Splníme Vám víc než jen 3 přání

Automotive: State of Play 2018

Českému automobilovému průmyslu se v roce 2017 velmi dařilo, zaznamenal nejvyšší počet vyrobených motorových vozidel (1,421 mil. kusů, z toho 1,414 mil. osobních aut) v historii. Pomohl   tomu ekonomický růst nejen v ČR, ale i v celé Evropské unii, která je pro český automobilový průmysl největší obchodní partner. I čísla za prvních devět měsíců roku 2018 jsou slibná. Výroba osobních motorových vozidel (1,060 mil. kusů) vzrostla v tomto období o necelé procento oproti stejnému období předchozího roku. Proti dalšímu růstu však působí hned několik faktorů, nedostatek pracovních sil (míra nezaměstnanosti v Česku dosahuje nejnižších hodnot v EU a zároveň i v české historii, v září podle dat ČSÚ byla česká obecná míra nezaměstnanosti ve výši 2,2 %) a nižší tempo růstu české ekonomiky, která naráží na své produkční možnosti.

Počet vyrobených aut v členských státech je velmi rozdílný a mění se značně i v čase. Vývoj v produkci a i (zjednodušeně) určitý přesun výroby mezi státy lze vypozorovat například ve změně podílu produkce osobních automobilů na celku v členských státech Evropské unie. Navýšit své výrobní kapacity a dostat se tak mezi významné výrobce se podařilo České republice i Slovensku. V roce 2017 byl podíl vyprodukovaných osobních aut v ČR na celkovém počtu za EU 8 % u Slovenska 6 %. U tradičních automobilových velmocí docházelo spíše ke stagnaci nebo poklesu a to hlavně v případě Francie, kde mezi roky 2005 a 2017 klesl podíl osobních aut za EU z 19 % na 10 % (v roce 2005 byla produkce ve Francii 3,05 mil. osobních aut, v roce 2017 „jen“ 1,67 mil. osobních aut).

Ve světě je největším výrobcem osobních automobilů Čína, v první desítce jsou i další asijské státy (například Japonsko, Indie, Jižní Korea), z evropských zástupců třeba Německo či Španělsko. Celková světová výroba osobních automobilů se po propadu produkce v letech 2008 a 2009 způsobenou hospodářskou krizí dostala opět na růstovou trajektorii. Mezi roky 2016 a 2017 vzrostla výroba osobích automobilů o 2,4 % na 80,2 miliónů vozů.

Zlepšená ekonomická situace ve světě se projevuje i ve zvýšené spotřebě, tedy i v rostoucích číslech prodejů aut. Nejrychleji rostou prodeje motorových vozidel v Asii, v roce 2017 se zde prodalo téměř 49 miliónů motorových vozidel. V Evropě došlo v důsledku hospodářské krize k poklesům prodejů osobních automobilů v letech 2007 až 2009.

V období 2009 až 2011 došlo k mírnému nárůstu a od roku 2011 prodej osobních automobilů v Evropě zaznamenal mírný pokles.

Růstovým byl až rok 2016, v roce 2017 došlo k významnému meziročnímu nárůstu prodeje motorových vozidel o více jak 3 milióny na 20,9 miliónů aut.

Velký potenciál růstu počtu aut je hlavně v rozvojových zemích. V západních státech počet motorových vozidel v provozu překračuje počet 500 na 1 000 obyvatel.

Největší počet celkově užívaných motorových vozidel na 1 000 obyvatel je mezi státy, které jsou největšími producenty motorových vozidel, v USA, kde na 1 000 obyvatel připadá téměř 818 vozidel. Druhou zemí je Kanada, kde je na 1 000 obyvatel téměř 640 vozidel.

Naopak v Indii připadá na tisíc obyvatel pouze 21,9 vozidel na 1 000 obyvatel, v Číně 118 vozidel na tisíc obyvatel. V České republice je na tisíc obyvatel podle údajů OICA v provozu zhruba 558 motorových vozidel.

Hospodářský růst a pozitivní vývoj na trhu práce, kdy klesala míra nezaměstnanosti v České republice až na nejnižší úroveň za celou EU, však zvýšil tlak na růst mezd. Nedostatek pracovních sil a potažmo tak i její zdražení může a vlastně by i měl být impulsem k většímu zavádění automatizace a robotizace, protože toto zvýšení mezd vedlo ke zmenšení pomyslného polštáře nízkých nákladů práce, který dosud pomáhal českým firmám vyrovnávat se se zahraniční konkurencí, ale taky kladl menší nároky na inovace a investice.

Tahounem inovací a zavadění prvků automatizace a robotizace je bezesporu automobilový průmysl, který se s roční výrobou motorových vozidel ve výši 1,4 mil. řadí na špici světových výrobců. Samotný průmyslový charakter České republiky (Česko je 2. nejprůmyslovější zemí EU) předurčuje k využívání průmyslových robotů. V roce 2016 atakoval počet průmyslových robotů ve zpracovatelském průmyslu hranici 12 tisíc (z celkového počtu 13 049). Největším oddílem ve zpracovatelském průmyslu je právě automobilový průmysl, kde je zhruba 64 % užívaných průmyslových robotů (cca 59 % z celku). Nejvíce (necelých 4,5 tisíce) jich využívají podniky zabývající se výrobou dílů a příslušenství pro motorová vozidla (CZ-NACE 29.3). Po automobilovém průmyslu následují v robotizaci podniky vyrábějící chemické a plastové výrobky (1,9 tisíc průmyslových robotů) a dále kovozpracující firmy.

V roce 2017 bylo celosvětově instalováno 381 tisíc nových průmyslových robotů (30% meziroční nárůst), z toho celá třetina mířila do automobilového průmyslu. Nárůst nových robotů v tomto subodvětví dosáhl meziročně 22 %.

Pro rok 2018 se odhaduje nárůst nových robotů o 10 %. Zpomalení tempa růstu je dáno zpomalením zavádění nových robotů v Číně, které mezi roky 2016 a 2017 představovalo bezmála 60%.

Pro letošní rok je odhadován růst nových průmyslových robotů v Číně „jen“ o zhruba 20 % i z důvodu protekcionistických tendencí a možné obchodní války mezi Spojenými státy americkými a Čínou.

Masivní nárůst nových robotů v Číně ji pomohl k vyššímu zastoupení robotů ve zpracovatelském průmyslu, kde se v přepočtu na zaměstnance dostala hned za Česko. V tomto žebříčku dominuje Jižní Korea, Singapur a Německo. Dobrá zpráva je, že se Česku daří růst o něco rychleji než konkurenci a než byl světový průměr.

Vývoz motorových vozidel k dopravě osob z ČR roste od roku 2004 s menším zpomalením v období celosvětové hospodářské krize. V roce 2017 dosáhl v peněžním vyjádření 506,7 mld. Kč (58 % vývozu celého automobilového průmyslu). Výše dovozu je mnohem nižší a stabilnější, v roce 2017 činila 107,8 mld. Kč. Největším vývozním trhem vozidel k dopravě osob je Německo. V roce 2017 tam směřovalo 26,3 % celkového vývozu této kategorie. Následuje Spojené království (10,5 %), Francie (5,8 %) a Polsko (5,4 %). Naprostá většina exportu vozů k přepravě osob z ČR míří do států Evropské unie.

Na růstu vývozu automobilového sektoru má velký podíl zvyšující se export dílů a příslušenství pro motorová vozidla. Ten v roce 2017 dosáhl výše 343,6 mld. Kč, což představovalo 39 % celkového vývozu automobilového sektoru z ČR. Od roku 2014 se zvyšuje i dovoz dílů a příslušenství motorových vozidel, které využívají k výrobě tuzemské podniky. Hodnota importu dílů a příslušenství v roce 2017 činila 238,7 mld. Kč. Na rozdíl od vývozu hotových aut směřovalo 44 % vývozu dílů a příslušenství do Německa. Následoval slovenský trh (9,2 %) a Francie (6,7 %). I v tomto případě hraje mezi vývozními destinacemi prim Evropská unie.

Velká závislost automobilového průmyslu na exportu a to hlavně do zemí Evropské unie, může přinášet velké problémy, pokud by v eurozóně či v dalších státech EU došlo k recesi. Velkou neznámou je, jakým způsobem se bude vyvíjet jednání o brexitu (kam směřuje 10,5 % exportu motorových vozidel určených k dopravě osob), či problémy v jedné z největších ekonomik světa – Itálie - mohou taky negativně ovlivnit trhy a spotřebitelskou důvěru. Momentálně se řeší i protekcionistické tendence, Spojené státy hrozily zaváděním cel na automobily dovážené z EU. Americká administrativa stále zkoumá, zdali je toto zavedení cel na dovoz evropských automobilů do USA otázkou národní bezpečnosti. To zvyšuje nejen nejistotu na trzích, ale především představuje riziko pro evropský autoprůmysl, který by čelil nižší poptávce. Problém by to byl zvlášť nyní, kdy evropská ekonomika zpomaluje svou výkonnost.

Přímý vývoz z ČR do USA

ČR sice do USA automobily příliš nevyváží, ale české firmy jsou významným dodavatelem autodílů pro německé (či jiné) automobilky a české součástky jsou tak součástí vývozů jiných zemí. Vývoz z ČR do USA má na našem celkovém zahraničním obchodu relativně malou váhu, když z celkového objemu českých vývozů směřuje do USA jen zhruba 2,1 %. A z toho tvoří automobily jen malý zlomek.

Podíl vývozu automobilů z ČR do USA na celkových českých vývozech tvoří téměř zanedbatelných 0,1 % (drtivá většina z toho je ve formě mezispotřeby, když ČR do USA hotová auta příliš nevyváží). Celkový objem vývozu automobilů (včetně mezispotřeby) z ČR do USA je zhruba 169 miliónů USD. Pokles poptávky o 10 či 25 % by implikoval při kurzu 22 Kč/USD pokles vývozu o zhruba 0,37 či 0,93 mld Kč.

Čistý dopad je ale výrazně menší, protože je nutné data očistit o dovozní náročnost vývozů. V ČR je dovozní nároční výroby automobilů dle našich odhadů zhruba 57 %. Jinými slovy pro výrobu českých automobilů v hodnotě 100 Kč byly předtím dovezeny různé komponenty a součástky (tzv. mezispotřeba) v hodnotě 57 Kč. Z těchto zhruba 57 Kč pochází 21 Kč z Německa, 3,9 Kč ze Slovenska atd.

Tato čísla jsou zachycena v následující tabulce, která navíc porovnává situaci v ČR a v Německu.

  Celkem Z toho
CZ GER SVK POL
ČR 57,3 - 21 3,9 6,8
Německo 32,9 2,5 - 1 2,6
Zdroj: World input output tables, Česká spořitelna

Pokud bychom výše uvedená čísla očistili právě o dovozní náročnost, čistý dopad na české vývozy by byl ve výši zhruba 0,16 mld Kč v případě 10% poklesu poptávky z USA a 0,40 mld Kč v případě 25% poklesu poptávky, což je z pohledu celkového ekonomického vývoje v ČR zanedbatelné.

Nepřímý vývoz z ČR do USA (přes země EU)

Možné zavedení amerických cel na automobily by dopadlo daleko výrazněji na Německo, když podíl vývozů aut z Německa do USA na celkových německých vývozech je zhruba 2,1 % (v porovnání s 0,1 % v případě ČR), a to navíc při mnohonásobně větším objemu. Narozdíl od ČR Německo vyváží do USA především hotová auta a jen menší část jeho exportů v tomto sektoru tvoří mezispotřeba.

Celkový vývoz automobilů z Německa do USA je zhruba 30,1 mld USD. Ačkoliv má Německo relativně nízkou dovozní náročnost výroby aut (32,9 %), kvůli silné vazbě české ekonomiky na Německo používá německý automobilový průmysl část dovozů mezispotřeby z ČR (2,5% dovozní náročnost). Při vysokém objemu německých vývozů do USA se tak vliv na českou ekonomiku začíná zvyšovat. Při poklesu poptávky o 10 % či 25 % by tak negativní vliv na českou ekonomiku přes nižší vývoz mezispotřeby z ČR do Německa byl dalších 1,6 mld Kč či 4,1 mld Kč.

Podobně jako u Německa by byl vývoz aut negativně ovlivněn i u dalších zemí EU, kam opět ČR vyváží mezispotřebu. V porovnání s Německem by ale dopady na ČR byly již podstatně menší, a to především kvůli nižším objemům vývozů aut z těchto zemí do USA. Například Slovensko vyváží do USA auta za zhruba 1,6 mld USD, což je zhruba 10x více než ČR. Dovozní náročnost slovenských exportů aut vzhledem k mezispotřebě z ČR dosahuje zhruba 10,7 %, což při poklesu vývozů o 10 % a 25 % znamená dopad na ČR ve výši zhruba 0,38 a 0,96 mld Kč. Celkový negativní dopad plynoucí z poklesu vývozů aut do USA ze zemí uvedených v následující tabulce (kromě Německa) činí při 10% šoku zhruba 0,71 mld Kč a při 25% šoku zhruba 1,78 mld Kč.

Celkový primární dopad zavedení celních tarifů na dovoz aut do USA by tak při 10% poklesu poptávky byl zhruba 2,5 mld Kč a při 25% poklesu poptávky po autech z USA zhruba 6,3 mld Kč. To v případě nižší celní sazby je zhruba 0,05 % HDP a u vyšší celní sazby 0,13 % HDP. To ale stále není celkové číslo, pokud by ekonomický vývoj v ČR -byl negativně ovlivněn sekundárními dopady.

  Vývoz aut do USA
mld. USD
Dovozní náročnost výroby aut
%
Z toho
GER CZE
Německo 30,1 32,9 - 2,5
Slovensko 1,6 67,3 16,8 10,7
Polsko 0,3 47,5 18,3 2,2
Maďarsko 0,7 70,0 28,4 3,5
Francie 0,6 44,1 9,8 1,0
Itálie 5,6 29,6 7,1 0,4
Rakousko 0,8 54,4 26,2 2,5
UK 9,5 38,0 8,1 0,6
Španělsko 1,0 52,7 10,5 1,4
Zdroj: Comtrade, World inout-output tables, Česká spořitelna

Druhotné dopady pro českou ekonomiku

Dalším důležitým faktorem by byl negativní dopad na německou ekonomiku, která je z pohledu českých exportů klíčová. Jak bylo uvedeno výše, Německo vyváží do USA automobily za zhruba 30 mld USD, což je výrazný objem, a případný pokles vývozu o 10 % či 25 % by tak po zohlednění dovozní náročnosti německého autoprůmyslu znamenal čistý negativní vliv pro německou ekonomiku zhruba 2,2 mld USD či 5,6 mld USD v případě nižší poptávky o 10 % a 5,6 mld USD v případě 25 %.

Tyto dopady by se následně promítly do poklesu domácí poptávky v Německu, který by negativně ovlivnil objem vývozu z ČR do Německa. Zde by již ale nešlo jen o automobily, ale i o další odvětví.

Zavedení cel na dovoz aut do USA by se také projevilo ve zhoršení sentimentu firem, což by bylo následováno jejich nižší ochotou investovat. Tento vliv by byl tím vyšší, čím horší by byl výhled firem do budoucna. Celkový dopad zhoršení sentimentu na vývoj českých investic odhadujeme na zhruba 2,7 mld Kč při 10% poklesu poptávky z autech z USA a 6,9 mld Kč při poklesu o 25 %.

Z výše uvedených čísel plyne, že ačkoliv by dopady byly relativně významné, česká ekonomika by tento šok bez problémů ustála. Pokud by případné zavedení cel nevyvolalo obchodní válku, byl by v případě 10% poklesu poptávky důsledkem nižší růst HDP o zhruba 0,2-0,3 procentního bodu. Pokud by poptávka poklesla o 25 %, česká ekonomika by rostla pomaleji o zhruba 0,6-0,7 procentního bodu.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 182, listopad 2018

Autorem článku jsou Ekonomické a strategické analýzy ČS

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem