Splníme Vám víc než jen 3 přání

Bílá kniha o budoucnosti Evropy

Koncem března oslavila Evropská unie šedesát let od podepsání Římských smluv, kterými vznikl její předchůdce - Evropské hospodářské společenství.

Z dnešního pohledu lze šedesátiletý život Unie považovat za úspěšný:

integrační projekt zajistil Evropě mír delší, než si Evropa z historie pamatuje, a ekonomickou prosperitu využívající výhod společného trhu. Evropský projekt postupem času přitáhl k původní šestce zakladatelů dalších dvaadvacet evropských zemí a další čekají na přijetí.

Přesto je budoucnost Evropské unie nejistá. Posledních téměř deset let se musela vypořádat s celou řadou krizí – od ekonomické a dluhové krize hrozící odchodem Řecka z eurozóny, přes migrační krizi až po bezpečnostní krizi spojenou se sílícím terorismem.

I když se tyto krize daří řešit, velká část Evropanů vyjadřuje nelibost nad tím, jak Evropská unie funguje, a pro samé hrozby přestávají přínosy integrace pociťovat. Britským referendem se Unie dostala do krize středního věku, kdy je třeba se zamyslet nad smyslem vlastního bytí a definovat si směr budoucího vývoje.

Možné scénáře budoucího vývoje představila Evropská komise 1. března v Bílé knize o budoucnosti Evropy. Bílá kniha zkoumá trendy, které Evropu ovlivní v příštím desetiletí: od vlivu nových technologií na společnost a pracovní místa až po pochybnosti spojené s globalizací, bezpečnostní obavy a vzestup populismu.

Ukazuje, že vzhledem k demografickému vývoji se bude oproti ostatním částem světa Evropa zmenšovat. Setrvání zemí v jednom celku tak může evropským zemím zajistit silnější postavení v budoucím globálním rozložení sil.

Bílá kniha obsahuje pět scénářů, přičemž každý z nich stručně popisuje, jak by mohla vypadat Unie v roce 2025.

Tyto scénáře vycházejí z řady možností a jsou ilustrativní. Vzájemně se nevylučují, ani nejsou vyčerpávající.

Scénář 1: Pokračování v dosavadní praxi – EU27 pokračuje v postupném prohlubování integrace v různých oblastech, jak to dovolí zájmy členských států a současná institucionální struktura. Rychlost rozhodování závisí na překonávání názorových rozdílů za účelem splnění společných dlouhodobých priorit.
Scénář 2: Pouze jednotný trh – EU27 se postupně přeorientuje na jednotný trh, protože 27 členských států nedokáže ve stále více oblastech politiky najít společnou řeč. Do roku 2025 by to mohlo znamenat zavedení kontrol osob na hranicích, omezení možnosti pracovat, studovat či užívat důchodu v zahraničí.
Scénář 3: Státy, které chtějí, dělají více – EU27 pokračuje jako dnes, ale umožňuje členským státům, které mají zájem, aby v konkrétních oblastech dělaly společně více. Princip vícerychlostní Evropy, který funguje již dnes v podobě jednotné měny či Schengenského prostoru, se tak aplikuje v dalších oblastech. Některé členské státy se například mohou dohodnout na mnohem užší spolupráci v záležitostech obrany, další skupina se rozhodne pro posílení integrace v daňové oblasti včetně daňové harmonizace a jiná pro větší spolupráci v oblasti justice.
Scénář 4: Dělat méně, zato efektivněji – EU27 se zaměřuje na vybrané oblasti politiky, jimiž se zabývá intenzivněji a jedná v nich rychleji, zatímco v oblastech, kde se řešení na úrovni EU nepovažuje za přínosné, je méně aktivní. Například EU 27 zintenzivňuje svou činnost v oblastech, jako jsou inovace, bezpečnost, migrace, správa hranic a obrana. Investuje se do celoevropských výzkumných projektů, vzniká společná evropská agentura pro boj proti terorismu, Evropská pohraniční a pobřežní stráž plně přebírá správu vnějších hranic a jsou vybudovány společné obranné kapacity. EU 27 naopak přestává být aktivní v jiných oblastech, např. v oblasti zaměstnanosti, regionálního rozvoje a detailní regulace na úrovni produktů.
Scénář 5: Dělat mnohem více společně – Členské státy se rozhodnou, že budou sdílet více kompetencí, zdrojů a rozhodovacích pravomocí ve všech oblastech. Do roku 2025 by to mohlo znamenat, že na mezinárodní scéně a v oblasti obchodu Evropa vystupuje a jedná jednotně, je vytvořena Evropská obranná unie, která se vzájemně doplňuje s NATO. V rámci eurozóny, ale i mezi členskými státy, které se chtějí stát její součástí, vzniká společný rozpočet a daňová politika se koordinuje.

Bílá kniha představuje počátek procesu, v jehož rámci 27 členských států EU rozhodne o budoucnosti své Unie. První diskuse mezi členskými státy proběhla na Římském summitu během oslav 60. let podpisu Římských smluv.

Bílou knihu o budoucnosti Evropy a další informace k tématu naleznete zde.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 163, duben 2017

Autorem článku je Zastoupení Evropské komise v ČR

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem