Splníme Vám víc než jen 3 přání

ENERGETIKA V ČR: QUO VADIS

AKTUÁLNÍ STAV ČESKÉ ENERGETIKY

Energetická bilance

V ČR se každý rok spotřebuje celkem zhruba 1 800 PJ energie. Zdrojem energie je z jedné třetiny uhlí, z pětiny ropa a ropné produkty, z šestiny zemní plyn a rovněž z šestiny jaderná energie.

Elektrická energie a teplo

Celková výroba elektřiny v ČR je v posledních letech konstantní a pohybuje se mezi 82 a 88 TWh ročně. Zhruba 60 % elektrické energie bylo v roce 2018 vyrobeno v parních elektrárnách, 34 % v jaderných elektrárnách a 6 % ve vodních, solárních a větrných elektrárnách. Celkový import elektřiny do ČR v roce 2018 činil 11,6 TWh, export z ČR 25,5 TWh. ČR je tak stále soběstačná ve výrobě elektřiny. Čistá spotřeba elektřiny v ČR kopíruje do značné míry vývoj ekonomiky.

Z hlediska paliv využitých k výrobě elektřiny převládá hnědé uhlí – v roce 2018 z něj bylo vyrobeno 43 % elektrické energie. Následuje jaderné palivo (34 %), zemní plyn a černé uhlí (po 4 %). Z obnovitelných zdrojů bylo v roce 2018 vyrobeno 11 % elektrické energie, přičemž nejvíce se na tom podílel bioplyn (3 % na celkové výrobě elektřiny), následovaly fotovoltaické elektrárny (3 %), biomasa (2 %), vodní zdroje (2 %) a větrné elektrárny (1 %).

Nejvíce elektrické energie se v ČR vyrábí v Ústeckém, Jihočeském kraji a na Vysočině. Nejvíce se spotřebuje ve Středočeském, Moravskoslezském kraji a Praze.

Nejvíce elektrické energie se spotřebuje v průmyslu, následují domácnosti, služby a sektor energetiky.

Celkový instalovaný výkon v elektrizační soustavě ČR v roce 2018 dosáhl 22 277 MW, z čehož nejvíce připadá na parní (uhelné) a jaderné elektrárny.

Největší spotřeba elektřiny připadá na distribuční soustavu ČEZ Distribuce (65 % spotřeby, 3,67 mil. odběrných míst), následuje E.ON Distribuce (24 % spotřeby, 1,53 mil. odběrných míst) a PREdistribuce (11 % spotřeby a 802 tisíc odběrných míst).

V roce 2018 bylo v ČR vyrobeno celkem 162 PJ tepla, z čehož na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (tzv. KVET) připadalo 102 PJ. Na výrobě tepla se jako zdroj nejvíce podílelo hnědé uhlí.

Spotřeba tepla v ČR v posledních 8 letech (za kdy jsou data MPO) mírně klesala. Největším odběratelem byl sektor domácností.

Plyn

Do ČR bylo v roce 2018 dodáno 424 TWh zemního plynu, vyvezeno 339 TWh. Spotřeba zemního plynu v ČR je v posledních deseti letech poměrně konstantní a pohybuje se zhruba mezi 80 a 90 TWh ročně. Výroba zemního plynu v roce 2018 dosáhla 1,5 TWh (137 mil. m3), což činilo 1,7 % spotřeby.

Nejvíce využívá zemní plyn v ČR podnikatelský sektor, následují domácnosti a výroba elektřiny. Nejvíce jednotlivých zákazníků je však z řad domácností. Největším distributorem zemního plynu konečným zákazníkům je společnost GasNet, následují Pražská plynárenská distribuce a E.ON. Přeshraniční přepravu plynu zajišťuje NET4GAS.

ČESKÁ REGULACE V OBLASTI ENERGETIKY A JEJÍ VÝHLED

Následující přehled ukazuje nejdůležitější aktuální regulatorní dokumenty, které ovlivňují a především budou ovlivňovat českou energetiku. U každého z nich je připojen jejich popis a nejdůležitější závěry, které z nich vyplývají.

Státní energetická koncepce

Konečnou podobu aktualizované Státní energetické koncepce (SEK) do roku 2040 schválila vláda v květnu 2015 po několikaletém vyjednávání se zainteresovanými partnery. Koncepce je stále platná, její vyhodnocení plánuje ministerstvo průmyslu a obchodu do konce roku 2020.

Hlavním posláním SEK je „zajistit spolehlivou, bezpečnou a k životnímu prostředí šetrnou dodávku energie pro potřeby obyvatelstva a ekonomiky ČR, a to za konkurenceschopné a přijatelné ceny za standardních podmínek.“

SEK obsahuje 5 strategických priorit (I. Vyvážený energetický mix; II. Úspory a energetická účinnost; III. Infrastruktura a mezinárodní spolupráce; IV. Výzkum, vývoj a inovace; V. Energetická bezpečnost), koncepci rozvoje jednotlivých oblastí energetiky a výčet nástrojů na její prosazování.

Hlavními indikativními ukazateli a cílovými hodnotami k roku 2040, které vymezují směřování české energetiky, jsou:

  1. Dosažení poklesu emisí CO2 do roku 2030 o 40 % ve srovnání s rokem 1990 a další pokles emisí v souladu se strategií EU směřující k dekarbonizaci ekonomiky k roku 2050 v souladu s ekonomickými možnostmi ČR.
  2. Zvýšení energetických úspor v roce 2020 oproti předpokládanému stavu bez aktivních opatření o 20 % s cílovou čistou konečnou spotřebou energie 1 060 PJ a pokračování zvyšování energetické účinnosti do roku 2040 v souladu se strategií EU.
  3. Podíl roční výroby elektřiny z domácích primárních zdrojů na celkové hrubé výrobě elektřiny v ČR ve výši minimálně 80 % (OZE, druhotné zdroje a odpady, hnědé a černé uhlí a jaderné palivo za podmínky zajištění jeho dostatečných zásob) s cílovou strukturou výroby elektřiny (v poměru k celkové hrubé výrobě elektřiny) v koridorech:
    1. Jaderné palivo 46 – 58 %
    2. Obnovitelné a druhotné zdroje 18 – 25 %
    3. Zemní plyn 5 – 15 %
    4. Hnědé a černé uhlí 11 – 21 %
  4. Diverzifikovaný mix primárních zdrojů (v poměru k celkové roční spotřebě primárních energetických zdrojů) s cílovou strukturou v koridorech:
    1. Jaderné palivo 25 – 33 %
    2. Tuhá paliva 11 – 17 %
    3. Plynná paliva 18 – 25 %
    4. Kapalná paliva 14 – 17 %
    5. Obnovitelné a druhotné zdroje 17 – 22 %
  5. Udržení kladné výkonové bilance elektřiny a zajištění přiměřenosti výkonových rezerv a regulačních výkonů (zajištění potřebných podpůrných služeb) a trvalé zajištění výkonové přiměřenosti v rozsahu -5 až +15 % maximálního zatížení elektrizační soustavy.
  6. Dovozní závislost nepřesahující 65 % do roku 2030 a 70 % do roku 2040 (jaderné palivo jako zdroj z dovozu).
  7. Konečné ceny (tržní plus regulovaná část) elektřiny pro podnikatelský sektor srovnatelné s vývojem v sousedních zemích a pod úrovní EU28, současně nejvýše 120 % průměru zemí OECD.
  8. Klesající trend podílu výdajů na energie na celkových výdajích domácností s cílovou hodnotou pod 10 %.

Vedle cílů a nástrojů uvádí SEK také optimalizovaný scénář očekávaného vývoje české energetiky do roku 2040 v souladu se strategickým směřováním SEK.

Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu

Každý členský stát EU má na základě požadavků nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu povinnost připravit návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu.

Skrze tento dokument mají státy povinnost informovat Evropskou komisi o vnitrostátním příspěvku ke schváleným evropským cílům v oblasti emisí skleníkových plynů, obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a interkonektivity elektrizační respektive přenosové soustavy.

Dokument vychází ze Státní energetické koncepce a Politiky ochrany klimatu v ČR. Finalizace dokumentu probíhá ve spolupráci s Evropskou komisí do konce roku 2019.

Zásadními oblastmi plánu jsou:

1) Dekarbonizace = snižování emisí skleníkových plynů

Cílem ČR je snížit celkové emise skleníkových plynů do roku 2030 o 30 % v porovnání s rokem 2005, což odpovídá snížení emisí o 44 milionů tun CO2ekv. Konkrétní opatření jsou pak stanoveny pro jednotlivé sektory:

  • Doprava (přechod na alternativní paliva, využívání biopaliv, přesun ze silniční na železniční dopravu, úspory paliv);
  • Zemědělství a lesnictví (podpora bioplynových stanic a využívání metanu, zalesňování);
  • Odpadové hospodářství (snížení množství odpadu);
  • Domácnosti (Nová zelená úsporám - snižování energetické náročnosti budov s ekologizací zdroje vytápění, výměna kotlů);
  • Průmysl a Energetika (systém obchodování s emisními povolenkami EU ETS, obnovitelné zdroje energie).

2) Oblast obnovitelných zdrojů energie

V oblasti obnovitelných zdrojů energie nakonec (po jednáních s Komisí) ČR navrhuje, že by podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie měl dosáhnout 22 % do roku 2030.

Hlavním nástrojem má být připravovaná novela zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, která nastavuje nové schéma podpory od 1. 1. 2021.

Vedle této provozní podpory bude na podporu oblasti obnovitelných zdrojů energie využita v budoucnu i investiční podpora z fondů z EU a z tzv. Modernizačního fondu tvořeného z prodeje emisních povolenek.

3) Energetická účinnost

V rámci dimenze energetické účinnosti pro období 2021 - 2030 existují tři cíle:

K jejich naplnění má sloužit celá řada politik – renovace fondu budov (dotace a legislativní požadavky na energetickou náročnost staveb), snižování ztrát v energetické soustavě, zvyšování účinnosti užití energie v průmyslu a energetice, atd. Cíle jsou ovšem hodně ambiciózní – dnes se nedaří plnit ani cíl do roku 2020.

4) Energetická bezpečnost

Cílem je udržet závislost na dovozu energetických komodit pod 65 % do roku 2030 a 70 % do roku 2040 (jaderné palivo je uvažováno jako dovážený zdroj). V oblasti elektroenergetiky je cílem mj. zajištění soběstačnosti ve výrobě elektřiny; v plynárenství především zajištění diverzifikace zdrojů a dopravních cest plynu; v ropném sektoru projekty posilující a diverzifikující dodávky ropy do ČR; a v teplárenství prioritně zachování systémů zásobování tepelnou energií (tak, aby minimálně 60 % dodávky tepelné energie ze soustav zásobování teplem bylo pokryto výrobou z vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla, podporován bude přechod zejména středních a menších soustav zásobování teplem, na vícepalivové systémy využívající lokálně dostupnou biomasu, zemní plyn a další paliva – obnovitelné a druhotné zdroje, odpady).

5) Vnitřní trh s energií

Cílem je do roku 2030 zajistit úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav ve výši alespoň 15 %. To ČR splňuje.

Národní akční plán rozvoje jaderé energetiky v ČR

Byl vytvořen k přípravám výstavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín, ale vychází z něj i aktuální přípravy výstavby jednoho bloku v jaderné elektrárně Dukovany.

Navazuje na aktualizovanou Státní energetickou koncepci a popisuje realizační kroky a role státu v oblastech, jakými jsou regulace v oblasti jaderné bezpečnosti; zajištění dlouhodobě udržitelné infrastruktury potřebné pro výstavbu; dlouhodobý bezpečný provoz jaderných zařízení a jejich vyřazování z provozu; ukládání jaderného odpadu všech kategorií, a to jak z jaderné energetiky tak i jaderného výzkumu, medicíny a průmyslu; výzkum v oblasti jaderné energetiky nebo školství a vzdělávání.

Aktuální stav výstavby jaderných zdrojů v ČR:

V návaznosti na SEK i na Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR vláda v červenci 2019 rozhodla o investorském modelu výstavby jaderné elektrárny Dukovany II. Investorem stavby bude podle vládního usnesení společnost Elektrárna Dukovany II, která je 100% dceřinou společností akciové společnosti ČEZ. Mezi státem a Skupinou ČEZ se uzavře smlouva, která podniku umožní na výstavbu nových jaderných zdrojů získat úvěr za stejně výhodných podmínek, jako by si peníze půjčoval stát. Stát také bude garantovat stabilitu legislativního a regulatorního prostředí a případné kompenzace při změně: Za určitých podmínek (například pokud stát změní regulatorní prostředí) bude ČEZ moci dceřinou společnost, která bude mít stavbu na starosti, předat státu. S Evropskou komisí bude ještě nutné projednat zvolený model ve vztahu k pravidlům vnitřního trhu Evropské unie.

Nejprve by měl přijít na řadu jeden blok o výkonu 1 200 MW v Dukovanech – s jeho uvedením do provozu se počítá po roce 2035. O stavbu se zajímá šest firem. Současné dukovanské bloky by nové měly nahradit zhruba během 20 až 30 let. Co se týče projektu nových jaderných zdrojů v lokalitě Temelín, vláda na základě expertního doporučení Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů v ČR rozhodla, že se bude udržovat tak, aby ho v případě potřeby bylo možné kdykoliv aktivovat.

Zdroj: Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v České republice, MPO

Plán odpadového hospodářství ČR

Aktuálně platný Plán odpadového hospodářství ČR platí na období 2015-2024. Vedle něj vláda projednává novou odpadovou legislativu, která zavádí evropské cíle recyklace komunálních odpadů (v roce 2025 musí ČR recyklovat veškerý svůj komunální odpad z 55 %, v roce 2030 z 60 %, dnes je to 38 % vyprodukovaného komunálního odpadu). Součástí legislativy je i to, že v roce 2030 bude možné maximálně 25 % komunálních odpadů energeticky využívat. Dnes jde do spaloven cca 12 % komunálního odpadu.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 194, listopad 2019

Autorem článku je Radek Novák, Tereza Hrtúsová

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem