Splníme Vám víc než jen 3 přání

Dalším západobalkánským zemím se otevírají dveře do Evropské unie

Již brzy to bude pět let, co se 1. července 2013 stala členem Evropské unie první západobalkánská země – Chorvatsko. Jeho přijetí se stalo nadějí i pro další státy regionu, které se těžce vyrovnávaly se situací vyvolanou bratrovražednými válkami doprovázejícími rozpad Jugoslávie.

Současné předsednictví Evropské unie pod taktovkou Bulharska přináší jeho bezprostředním i vzdálenějším sousedům na západě Balkánu nové impulsy pro jejich mírovou budoucnost i ekonomickou prosperitu. Není náhodou, že již po čtvrtroce od zveřejnění Strategie pro západní Balkán potvrdila vrcholná schůzka představitelů EU a západobalkánských zemí, konaná 17. května 2018, řadu konkrétních opatření na posílení spolupráce v oblasti vzájemného propojení, bezpečnosti a  právního státu.

Nepůjde o nic menšího než o podmínky pro udržení míru v Evropě položením základů hlubší spolupráce v oblasti bezpečnosti, migrace a při řešení geopolitických problémů, jakož i o zlepšení energetické a dopravní infrastruktury i digitálního propojení.

Jedním z příkladů je příprava „Dálnice míru“, která spojí srbské město Niš s kosovskou metropolí Prištinou a albánským přístavem Durrës. Tato západovýchodní spojnice by doplnila dlouhá desetiletí budovanou severojižní dopravní tepnu, pojmenovanou ještě v dobách společného jugoslávského státu jako „Dálnice bratrství a jednoty“. „Modrá dálnice“ vedoucí po jaderském pobřeží zase potěší především turisty, kteří se sem v letních měsících houfně přesouvají na dovolenou.

Považuji za mimořádně důležité, že obyvatelé Srbska, Černé Hory, Makedonie, Albánie a následně i Bosny a Hercegoviny a Kosova dostanou šanci prokázat, že období krvavých konfliktů se stalo uzavřenou historií a že i oni patří do rodiny evropských národů těšících se z mírové současnosti. Všichni, kterým nedávná historie tohoto dosud nestabilního koutu Evropy není lhostejná, by měli podpořit urychlení integrace, aby se dramatické příběhy (tak věrně popsané vnučkou bývalého jugoslávského prezidenta Tita Svetlanou Broz v její knize Dobří lidé v dobách zla) staly nevratnou minulostí a hluboké rány v srdcích a myslích současné generace se postupně zacelily.

Základní ekonomické údaje balkánských zemí
Ukazatel (rok 2016) Černá Hora Makedonie Albánie Srbsko Bosna a Hercegovina Kosovo
Rozloha (v km2) 13 450 25 220 27 400 87 460 51 200 10 887
Počet obyvatel 622 218 2 071 278 2 886 026 7 076 372 3 515 982 1 771 604
HDP na obyvatele (v EUR) 6 355 4 691 3 728 4 904 4 494 3 304
Růst HDP (meziroční změna v %) 2,9 2,9 3,4 2,8 3,1 3,4
HDP na obyvatele (v PPS; EU28=100) 45,0 37,0 29,0 37,0 32,0 N
Cenová hladina (EU28=100) 49,0 43,1 43,9 45,9 48,5 N
Roční míra inflace (v %, deflátor HDP) 5,1 6,3 -0,2 2,5 1,5 -0,3
Míra nezaměstnanosti (v % celkové pracovní síly) 17,7 23,7 15,2 15,3 25,1 N
Export zboží a služeb (v % HDP) 40 49 29 50 35 22
Import zboží a služeb (v % HDP) 63 64 46 57 52 51
Tvorba hrubého kapitálu (v % HDP) 26,1 32,6 26,3 19,1 19,6 27,6
Přímé zahraniční investice (čistý příliv, v mil. USD, běžné ceny) 227 549 1 044 2 300 273 244
Zdroj: Eurostat, 2018; World Bank, 2018; N = data nedostupná

Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 177, červen 2018

Autorem článku je Boris Navrátil, Eva Poledníková katedra evropské integrace, Ekonomická fakulta, VŠB-TU Ostrava

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem