Splníme Vám víc než jen 3 přání

EUROZÓNA NELENÍ A MY SE JÍ (DÁL) VZDALUJEME

Z českého ministerstva financí přicházejí dosud oficiálně nepotvrzené signály, že propříště už by si mělo ušetřit práci se zpracováním a publikováním dosud pravidelně každoročně vydávané Zprávy o pokroku týkající se průběhu přibližování České republiky euro-zóně. Údajně prý proto, že pro nejbližší období jí nebude potřeba. Tento signál lze hodnotit jen jako další střípek naší již bohužel tradiční mozaiky vztahu České republiky k euro-zóně. Většina z ostatních střípků má povahu neformální kritiky, odsudků, vysmívání či pohrdání se vůbec tímto tématem zabývat. Pokud by se však onen ministerský signál ukázal jako pravdivý, dali bychom najevo svůj postoj v jedné z mála zbývajících formálních pravidelných platforem, jež náš vztah k euro-zóně ještě udržuje při životě.

Mít takto macešský přístup právě v této době však nesvědčí o přílišné odborné kompetenci těch, kteří jej zastávají. Svědčí to spíše o jejich naprosté ignoranci či podceňování toho, co se v euro-zóně v uplynulém období dělo a v tom nadcházejícím se dít bude.

Velmi zásadním byl hodnotící summit Euroskupiny (Eurogroup) 21. června, který nejenže objektivně vymezil, kam se euro-zóna od dopisu pěti prezidentů v roce 2015 posunula, ale který především definoval nové cíle, které se týkají zejména významného posílení váhy euro-zóny v budoucím novém Víceletém finančním rámci EU.

Euro-zóna v létě 2019 je skutečně něčím úplně jiným, než byla euro-zóna před právě 10 lety, kdy čelila, nepřipravena, bezprecedentně tvrdé krizi, které s tehdejším konstrukčním vybavením ani úspěšně čelit schopna nebyla. Ale i za poslední čtyři, pět let prokázala euro-zóna své posílení. Zkrátka se z krize poučila a v tomto poučení hodlá ambiciózně pokračovat. Z posledních kroků, které přispěly k posílení euro-zóny, nelze vynechat například implementaci společné pojistky pro Jednotný fond pro řešení problémových bank (Single Resolution Fund), jejíž principy byly odsouhlaseny již v roce 2012. Zesílila se role Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Byly definovány kroky směrem k založení Systému evropského pojištění vkladů. Došlo k načrtnutí obrysů rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost pro euro-zónu, jako součást budoucího Rozpočtu EU. Pokročilo se v cestě zaměřené na posílení mezinárodní role eura.

Lze říci, že toto období na straně jedné završuje éru zavádění konstrukčních součástek soukolí euro-zóny, které citelně a fatálně chyběly v období krize, ale současně ambiciózně kráčí vpřed při snaze výrazně zesílit fiskální pozici euro-zóny (tedy to, co stoupenci i odpůrci měnové integrace v Evropě téměř ve shodě označují jako doposud velmi nedostatečné).

Navržený Program na podporu reforem, společně s Evropskou funkcí investiční stabilizace, by se mohl stát pilotním projektem, na jehož základě se euro-zóna významně a průlomově podepíše do podoby budoucího Evropského rozpočtu. Zkrátka, pokud se toto v praxi naplní, jeho určité (byť zatím výrazně minoritní) kapitoly už by měly být dostupné pouze pro členy euro-zóny. O konkrétní podobě tohoto naplňování se právě v průběhu letošního léta intenzivně jedná a v září spadne klec. Do toho všeho by nemělo trvat příliš dlouho, aby se euro-zóna rozšířila z nynějších 19 na 21 členů. Loňský bulharský příklad uskutečnění nezbytných formálních kroků pro vstup do euro-zóny je letos následován Chorvatskem. Euro-zóna začíná opětovně táhnout. Jiné členské země považují pobyt a vstup do ní za přínos a občas velmi mělké „argumenty“, jež zaznívají v našem prostoru (například, že budeme společně hradit řecké či italské dluhy) přebíjejí těmi reálnými a získávají pro ně i podstatnou většinu obyvatelstva (například na sousedním Slovensku). Toto vše bude bezesporu opentleno snahou o posílení governance hospodářské a měnové politiky, tedy o klíčové kompetenční i rozhodovací platformě o prioritách hospodářské politiky EU.

Odvracet se od toho všeho právě v této době zády a domnívat se, že to není důležité, je neprofesionální, nestátnické a odstředivé. Zvláště, pokud zůstane pouze u pasívního odmítání a omílání stále stejných frází bez navržení rozumné, realistické a akceptovatelné alternativy.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 191, srpen 2019

Autorem článku je Petr Zahradník

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem