Splníme Vám víc než jen 3 přání

EKONOMIKA ROSTE, ALE RIZIKA JE TŘEBA BRÁT VÁŽNĚ

Světová ekonomika

Ve druhé polovině loňského roku se vývoj ve světové ekonomice zhoršil a to především kvůli vývoji v Číně a eurozóně. Čínská ekonomika pravděpodobně znatelně zpomalila možná až o několik procentních bodů (oficiální data jsou s velmi vysokou pravděpodobností značně nadhodnocená).

V eurozóně se zhoršil vývoj v Německu a Itálii, což se přeneslo i do dalších zemí. A ve směru zpomalení růstu ve světové ekonomice působil také růst nejistoty (brexit, celní politika USA), který negativně ovlivnil náladu firem investovat.

Horší vývoj ve světové ekonomice se přenesl i do první poloviny letošního roku. Ekonomický vývoj v eurozóně zůstává křehký, americká ekonomika bude postupně zpomalovat a ani v Číně zatím nedošlo k výraznějšímu zlepšení.

Ve druhé polovině roku nicméně čekáme pozvolné zlepšení vývoje ekonomické aktivity, které se pak více projeví v příštím roce. Ekonomiku se pravděpodobně pokusí ještě letos podpořit jak ECB, tak i FED, a v Číně provádí vláda fiskální expanzi. Navíc by se v příštím roce mohla snížit nejistota (bude jasněji kolem brexitu i amerických cel), což by mělo působit ve směru vyšších investic firem.

Rizika ale stále zůstávají výrazná a jsou vychýlená ve směru nižšího růstu. V Británii se zvýšilo riziko tvrdého brexitu, které plyne z možného zvolení Borise Johnsona premiérem. Jednání mezi USA a Čínou ohledně nových obchodních pravidel stále pokračují a jsou doprovázena vzájemným zvyšováním cel.

A ohledně možnosti zavedení vyšších cel na evropská auta Trump své rozhodnutí odložil o půl roku (pravděpodobně nechce „bojovat“ zároveň na dvou frontách a soustřeďuje se tak nyní na Čínu). Což pro Evropu znamená minimálně dalších několik měsíců nejistoty. A ani vývoj v Itálii stále není příznivý, což představuje riziko pro celou eurozónu.

Ačkoliv tato rizika jsou relativně vysoká a mohou mít silné negativné dopady, vnímáme je spíše jako alternativu než jako součást základního scénáře prognózy.

Česká ekonomika

Vývoj české ekonomiky zůstává příznivý. V letošním roce dosáhne růst HDP 2,6 %, když k němu nejvíce přispívá spotřeba domácností, za kterou stojí silný trh práce. A ve směru vyššího růstu působí i nadále investice. Ty ale v letošním roce znatelně zpomalí. To bude nicméně způsobeno především mimořádným loňským rokem, kdy české firmy výrazně investovaly do vyšší robotizace. V příštím roce by měl růst české ekonomiky mírně zrychlit na 2,8 % spolu se zlepšením vývoje v Německu.

Situace na trhu práce zůstává příznivá. Míra nezaměstnanosti je nyní jen mírně nad 2 % a je stále s přehledem nejnižší v rámci zemí EU. Mzdový růst v nominálním vyjádření dosáhl v prvním čtvrtletí letošního roku 7,4 % a zůstal tak vysoký. Z důvodu zpomalení ekonomiky eurozóny a vyšších sazeb ČNB bude docházet k mírnému zvyšování míry nezaměstnanosti a zpomalování mzdového růstu. Na tento vývoj ale nahlížíme jako na návrat k rovnováze.

V první polovině letošního roku se inflace v české ekonomice nachází poblíž 3 %, když v proinflačním směru působí především silná domácí poptávka, vysoký růst mzdových nákladů firem a ceny potravin. Nad 2% inflačním cílem zůstane inflace i ve zbytku letošního a po většinu příštího roku.

V květnu zvýšila ČNB úrokové sazby. Kromě vysoké inflace v české ekonomice k tomu přispěl i vývoj v zahraničí. Jednak data, která za první čtvrtletí přišla z eurozóny, mírně překonala očekávání. Nicméně vliv mělo i odsunutí brexitu na říjen a jednání mezi EU a USA ohledně cel na evropská auta na podzim. Tato rizika ovlivní měnovou politiku ve zbytku roku, když ČNB ponechá s velkou pravděpodobností sazby beze změny. V příštím roce čekáme ještě jedno zvýšení sazeb.

Riziko tvrdého brexitu či zavádění ochranářských opatření v zahraničním obchodě způsobují vysokou nejistotu na trzích a přispívají také ve směru nižšího růstu ekonomické aktivity, když negativně ovlivňující chuť firem investivat. Ačkoliv stále existují relevantní důvody, proč by se tyto scénáře nemusely naplnit, tato rizika je i nadále třeba brát vážně.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 190, červenec 2019

Autorem článku je Jiří Polanský

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem