Splníme Vám víc než jen 3 přání

8 TRENDŮ V NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH ANEB KONVERGENCE FUNGUJE

1. Zvýšení životní úrovně

Od roku 2000 do současnosti stoupl HDP v přepočtu na hlavu v nových členských státech o 250 procent, zatím nárůst v celé EU činil „pouze” 50 procent. Všechny země, které se připojily k EU v roce 2004, již překročily 70% průměru EU. Česká republika poskočila od svého vstupu do EU z 69% na 83% průměru EU15 a je druhá za Maltou.

2. Růst produktivity práce

Tento ukazatel stoupl ve sledovaném období v nových zemích v průměru dvakrát více v porovnání s celou EU. Měřeno HDP na odpracovanou hodinu, se produktivita práce v Česku zvýšila od roku 2000 ze zhruba 30 % úrovně EU28 na jednu polovinu.

3. Vyšší mzdy

Nominální odměňování zaměstnanců se výrazně přiblížilo unijnímu průměru, největší pokrok zaznamenaly státy v Pobaltí. S příchodem 21. století se reálné příjmy v nových státech zvedly o 50 procent oproti 10 procentům v původní EU-15. Mzdová mezera však stále zůstává velká, ve většině nových zemí mzdy nedosahují ani poloviny průměru EU.

4. Otevřenost obchodu a integrace do evropských dodavatelských řetězců

Využití nových obchodních příležitostí spojených s příchodem na jednotný trh a podpisy nových obchodních dohod se třetími zeměmi začlenily nové členské státy do globálních struktur, této situaci odpovídá míra otevřenosti jejich trhů. Otevřenost české ekonomiky měřená podílem zahraničního obchodu na HDP se zvýšila od roku 2000 více než o polovinu.

5. Úroveň vzdělání

Podíl osob s vysokoškolským nebo vyšším odborným vzděláním se jasně zvětšil. Většina nových států se blíží průměru EU, pobaltské státy dokonce evropský průměr převyšují. V tomto ukazateli však spadá Česká republika do závěrečné části pelotonu, je pod průměrem unie a za ním jsou pouze Slovensko a Rumunsko.

6. Konkurenceschopnost

Schopnost konkurovat ostatním se výrazně zlepšila po překonání nedávné finanční a hospodářské krize, v posledních letech však u některých opět polevila. Česko se podle se podle indexu Světového ekonomického fóra dostalo na průměr EU a v regionu je druhé za Estonskem.

7. Kvalita správy veřejných záležitostí

V tomto ukazateli je Česká republika rovněž „dvojkou” za Estonskem a nad unijním průměrem. S výjimkou Maďarska a Slovinska se kvalita vládnutí ve všech nových státech od roku 2000 zlepšila, v EU v tomto období stagnovala.

8. Věda, výzkum a inovace

Výdaje na vědu a výzkum coby podíl na HDP se zvýšily téměř ve všech nových zemích, v ČR ze zhruba 1,1% HDP v roce 2000 na 1,7% v roce 2017. O plošné vylepšení tohoto faktoru se mimo jiné zasloužily evropské programy Horizon a COSME. Ve výdajích na R&D v přepočtu na HDP je Česká republika druhá za Slovinskem (v rámci srovnávaných nových členských zemí), v průměru ale EU výdává na vědu a výzkum stále více.


Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 188, květen 2019

Autorem článku je Pavlína Žáková, Zastoupení Evropské komise v ČR

Staň se členem GRANT klubu a neunikne ti žádná dotační příležitost

Chci se stát členem