezi lety 2015 až 2017.

Návrh předpokládá, že z rozpočtu EU bude nově navýšena záruka z 16 miliard eur na 26 miliard, příspěvek EIB se zvýší o  2,5 miliardy eur na 7,5 miliard eur.

Každé euro, které fond použije z veřejných peněz by na sebe mělo navázat 12 eur od soukromých investorů a 3 eura od EIB. Přesná výše multiplikačního efektu je ale u každého projektu jiná.

Díky čistému příjmu z rozpočtu EU si ale Česko zvyklo na dotace. Z celkové alokace v ČR je 80 procent vyčleněno na kohezní fondy. Pro mobilizaci investic a inovací jsou však dotace nedostatečné.

Primárním úkolem kohezní politiky je snižování disparit mezi různě vyspělými evropskými regiony. Do jaké míry ale mají fondy EU vliv na konvergenci, je nejasné. Otázkou totiž zůstává, jak by situace vypadala bez nich, a zda bychom rozhledny, čističky odpadních vod nebo byty pro sociálně slabé nestavěli tak i tak z národních prostředků.

V důsledku odchodu Velké Británie z Unie a v souvislosti s  rostoucí důležitostí jiných oblastí bude finančních prostředků z EU na kohezi v budoucnu méně než dnes. Proto se je měly členské státy naučit efektivně využívat pro povzbuzení investic.

Větší využití přímých půjček však neznamená konec dotací. Již dnes je nezbytné vyčlenit z kohezních fondů 10  % na návratové finance – tedy zvýhodněné úvěry a záruky. V  příštím období odborníci očekávají, že až polovina prostředků strukturálních fondů půjde na návratové financování. Právě čerpání evropských fondů formou záručních schémat může povzbudit investice, a naopak vytlačit komerční financování.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 171, prosinec 2017

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem