Splníme Vám víc než jen 3 přání

INTEGROVANÝ PŘÍSTUP K FONDŮM EU: PERSPEKTIVNÍ ZPŮSOB PRO PŘÍŠTÍ OBDOBÍ

Velmi zásadní význam pro budoucí kohezní politiku i pro její využívání v rámci regionů České republiky, má probíhající diskuse o integrovaném územním přístupu. Zcela zásadní v tomto kontextu je, aby se integrovaný územní přístup (v pojetí integrovaných územích investic /ITIs/ i místních akčních skupin /CLLD/) neaplikoval pouze jako reziduální položka v rámci priorit tematické koncentrace, ale aby tato metoda byla aplikována i v rámci všech tematických priorit, resp. všude tam, kde dává smysl.

Integrovaný územní přístup je relativně nový fenomén, teoreticky rozvinutý v podobě place-based approach italským profesorem Fabriciem Barcou přibližně před 11 lety v souvislosti s přípravou nynějšího programovacího období. Dále jej na teoretické bázi rozvíjejí ještě například Martin Ferry či John Bachtler.

V praktickém uplatnění jde o to, jak lépe a hodnotněji využít omezené veřejné zdroje (v daném případě z EU), tedy 1 % HDP EU, anebo 2 % průměrných veřejných investic EU, když v některých zemích se Rozpočet EU podílí na veřejných investicích podstatně více, kupříkladu v České republice cca 40 %, přičemž na rozdíl od národních rozpočtů je Rozpočet EU téměř výlučně investičně orientovaný. A právě to, ve spojení s výrazně kladnou čistou pozicí České republiky vůči Rozpočtu EU (od počátku členství do současnosti cca 800 mld. Kč) vytváří jednu z posledních příležitostí, jak tyto výchozí podmínky využít kvalitativně novým způsobem – jedním z projevů tohoto kvalitativně nového způsobu je též integrovaný územní přístup.

Zlatá éra kohezní politiky (bez ohledu na faktor soustavného bohatnutí České republiky vůči průměru EU) je již za námi. Chceme-li optimalizovat naši pozici vůči Rozpočtu EU, musíme se vedle koheze poohlédnout i jinde. Kohezní politika svého vrcholu dosáhla již v období 2007 – 2013 (kdy se na Víceletém finančním rámci podílela cca 36%); pro období 2021 – 2027 se její podíl sníží přibližně na 25,8%. Souběžně s tím pak podíl centrálně řízených a jim podobných programů v období 2021 – 2027 vzroste až na 39% Víceletého finančního rámce (z nynějších 21,6%).

Současně však pro Českou republiku stále zůstává obrovský potenciál pro realizaci integrovaných projektů v rámci kohezní politiky. Spolu s Portugalskem a Polskem se u nás kohezní politika stále podílí bezkonkurenčně nejvyšším procentem z pohledu využívání prostředků Rozpočtu EU podle jednotlivých programů (v našem případě více než 66%; Polsko – 63%, Portugalsko – 59%; průměr EU v dosavadním průběhu čerpání během nynějšího období činí 26,6%). I proto u nás existuje stále značný objem prostředků, které je možné vzájemně integrovat.

Jádrem integrovaného přístupu k využívání zdrojů EU je interdisciplinarita a zaměření se na horizontální témata (tedy překonání u nás tak zhoubně rozšířeného resortismu a umělého sektorového vidění, které reálně brání realizaci skutečně integrovaných řešení).

Integrovaný přístup vyžaduje zcela nový postoj k řešení podporovaných projektů. Je založen na vzájemné propojenosti a logické a funkční provázanosti projektů, kdy zdroje podpory přicházejí nejen z různých programů Rozpočtu EU, ale též v různých formách (dotace, finanční nástroje), v optimálním případě doplněné soukromými zdroji. Základem je obsahová tematická provázanost a vyhodnocení reálných efektů je fatálně důležité pro tento přístup.

Je vhodné dodat, že ne všechny projekty řešené v rámci daného území, mohou být integrovány. Zásadní podmínkou pro integrovanost je existence funkční logické propojenosti.

Jejím nositelem jsou horizontální témata typu prosperita (tvorba přidané hodnoty, produktivita, bohatství), mobilita (optimalizace přepravy a přenosu osob, nákladu, informací), smart (chytrost; využití lidských znalostí k přínosům v oblasti prosperity a humanity), efektivnost (úspornost; uskutečnění optimálního věcného plnění za nejnižších možných nákladů, aniž by byla ohrožena kvalita), humanita (respektování sociálních práv v nejširším slova smyslu – tradiční sociální péče v případě sociální potřebnosti, zdravotní péče, podpora v nezaměstnanosti, vzdělávání, bydlení, rozvoj občanské společnosti), atraktivnost území (cílená pozornost zaměřená na územní flagships) apod.

Jak již předchozí text naznačil, dalším zásadním klíčovým slovem pro úspěšný integrovaný projekt je koordinace a schopnost dosáhnout dohody s různými zájmovými skupinami z množiny relevantních aktérů. A to tak, aby došlo ke komplexnímu postižení předmětného území (regionu) ve všech relevantních souvislostech. Integrovaný přístup v sobě též obsahuje nový pohled na riziko – díky funkčnímu řetězci dochází též ke sdílení rizika plynoucího z kumulace na sobě závislých projektů. Jestliže se násobí efekt v případě úspěšného řešení, stejně tak se násobí újma v případě systémového nezvládnutí i individuálního pochybení. I proto je žádoucí vytvoření systému včasného varování, indikujícího hrozbu problémů, jimž by byl integrovaný projekt vystaven.

Jestliže tedy je integrovaný projekt založen na exaktních výpočtech a úvahách, jeho primárním základem je mentální příprava a nastavení tyto projekty uskutečňovat a s tímto přístupem se ztotožnit.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 194, listopad 2019

Autorem článku je Petr Zahradník

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem